Týden utekl jako voda a Arsenal, stejně tak jako my, už pomalu balí kufry.
V předposledním zpravodaji jsem se s Vámi rozloučil po sobotním dopoledním tréninku, který se konal už za trochu jiného počasí, než ty předchozí. V pátek večer se přehnala bouřka a zcela změnila podmínky k životu v tomto lázeňském městečku. Z tropických skoro 40tek je najednou přes den maximálně 20 a v noci příjemných 15, občas je drobná přeháňka a vše se zase zelená. I fotbalistům změna přišla určitě vhod a tak se odpolední trénink protáhl z obvyklých 70 minut na přesných 100. To samotné prodloužení ale nebylo tak zábavné (běhy a sprinty na vzdálenější straně areálu) jako celý odpolední trénink i když po celou jeho dobu hustě pršelo. Hráčům se zpod tribuny vůbec nechtělo, Boss si pro ně musel doslova přijít. Brankáři mezitím už dostávali pořádně do těla, i přes odpor museli na zem a cvičit. Vyjma již dříve vzpomínaných nákopů a cviků dnes přidali jeden, kdy brankář stojí na malém vápně ve středu ale bokem do hřiště a může se otočit čelem, až když slyší nákop míče. Reprezentanti trénovali spolu s ostatními, pouze se oddělil Eastmond a nechal se od fyziotrenéra pěkně protahovat. Po rozdělení na zelené ( Almunia, Clichy, Diaby, Nordveit, Sagna, Song, Nasri, AA23, Chamakh a Vela) a žluté ( Vito, Gibbs, Vermaelen, Koscielny, Ebou, Wilshere, Frimpong, TR7, JET a Theo) se hrálo bago, pak proti sobě na ¾ hřišti asi 15 minut a pak na celém hřišti. Bylo na co koukat, hrálo se ve svižném tempu a se zápalem. Závěr tréninku pak zakončili všichni na vzdáleném hřišti sprinty a bez nadšení.
V neděli byl volný den. Arsenal se uzavřel ve svém přechodném bydlišti, nikam neodjel, na rozdíl od nás, či skupiny amerických a kanadských fans. Ti si namířili do Grazu, my zase na slavnou zámeckou cestu „vulkanickým údolím“, tedy údolím posetým lázeňskými městy a hrady a zámky, od Bad Waltersdorfu směrem ke Slovinsku. Vybrali jsme si ale jen jeden, ten největší a asi nejznámější, hrad Riegersburg, proslavený nejen nyní rodem Lichtensteinů, ale i z dob 15.-17. století, kdy byl centrem potírání čarodějnic v této oblasti, takové rakouské Losiny. Pod hradem jsme ještě narazili na sraz traktorových veteránů, kteří se v počtu snad 20 skvostných exemplářů rozhodli zkrátit si neděli výletem na hrad. Nedaleko je i známý štýrský „jurský“ park a tak jsme neodolali, neseznámit se snad se 30 exempláři prehistorických oblud v životní velikosti pěkně v lese, to se nedá. Celkově se nebojím říct, že tento kousek Rakouska mi skutečně přirůstá k srdci a mít Arsenal v přípravě více volných dní (jenom to ne), bylo by zde o zábavu postaráno. Upravené malebné vesničky, volně přístupné zemědělské farmy, lisovny a dýňového oleje, moštárny, vinařství, čokoládové manufaktury, všudypřítomné buschenschanky, perfektní silnice, prostě nádhera, u nás podle mého ještě, či spíše nikdy, dlouho nedosažitelná.
Pondělí nás přivítalo opět zataženou oblohou a dopoledním tréninkem. Vypravil jsem se trochu dříve, abych chytil nějakou dobrou fotku u mříží. Trochu dříve přijeli trenéři a odchycen byl Pat a fotilo se a fotilo. Pat se mohl rozdat, podepsal každému a těch fotek… Pak přijel bus a hráči vyběhli tak rychle, že se je nedalo skoro ani spočítat, jen kdyby takhle rychle pak vybíhali na hřiště zpod tribuny. Fyziotrenér si zatím vlevo vzadu připravil na reprenavrátilce balony, cvičící deky, terče, gumy a další mučící nástroje. Hráči se vycourali zpoza tribuny a začali rozklusáním, pokračovali protahováním a dlouho. Brankáři začali klasicky o 10 minut dříve poskakováním a máváním rukama, pak šli na přihrávky mezi panáky na jeden dotek a do zblbnutí, levá, pravá… . Zásadně ve dvou dvojicích, Poláci spolu a Ital se Španělem. Potom již obligátní cvik, kdy jsou všichni čtyři za sebou, trenér zakřičí jméno a kopne. Dále následovalo pět rychlých střel za sebou ze všech stran. Hráči mezitím měli bago mezi panáky, nácvik rychlých přihrávek na jeden dotek se změnami postů hráčů a pak už zase rozdělení na zelené a žluté a hra na jednu branku, kdy před Vitem bránili Gibbs, Vermaelen, Koscielny a Nordveit, na DM byli Johanka a Frimpong a proti nim útočili AA, Chamakh, JET a Theo, podporováni Nasrim, Rosou a Jackem. A jelo se pěkně zostra, nikdo nikoho nešetřil, až nám občas zatrnulo. Ale nakonec to schytal jenom dvakrát Jack. Vito chytal výborně, JET vedle Chamakha na hrotu dal zapomenout, kdo je z rezervy a kdo má jít do áčka a Rosa se dobře doplňoval s Nasrim a Wilsherem. A pak zase mříže, tentokrát obsypané maďarskými fans, kterých snad přijelo přes čtyřicet aut.
Odpolední trénink byl opět delší, tak jako sobotní. Po rozklusání se hráči rozdělili na žluté a zelené a hráli v rohu hřiště bago. Potom šla každá parta na jednu polovinu hřiště a jely se centry, hezky Rosa nahrál Jackovi, ten nacentroval doprava k praporku na Gaela a rychlý nákop do vápna, kde se hlavičkovalo a podobně. Tahle z ostatních rohů šly centry ještě od Thea, Baca a JETa. To pilovali všichni dobře půl hodiny a pak si s pomocí asistentů srazili hřiště na půlku, rozdělili se na 4 skupiny a hrálo se po pěti minutách. Chvilku před sedmou už toho měli skoro všichni dost, ale asi nejvíc TV5, kterému musel lékař stáhnout levé stehno, no snad to nebude nic vážného. Hráči pak rychle utekli do šaten, tentokrát žádné dresy přes zábradlí, fixky na provázcích a tak. Na hřišti zůstal Boss s asistenty, dost daleko od tribuny, aby je bylo slyšet a dlouho o něčem diskutovali. Řekl bych, že o sestavě na Neusiedl asi ne. Ke mřížím jsem ne že nešel, ale ani se nepodíval, s ohledem na počet aut na parkovišti. A tak za zmínku snad stojí ze závěru tréninku odpověď Bosse na dotaz amerického fanouška, zda příští rok přijede Arsenal znovu. Nevím jestli byl však potěšen odpovědí : nevím. Ale ruku na srdce, kdo ví, co bude za rok, já bych žádné závěry nedělal.
Úterní dopolední trénink a zápas v Neusiedlu už bude jiná kapitola a pěkně z domu 🙂 . Zítra se hraje sice od 19:00, ale stadion se otevírá již v 16 hodin a protože nejsou místenky, budeme z Bad Waltersdorfu raději upalovat trochu dřív, abych v 16:00 začal s rozdáváním lístků. Věřím, že to bude super zápas, který si spolu s devadesátkou dalších fans ze Slovenska a Čech skutečně užiji.
/Patrick, Bad Waltersdorf, Rakouska/
Datum:
Rubrika: Blog