Víkend se pomalu chýlí ke konci, tělo zhuntované domácími pracemi, hlava spálená od slunka. Neděle jak má být. Navíc je potřeba dokončit zhodnocení Arsenalu v roce 2006/07 – i když vlastně ne docela. Ještě jeden díl se chystá, ale dnes uzavřeme pohled na jednotlivé hráče. Zbývá mi pět útočníků, takže vzhůru na ně.
Robin van Persie
Svůj poslední gól v sezóně oslavil tak mohutně, že pro něj skončila už v lednu. Což se v následujících měsících projevilo. Nejlepší střelec sezóny prostě chyběl. Do té doby měl našlápnuto překročit dvacetigólovou hranici a užít si dosud nejlepší sezónu v Arsenalu. Takto doufejme, že nejlepší bude každá další.
Moment roku: Volej na 2-1 ve Valley. Pro mne nejkrásnější moment celé sezóny, včetně jeho následné oslavy.
Thierry Henry
Jestli Van Persie měl zaděláno na nejlepší sezónu, tak u Henryho asi nikdo nebude protestovat, když napíšu, že byla dosud nejhorší, kterou s kanónem na prsou absolvoval. I v tak nepovedené sezóně dokázal dát dvanáct gólů, z nichž některé jsou už dnes v síni slávy Arsenalu. Osobně nedokážu posoudit, jakou roli hrála zranění v jeho projevu na hřišti, to ví jenom on. V každém případě není možné zapomenout ani na to, že loni v létě odešli Pires, Bergkamp a vlastně i Reyes, což byli všechno hráči se kterými si neuvěřitelně rozumněl – i přesto, že ani jeden nebyl v posledních měsících v dresu Gunners v optimální formě. Stačí si vzpomenou na Robertovu přihrávku na Letné na 2:0 – masterpiece! Nedokážu odhadnout, jak se na něm ta obrovská zodpovědnost lídra a zároveň nutnost vyrovnat se s mnoha změnami odrazí. Osobně věřím, a jeho poslední prohlášení to potvrzují, že má obrovskou motivaci v příští sezóně dokázat, že letošek byl opravdu exces. Na druhé straně Henry nemusí nikomu nic dokazovat.
Moment roku: 21.1.2007, 92:51!!!
Emmanuel Adebayor
Moje obavy, že jsme pořídili problémového hráče, který navíc není ani fotbalově tím co Arsenal potřebuje, utnul Ade jediným možným způsobem. Dvanáct gólů za sezónu není na útočníka nic zázračného, ale je o rok mladší než Aliadiére a kariéru v Arsenalu teprve začíná. Způsobem, kterého mladý francouz nikdy nedosáhl. Rozhodně letos ukázal, že je velkým příslibem do budoucna a vedle Henryho a Van Persieho máme dalšího nadějného borce.
Moment roku: Vítězný gól na Old Shitford, ten stál za to!
Julio Baptista
Už jsem jej zmínil minule. Přicházel s velkými očekáváními, která nenaplnil. Platí pro něj to samé co pro Adebayora a Aliadiéra, měl obrovskou možnost se ukázat v období leden – květen, ale bohužel nic zázračného se nekonalo. Přitom v lednu to vypadalo, že se konečně chytil a že by mohl zatápět Ademu v honbě za pozicí třetího útočníka. Jak to dopadlo víte. Přesto všechno se zapsal nezmazatelně do historie Arsenalu čtyřmi góly na Anfield Road.
Moment roku: Co jiného než hattrick + 1 na Anfieldu, že?
Jeremie Aliadiére
Je neuvěřitelné, že Aliadiére je v Arsenalu už 8 roků a přesto je mu teprve 24 let. Za celou tu dobu se nikdy nedokázal výrazněji prosadit do základní sestavy a tak povětšinou paběrkoval v rezervě, Carling Cupu a na několika hostováních. Letos měl, při absencích Henryho a Van Persieho jedinečnou příležitost prokázat, že na áčko má. Bohužel se prokázalo to, co jsme všichni tušili, že opak je pravdou. Arsenal je klub s nejvyšími ambicemi a ty by Jeremie nedokázal naplnit. Moc se budu divit jestli ještě v září bude naším hráčem. Pokud má ambice hrát pravilně (který fotbalista nemá?) a je alespoň trochu realista, tak ví, že v Arsenalu pro něj příští rok místo nebude.
Moment roku: Těžko říct jestli dva góly West Bromu nebo vítězný gól Slepicím…
Útok celkově: Červenou nití, která se táhla celou sezónou bylo proměňování šancí. Když pominu Van Persieho, který jediný mi do kategorie spalovačů nezapadá, tak se s něčím takovým, jako je spáléná šance, potkal každý z útočníků. Případ sám pro sebe je Henry. Sám si nastavil standardy tak vysoko, že je nemožné je překonávat nebo alespoň se jim blížit každý rok. Takže i u Titiho jsme viděli střely, které vyrazil zázračně gólman nebo o centimetry minuly tyč a které by ještě loni končily v síti. U zbytku jde spíše o spalování jiného ranku – míče napálené přímo do gólmana, vysoko nad, umístěné, ale slabé střely apod. V každém případě není možné se přiblížit ManU a Chelski pokud nezačneme hrát před a ve vápně jednodušeji, což nemusí ještě nutně znamenat hned střelu. Při výšce Adeho je škoda také nevyužívat více křídelní hru – minimálně Eboué a Rosický umí poslat kvalitní centry. Nedostatek gólů ovšem nelze svalovat pouze na útok, výraznější příspěvek očekávám i od záložníků. Jedním z letních Wengerových nákupů by v každém případě měl být kvalitní útočník. Pokud myslí svá slova o tom, že příští rok zase získáme alespoň jednu trofej, tak nemůže pouze spoléhat na to, že Henry a Van Persie budou k dispozici od srpna do května. Navíc Ademu zrušili zákaz reprezentace, takže nám v lednu může chybět až tři týdny.
Různé:
Mart Poom odchází chytat do sestoupivšího Watfordu. U nás by kariéru neudělal a navíc se nemusí stěhovat. Měj se.
CU Hans
