Tento web navštěvuji už nějaký ten pátek a do diskuze přispívám pod nickem „gerrards“. Nyní už ale k samotnému blogu. Název jsem mu dal „Momentum“, jelikož tohle slovo přesně vystihuje rozdíl mezi vítězem Premier League a tím „až“ druhým.
BLOG vyjadřuje osobní názor autora, článek nebyl redakcí upravován. Redakce gunners.cz nenese za údaje, uvedené v tomto blogu, žádnou odpovědnost.
Je konec roku a každý fanoušek Premier League jistě ví, že nastává největší série zápasů v sezoně. Vzhledem k rozlosování jsem v poslední době zaznamenal rozsáhlou debatu na téma, zda období prosinec-leden rozhodne o mistrovském titulu či nikoliv.
Já doma věšteckou kouli nemám, a tak jsem se po pravdě pídil trochu podrobněji. Zaprvé je asi důležité stanovit, které týmy o zmíněný titul bojují. Kdybych to bral podle pohledu na tabulku, řeknu, že mistrem Anglie se ještě může stát i v současné chvíli šestý Sunderland. Pokud přičtu United tři body za odložený zápas s Blackpoolem, bude rozdíl mezi 1. a 6. místem desetibodový. S kvalitou, jakou mají přední týmy Premier League, je asi nemožné očekávat, že by někdo dokázal stáhnout větší manko než 10 bodů. Jelikož jsem realista, nebo se o to alespoň snažím, můžu Sunderland rychle z kandidátů na titul škrtnout. Hned za ním bych vyškrtl Tottenham, Spurs podle mě v současné době hrají na hranici svých možností a o prvním místě si mohou nechat zdát. Dál ale škrtat nejde, ač nevěřím, že by Man City mohli po sezoně zvedat trofej pro vítěze. Taková blamáž snad Anglii nečeká. A je tu trojlístek Manchester United, Chelsea a Arsenal. Odstupy mezi touto trojicí jsou tak malé, že se každé dvě kola mohou na špičce střídat jak na kolotoči. Co tedy rozhodne o mistrovi 2010/2011?
Momentum. Manchester je stále unbeaten, ale klidně se s vámi vsadím, že to tak 38 kol nebude. Před několika týdny se psalo, v jaké krizi je Chelsea. Kdekdo ji odepisoval z boje o titul, ale ten někdo zřejmě neviděl tabulku. S tím kádrem, jaký má Chelsea, nebude krize trvat věčně. Na druhou stranu nechápu, jak může pan Ancelotti po remíze na White Hart Lane tvrdit, že jsou ze srabu vyléčeni a vše už bude jen skvělé.
A jsme tu přeci ještě MY! Povím vám pravdu, co si myslím o té novinářské sebrance v Čechách (a to jsem student žurnalistiky). Víte, už mě nebaví číst u každého titulku „Wengerovy děti“, „nezkušený Arsenal“ a podobé kecy. Věkový průměr máme přes 25 let, tak jaké pak děti. Naši hráči už toho mají většinou odkopáno tolik, co v jiných týmech o tři roky starší hráči. Jenže letos nejsme děti ani nezkušení, letos jsme nemastní neslaní. Nad vodou nás drží výborná bilance v away zápasech, ve kterých jsme ligoví lídři. Šanci na titul máme i přes nevyrovnané výkony vysokou.
Očividně ale potřebujeme nějaký impuls, který by nás nakopl k jízdě za prvenstvím. A z tohoto pohledu bych ten „o titulu rozhodující úsek“ posunul až do konce února. Během těchto měsíců totiž budeme mít mnoho příležitostí, jak to potřebné momentum získat. První už 27. prosince. Pokud bychom konečně porazili Chelsea, mohlo by to hráčům dodat patřičnou sebedůvěru do dalšího průběhu sezony. Stejně tak ziskem trofeje zakončená kampaň v Carling Cupu. A v samotné Premier League máme pro leden-únor velmi přijatelné rozlosování. Takže bychom konečně mohli udělat nějakou delší vítěznou šňůru.
Program je vzhledem ke třem pohárovým soutěžím velice nabitý. Pokud během našlapaného kalendáře naladíme vítěznou strunu, můžeme shrábnout i významnější trofej než jen League Cup.
/gerrards/