Zdravím všechny příznivce jediného Londýnského velkoklubu….
Arsenalu fandím asi 10 let, a minimálně poslední 3 roky jsem chtěl jet do Londýna a zažít zápas naživo. Koncem minulého roku se to konečně podařilo a poděkovat bych za to chtěl samozřejmě
CZaSK supporters klubu za zprostředkování lístků, jelikož jinak opravdu nevím, jak bych se k nim dostal, a hlavně taky dvěma kamarádům, bez kterých bych se tam asi také nepodíval. Díky Davide a Martine J.
A jak se to všechno urodilo???
Nejprve je nutné samozřejmě zažádat o lístky. Původně jsme zkoušeli zápas Arsenal – Chelsea, ale jelikož jsme byli tři a přidělili nám pouze dva, s díky jsme odmítli, že zkusíme jiný zápas. A protože vše zlé je pro něco dobré, získali jsme lístky na možná nejžádanější domácí zápas – North London derby.
Tato radostná zpráva nám přišla 31. 8. 2016 dva měsíce před zápasem, který byl 6. 11. 2016.
I když je to v každém článku, i já bych zde rád zdůraznil, že čím dříve si vše zařídíte, tím levněji vás to vyjde. Počínaje letenkami, hotelem ale i cesta z letiště do centra a poté zpět na letiště.
Zde bych chtěl ještě jednou poděkovat Martinovi, který nám všechny tyto věci zařizoval.
I když se zdají dva měsíce do zápasu dlouhá doba, uteklo to opravdu velmi rychle a zanedlouho jsme seděli v autě směr Letiště Václava Havla.
Jelikož to byla má první návštěva Londýna vůbec, naplánovali jsme si výlet už od pátku. Po příletu na letiště Stansted a transportu autobusem do centra, jsme tedy započali prohlídku města.
Z mého pohledu je Londýn krásný, a přestože pořád pršelo a byla zima, bylo to super.
Toto však má být povídání o zápasu a ne o městě. Přeneseme se tedy do nedělního rána.
Po vydatné snídani jsme se vydali na cestu. Po příjezdu do stanice metra ARSENAL mi bylo jasné, že už jsme hodně blízko. Než jsme došli na stadion, zastavili jsme ještě u Highbury.
Co se týče této pro Arsenal velmi významné stavby, mě osobně moc nenadchla. Asi je to tím, že už zkrátka nevypadá jako stadion ale jen jako spousta dalších budov v Londýně, od kterých ji pro mě odlišovali pouze nápisy.
Po této zastávce jsme tedy konečně směřovali ke konci naší cesty Emirates Stadium.
A musím říct ten první pohled je prostě neskutečný. Po tak dlouhé době, kdy o tom sníte, konečně stojí před vámi. A je obrovský a krásný. Všude kolem spousta lidí v dresech a šálách.
Do zápasu zbývalo asi hodinu a půl, a tak jsme si ho prohledli pěkně ze všech stran. Zastavili jsme se ve fanshopu a udělali spoustu fotek. Bohužel nám za ten víkend nevyšel čas na prohlídku stadionu, ale to určitě napravíme příště. Asi 40 minut před začátkem jsme se pomalu vydali na místa.
Po nezbytné prohlídce, která je velmi důkladná, jsme stoupali po schodech, došli k našemu sektoru a vstoupili. Přišlo mi, že uvnitř je ještě větší než zvenku. Většina míst byla ještě prázdná a je pěkné sledovat, jak se postupně zaplňují. Před zápasem proběhla minuta ticha a musím říct, že mi z toho šel mráz po zádech. No a přesně ve 12:00 zazněl hvizd a já byl 90 minut v tranzu.
Zápas popisovat asi není nutné, většina ho viděla.
Autor: Michal
