Předem chci poděkovat Danovi za lístky. Sami bychom je z ČR sháněli těžko a kdo ví za jakou cenu. Hlavně jsem je potřebovala nutně, protože nic jiného mě jako dárek k manželovým 30tinám nenapadlo. Fandí gunners snad od narození a mě tím nakazil taky.
Ale popořadě J Odlétali jsme ve středu o půl páté z Brna do Standstedu s Ryanairem – blízko bydliště a za rozumnou cenu, zpáteční letenka vyšla za cca 1300,- Hotel jsme měli zarezervovaný u nádraží King’s cross a St Pancras, což je super místo, pokud chcete navštívit i historické centrum města. Ubytovali jsme se večer. Druhý den ráno jsme po svých vyrazili směr Russell square, odtud na Trafalgar square, Buckinghamský palác, Westminsterské opatství, Parlament a Big Ben, dál přes Temži kolem London Eye a zase zpět na hotel. Taková dopolední delší procházka. Tam jsme si chvíli odpočli a vydali se na zápas. První cesta vedla na Highbury. Nevím, jestli je to běžné, nebo jsme měli štěstí, ale bylo odemčeno a my se mohli podívat alespoň do vstupní místnosti, která zůstala zachována. Při obchůzce kolem zůstala otevřená branka a my se najednou ocitli v prostoru, kde dřív válčili legendy jako Henry, Keown, Vieira a mnoho dalších.
Pak už jsme celí nedočkaví nabrali směr Emirates stadium. Byli jsme nadšení jak malé děti, když jsme vycházeli po schodech směrem k The Ken Friar bridge a před námi se otevíral pohled na „náš“ stadion. Na zápas jsme vyjížděli s velkou časovou rezervou, takže jsme ho stihli obejít snad třikrát dokola a vše si v klidu prohlídnout. Asi hodinu před zápasem nás konečně pustili dovnitř. Prvně jsme se občerstvili a pak hurá na hřiště. Prvně kouknout úplně dolů k hřišti (co kdyby se nám to už nikdy víc nepoštěstilo, že) a pak nahoru na naše místa. Musím říct, že při pohledu na vstupenku jsem čekala, že budem mnohem výš, ale ne, místa byli super. Čas před výkopem ubíhal neskutečně pomalu, ale nakonec jsme se přece jenom dočkali. Já asi nemůžu zápas moc hodnotit, ač se v televizi dívám poměrně často, nepovažuji se za někoho, kdo tomu rozumí J Z naší strany padly 2 góly od Alexise Sancheze, takže pro nás jako diváky super, i když je pravda, že šancí bylo mnohem víc. West Brom měl příležitost jednu a to McAuley trefil naštěstí jen břevno. Naši hráli kombinačně a po celý zápas měli navrch, takže jsme po závěrečném hvizdu mohli odcházet s dobrým pocitem. Po cestě ze stadionu jsme potkali partičku Čechů, ti ze zápasu tak nadšení nebyli, ale já za nás musím říct, že Arsenal hrál to svoje, co běžně vídáme a ač se nedaří tak, jako na podzim, kritizovat je neumím. Vyhráli jsme a to je hlavní J
V pátek jsme prošli ještě nějaké památky – kolem Památníku velkého požáru Londýna ke Katedrále sv. Pavla, odtud přes Millenium bridge, dál opět podél Temže kolem Shakespearova divadla Globe a přes Tower bridge k Tower of London, dál kolem Londýnské okurky jsme došli na metro. To už začalo pršet, proto jsme se šli ohřát na hotel. Pak jsme stihli ještě jen tak zběžně Britské muzeum a po zpáteční cestě místní pub.
Sobota byla posledním dnem v Londýně, takže plán byl jasný. Ještě jednou se podívat na Emirates, koupit nějaké suvenýry v Armoury shopu a pak už jen cesta na letiště. No nakonec jsme vše přehodnotili, suvenýr jsme koupili jen dětem a my si místo toho zaplatili prohlídku stadionu. Úžasný zážitek, když se můžete podívat všude, kam se běžně není možné dostat. Prohlédnout si FA Cup, prostory šaten, sednout na místa hráčů, ale i na střídačce na místo trenéra.
Na konec chci jen podotknout – opravdu se nevyplatí rezervovat letenky příliš dopředu, pokud není na 100% jasné, že se nezmění termín zápasu. Původní termín zápasu s West Bromem byl 12.3. a my rezervovali letenky v únoru, protože byli za dobrou cenu. Zápas byl nakonec přeložen jen necelý den před naším plánovaným odletem a my tenkrát mohli letenky přebookovat na jiný termín. Jenomže to se musí udělat do odletu letadla. Tím pádem jsme to neměli šanci stihnout a letenky propadly. No alespoň víme, že příště nemáme být tak nedočkaví. Každopádně zážitek nám to nezkazilo, výletem na zápas Arsenalu jsme si splnili jeden ze snů.
Ještě jednou díky supporters clubu, zdraví Žanda a Pavel!
