Zrádce, klauni, idiot, kokockej hráč, magor, děvka, vypatlanec, podvodníci z vedení, Wenger, který si dělá v kanclu dobře, zatímco slepice nakupují, to je jen slabý výběr z toho, co jsem našel v posledních hodinách na největším CZ a SK webu kanonýrů. Například pod článkem, oznamujícím příchod našeho (staro)nového hráče nebo ve spekulacích. Úroveň diskuzí v poslední době je tak pokleslá, že se mi tomu ani nechce věřit a připadám si jako ve zlém snu. A ten, kdo se Arsenalu zastane, je pak smeten lavinou uživatelských jepic. Redakce, i já osobně, jsme se vždy snažili přinášet co nejrychleji informace o našem klubu a v co nejlepší kvalitě, byť vše dané možnostmi archaického webu. Snažili jsme se, s amatérským vybavením a v ryze amatérských podmínkách, kdy nikdo z nás není za svou práci placen, vytvořit web na profesionální úrovni a na tomto levelu ho držet po řadu let. A očekávali jsme, nebo alespoň já, že se čtenáři a návštěvníci redakci odmění tím, že svými diskusními příspěvky dotvoří tvář našeho webu jako stránek fanouškovských, kultivovaných, kvalitních a především kanonýrských, o The Gunners. Stránek, jejichž základním mottem bude slovo support, vždyť jde o web CZ a SK supporters clubu Arsenalu.
Úroveň diskuzí posledních týdnů je pro mě obrovským zklamáním a poslední dny jsou pro mě osobně tou pověstnou poslední kapkou. I když, poslední … již před více než měsícem jsem rezignoval na předem ztracený boj o rozvoj či modernizaci webu a také na moderování diskuzí a apelování na základní lidskou slušnost diskutujících. Přestalo mě bavit, v osobním volnu a na úkor rodiny a svých dalších koníčků, žádat návštěvníky webu, aby se chovali slušně a jako lidi a pohybovali se minimálně v mantinelech pravidel webu. Jaká je dnešní realita? Web je zahlcen příspěvky lidí, kteří na Arsenalu za každé situace, bezmyšlenkovitě a s urážkami, nenechají nit suchou, jsou chytřejší než kdokoliv z vedení klubu a mají na každou situaci negativní vyjádření. Zaštiťují se fanouškovstvím, léty fandění a věrnosti, mají plná ústa ničím nedokázané lásky k Arsenalu a přitom se chovají jako malé děti fandící největšímu protivníkovi, i když, v některých případech bych i těm dětem křivdil.
Ctím právo každého na vyjádření jeho názoru, pokud splňuje základní pravidla slušného chování, ale nehodlám již dále bojovat s větrnými mlýny vystavěnými lidmi, kteří díky anonymitě internetu Arsenal jen zneužívají a poškozují. Již teď slyším některé nesouhlasné hlasy k tomuto blogu a dopředu je respektuji, ale vězte, že si je tentokrát v diskuzi ani nepřečtu, natož abych na ně reagoval. Tím nechci nikoho urazit. Btw i v jiných médiích je zcela běžné, že autor nepovolí pod svým článkem diskuzi, ale protože administrace tohoto webu vypnutí diskuzí neumožňuje, udělám tím, že na příspěvky nebudu reagovat, jednu dlouhou a hodně tlustou čáru za svým osmiletým působením zde.
Diskuze na gunners.cz (a nejen tam) jsou takovým mini odrazem společenského vývoje a mezilidských vztahů obecně, vztahů, ze kterých slušnost bohužel už povětšině dávno a tiše zmizela. A to je stav, se kterým se nechci a neumím smířit, stav, u kterého já, alespoň na tomto webu, už dále nemusím být, natož dobrovolně. Web mne neživí, nikdy neživil, byl mou láskou, ale rozhodně menší než samotný Arsenal, který je v mém srdci přes třicet let. Nehodlám strpět stav, kdy mezi mne a milovaný klub, mým dalším působením zde, bude postavena zeď z indiferentní množiny názorů a stanovisek od povětšinou anonymních pisatelů, které s ohledem na své životní zásady a zkušenosti musím nazvat, povětšině, (slušně řečeno) nevhodnými.
Asi si mnoho z vás řekne, co vás s tím otravuji, vždyť za měsíc si tady v tom virtuálním fofru nikdo po mně ani nevzdychne a vše poběží v pohodě dál. Mám k tomu ale možná i svůj důvod a budu rád, když někteří dočtou tyto řádky do konce. Po řadu let jsem pro web gunners.cz překládal, psal blogy, fotil, filmoval, psal reportáže ze všech možných i nemožných Szombathelů, Badwaltersdorfů, Colney, Emirátů, Athén, Barcelon, Liverpoolů, Boltonů, Port a z řady dalších různých měst a stadionů Evropy a z rozličných soutěží, kterých se naši kluci účastnili, dokonce jsem se i vpletl do organizace away zájezdů či zajišťování vstupenek na přípravné zápasy. Setkal a seznámil jsem se, taky díky našemu Supporters Clubu, který mi zajistil vstupenky, s mnoha kanonýry z našich luhů a hájů, ale i ze zahraničí. Mám kamarády kanonýry na Slovensku, Moravě, v Čechách, v Anglii, Rusku, Německu, Španělsku, Americe, ba dokonce i v Africe a také díky nim jsem schopen si udržet za této situace nadhled a rozvahu. Viděl jsem, mimo jiné díky Arsenalu, světa kraj a poznal skvělé lidi. Po tu dobu jsem se také snažil, pro mnohé uživatele neviditelně, vést tento web. Nechci, aby to bylo bráno jako nějaké vychloubání, ale měl jsem ze své práce především normální lidskou radost, z webu, jehož sledovanost byla na hranici tří tisíc návštěv denně, je nyní, i mou skromnou zásluhou web, který běžně přesekává za den desetitisícovku. Měl jsem, mám a budu mít navždy radost z toho, že, až na výjimky, za více než 5 let nechyběly vždy aktuální články, informace, hodnocení, tiskovky, preview, online losování, LIVE články ze zápasů, vše klaplo vždy kdy bylo potřeba, v týdnu, večer, o víkendech, svátcích, dovolené, vždy byly ty správné potřebné články, fotky, loga a další maličkosti. Ti, kterých se to týká a kteří to se mnou zajišťovali, jistě vědí, o čem mluvím. Denně díky redaktorskému týmu přibývaly aktuality, 49ky, web dával a dává prostor čtenářům a jejich blogům, informace od nás čerpali fanoušci, ale i třeba redaktoři novin a komentátoři televizí. Za ta léta jsem měl tu čest zapracovat a následně spolupracovat se spoustou redaktorů, z nichž někteří se na webu ani neohřáli, ale další vydrželi roky. Nebudu jmenovat, ne proto, že bych si jejich práce nevážil, naopak, ale nerad bych na někoho zapomněl. Prostě a jednoduše, dámo a pánové, bylo mi ctí s vámi pracovat.
Dlouho jsem přemýšlel, jakou formou se rozloučit a nakonec jsem se rozhodl pro tento Poslední blog. Pár desítek jsem jich za ta léta pro gunners.cz napsal a při nedávné rekapitulaci jsem se nad některými upřímně zasmál. Inu, léta nikdo nezastaví a vše se prostě vyvíjí, včetně lidského myšlení. A tak se třeba jednou, po letech, pousměji i nad tímto Posledním.
Držím gunners.cz palce!
Patrick
We love you Arsenal, we Do, Oh! Arsenal we love you!….
P.S. a omlouvám se za nedokončenou letní fotosoutěž.
