Tento článek je překladem druhé části arseblogu ze středy 11.4.2012.
Podle mého názoru se velice trefně vyjadřuje k situaci okolo zákroku na Songa (VIDEO)a dlouhodobé neochotě FA řešit podobné incidenty dodatečně. Vše kromě nadpisu a tohoto odstavce tedy není můj text, ale je překladem z arseblogu, který těm, co ho nečtou, určitě doporučuju, pokud aspoň trochu vládnou angličtinou.
Rozhodnutí nezrušit červenou kartu pro Shauna Derryho bylo absurdní. Videozáznam ukázal, že se Younga jen stěží dotkl, že Young byl v ofsajdu a že navíc simuloval. Rozhodnutí FA ignorovat tyto důkazy a umožnit tak podvodníkovi, aby měl ze svého chování prospěch, posílá otřesný vzkaz do budoucna a vrhá hanbu na fotbal jako takový.
Stejně tak jejich rozhodnutí dodatečně nepotrestat Maria Balotelliho za útok na Alexe Songa posílá podobný, ale ještě mnohem nebezpečnější vzkaz. Znamená to, že je v pořádku chovat se na hřišti násilně a že navíc ze svého chování můžete těžit, jelikož díky neschopnosti rozhodčích můžete pokračovat ve hře. A dokonce když video ukáže, že váš zákrok by zasluhoval trest delší než je obvyklá délka při červené kartě za nebezpečný zákrok, i tehdy vás může jejich neschopnost ochránit.
Tento konkrétní incident, je obzvlášť frustrující, jelikož FA o něm říká:
„Pokud přinejmenším jeden z rozhodčích viděl kontakt obou hráčů, incident nemůže být zpětně řešen bez ohledu na to, zda viděli zákrok v plném rozsahu.“
Takže to, co tu máme, je situace, kdy jeden z rozhodčích viděl, že se jednalo o souboj, ale souboj jako takový neviděl, jelikož i přesto jak mizerně rozhodčí tuto sezonu pískají, nevěřím, že by kdokoliv z nich okamžitě nereagoval, pokud by viděl hráče, jak jde do souboje způsobem, který může jeho soupeři zlomit nohu. Pokud by rozhodčí řekl, že souboj viděl, pak naprosto selhal a měl by být sesazen, když ne vyhozen. Absurdnost tohoto rozhodnutí navíc ještě zvyšuje fakt, že pomezní, který špatně odmával ofsajdy v zápase Wiganu s Chelsea byl okamžitě sesazen, ale tým rozhodčích, kteří přehlédli zákrok, který potenciálně mohl zlomit nohu, ty FA zaštiťuje a chrání.
Rozhodčí musí udělat rozhodnutí během okamžiku. Někdy je obtížně posoudit vše stoprocentně správně. V době profesionálních rozhodčích by člověk čekal, že zbabělé násilné útoky rozhodčí uvidí a ihned potrestají, ale někdy se tak prostě neděje. Takže co je špatně na tom, kdyby rozhodčí po zápase kouknul na video a řekl: „Viděl jsem to, ale nevšiml jsem si, že je to tak hrozné. Kdybych to viděl, dal bych červenou kartu.“?
Už v pondělí a i mnohokrát předtím jsem říkal, že anglický fotbal trpí téměř vzácnou neochotou vypořádat se s opravdu násilným chováním na fotbalovém hřišti. FA odmítá trestat hráče za nebezpečné zákroky a tak jsme stále svědky obounohých skluzů a faulů, lámajících nohy, a zatímco jejich pachatelé jsou potrestání třízápasovým distancem, zraněný hráč může být mimo hru i rok.
Při úterním rozhodování použila FA svůj obvyklý trik, když se schovala za regule FIFA, tvrdíc, že jelikož rozhodčí kontakt mezi Balotellim a Songem viděl, nemůžou s tím dále nic dělat:
„Podle dohody s FIFA mohou být v Anglii zpětně posuzovány jen incidenty, které rozhodčí neviděl. Je to politika, která byla odsouhlasena všemi zúčastněnými stranami ve fotbale.“
Tohle je lež. Je to nesmysl. V jiných státech rozhodčí mohou celý incident vidět, řešit ho, ale přesto může být hráčům vyměřen dodatečný trest, pokud si počínali obzvláště hrubě. Několik příkladů:
Příklad č.1: Hamburger SV vs Stuttgart 03/03/2012 – útočník Paolo Guerrero byl vyloučen za tento špinavý zákrok. Po shlédnutí videa mu byl automatický třízápasový trest zvýšen na 8 zápasů. (VIDEO)
Příklad č.2: Bordeaux vs Rennes 12/12/2010 – Jaroslav Plašil měl štěstí, že mu noha zůstala v jednom kuse po zákroku hráče Rennes Tonga Doumbii (VIDEO). Rozhodčí viděl celý incident a vytáhl žlutou kartu. Následně LFP, po shlédnutí celého incidentu a dodatečné zprávě od rozhodčího (který se sám také na video podíval a dal doporučení), uděluje Doumbiovi trest 4 zápasy.
Příklad č.3: Valenciennes vs St. Etienne 10/3/2012 – Carlos Sanchez Moreno fauluje Fabiena Lemoineho ze St. Etienne hned ze začátku zápasu (25. vteřina) a dostává červenou kartu. LFP incident shlédne a uděluje Morenovi trest 9 zápasů.
Příklad č.4: Hráč spojovaný s Arsenalem Emir Spahic předvede wrestlingový zákrok, když svého soupeře složí loktem ZDE. Rozhodčí si toho nevšimnul, ale po shlédnutí videa dostal Spahic trest 4 zápasy. To mu však nestačilo jako výstraha a udělal to znovu ve 4. minutě tohoto VIDEA. Vzhledem k závažnosti celého incidentu obdržel nejdřív preventivní jednozápasový trest do doby projednání celé záležitosti, trest mu byl nakonec prodloužen na 7 zápasů.
Takže tu máme celou řadu incidentů, kdy rozhodčí celou situaci viděli a na místě řešili (a jeden, který ne, viz Spahicovy lokty), ale následně byli hráči řádně potrestáni díky využití videozáznamu. Takže otázka zní: pokud vedení asociací ve Francii a Německu (a jsem si jist, že i v jiných zemích) je schopno řešit incidenty, které rozhodčí viděli a dokonce odměnili kartami, proč to nemůže udělat FA?
Pokud by to bylo proti regulím FIFA, pak by vedení těchto asociací jednalo v rozporu s nimi a byly by jistě penalizovány organizací, která je tak posedlá vlastními pravidly, že pořádá zvláštní schůze, aby hru ochránila před tak strašidelnými věcmi jako jsou pokrývky hlavy a hráči stahující si dresy při oslavě gólu.
Je v těchto případech podkopávána autorita rozhodčích? Absolutně ne. Je zde akceptováno, že rozhodčí má pouze jedinou možnost vidět incident a jen málo času na to, udělat rozhodnutí. Rozhodčí nemá možnost vidět záznam. Shlédnutí videozáznamu po zápase nenarušuje autoritu rozhodčího, jednoduše to vypovídá o tom, že všechny dostupné důkazy budou použity k potrestání hráče, který se choval nebezpečně.
A z dlouhodobého hlediska, neusnadňuje to v důsledku rozhodčím práci? Pokud hráč ví, že i když rozhodčí na hřišti něco přehlédne, bude potrestán stejně po zápase, nedonutí ho to se dvakrát rozmyslet, než zbytečně a pozdě půjde šlapákem na něčí koleno? Neustále nám tvrdí, že lidská chyba je součástí hry, což je pravda jak pro rozhodčí, tak pro hráče. Tak proč už dávno nejsou pozápasové tresty na základě posouzení videozáznamů součástí regulí? Proč nezavést systém podobný tomu v rugby, který by dovolil v tomto případě Arsenalu předvolat Balotelliho za jeho zákrok na Songa?
Sečteno a podtrženo, tvrzení FA, že je omezována ve svém konání regulemi/pokyny FIFA, je naprosto nepravdivé. Důvod, proč nic nedělají je ten, že prostě nechtějí. Netuším proč. Možná si myslí, že by tím ťali příliš do živého, možná se jim nechce potýkat s administrativou a dalšími náklady spojenými s přezkoumáváním incidentů, možná si myslí, že by tím podkopali autoritu rozhodčích. Ale ať je tím důvodem cokoliv, tak se mýlí a ve svých omylech pokračují.
A nejhorší na tom je, že bychom mohli říct: „no, třeba je ale nějaké vážné zranění přinutí změnit názor,“ ale faktem je, že v minulosti už měli nespočet takových příležitostí a příliš mnoho zraněných, aby s tím něco udělali, a pokaždé to zametli pod koberec. Pokud nemají vůli řádně dohlížet na hru, pro dobro fotbalu i všech hráčů, pak jsou vinni nedbalostí toho nejhoršího druhu. Rezignovali na jakoukoliv odpovědnost, schovávají se za lež, kterou jim nebude zatěžko zopakovat, až bude mít další hráč zlomenou nohu nebo rozdrcenou holeň.
Je už na čase, aby se jim kvůli tomu někdo postavil. Je na čase, aby se fanoušci definitivně odmítli vyrovnat s jejich nesmysly. Nejsem si jist, co přesně bychom s tím mohli dělat, ale FA v úterý udělala z anglického fotbalu šaškárnu. Poslali vzkaz, že podvádění je v pohodě a že se klidně na hřišti můžete chovat násilně. FA zavádí různá triviální nepotřebná opatření, aby zajistila bezpečí fanoušků, ale odmítá se vyrovnat s opravdovými problémy na hřišti.
Jsou k smíchu a měli by se, ale nebudou, za sebe stydět.
/Arseblog.com/
