Gooners on Tour: Filip na WHU

 

Zdravím fanoušky nejlepšííího fotbalového klubu. Nejprve bych chtěl poděkovat Czech & Slovak Arsenal FC Supporters Club za splnění snu a návštěvu zamilovaného klubu FC Arsenal, velké dííííky!!!

S myšlenkou návštěvy Arsenalu jsem si pohrával již značnou dobu, ale stále se nemohl rozhoupat. Jistě mnoho z Vás tuto záležitost zná. Kalich hořkosti přetekl, když jsem obdržel fotky mámy pře Emirates stadium při její návštěvě v Londonu. To už byl vrchol. Pak přede mnou stál další problém a to vybrat soupeře. Z několika cest jsem vyčetl, že velmi dobrou kulisu vytvářejí fans West Hamu, ke kterým docela cítím přízeň. Tato zpráva se potvrdila a fans hostujícího klubu vytvořilo vynikající atmosféru na Emirates stadium, ano bohužel fans West Hamu.

Po obdržení emailu jsem ihned začal plánovat svoji první návštěvu FC ARSENAL, zajišťovat letenky z Brna a ubytování. Bohužel jsem si neověřil potvrzení termínu zápasu od vedení. Následně byl zápas přeložen o 3 dny kvůli FA Capu. Dnes již můžu napsat – Bohu díííík!! Tedy jsem musel doobjednat zpětnou letenku a dřívější letenku nechat propadnout. Taktéž přiobjednat hostel. Na ubytování jsme zvolili Hostel Arsenal. Kvůli poloze a taktéž informaci o atmosféře v den utkání. Tak Atmosféra nebyla žádná. Sice hostel leží kousíček od stadionu i metra a cena je veeeelmi  nízká, avšak na úkor čistotě! To že se spí v pokojích na třípatrových postelích (jestliže někdo leze do/z postele probudí všechny) po 15 lidech se dá očekávat v hostelích, ale především hrozný nepořádek!! Neskutečná špína, pokoje se dají ještě snést, ale sociální zařízení je hnus, ve sprchách všude plíseň.

Ale už k samému fotbalu vyžití. Neboť se naše cesta prodloužila, bylo mnoho času na fotbalové a památkové nabažení. Již ve čtvrtek jsme absolvovali zápas Arsenal  vs. chelski ohledně FU Cupu jung. Za naš team nastoupil mladící do 18 let, Utkání se odehrálo na Stamfor Bridge . Atmosféra byla vynikající i přes malou návštěvu, stadion byl otevřen pouze v dolních ochozech.  Ale zúčastnění byli především místní a nikoliv nefandící nezaujetí diváci, jak tomu bývá na domácích matchech. Sice jsme prohráli 2:0, ale návštěva ruského stadionu a atmosféra byla hezká. Pobyt ve východní části Londýna nám nedal a šli jsme taktéž obkouknout stadion FC Fulham. Páteční den sloužil průzkumu centra Londýna a památek, ale o tom psát nebudu. Avšak sobota byla fotbalově náročná. Hned po ránu jsem se vydali podívat se a odplivnout na stadion slepic. No hnus!! Poté jsme se přemístili na další zápas, který nás čekal. Pro atmosféru a nostalgii byl vybrán zápas druhé ligy mezi FC Millwall  vs. FC Watford. Zápas nezklamal, atmosféééra parádní i přes poloviční návštěvnost, remíza 2:2. A kdo nezklamal, brankář Almunia, závěrem vytasil excelentní zákrok a výškrábl jistý gol, ale pak přišla klasická minesa Almunii. V nastavení millwall vystřelil z póza velkého vápna, nijak těžká střela. Ale Almunia si jí v přísedě sám hodil do branky mezi nohama. No jo Almunia jak ho znám. Po tomto zápase jsme rychle prchli na metro a přesunuli se zkynout stadion Wembley s myšlenkou možného nakouknutí konečně na naše hráče a vnitřek stadionu. O zápase psát nebudu, neboť jsme všichni viděli.  S velkým štěstím se nám po závěrečném hvizdu a vydařených penaltách podařilo procpat přes vycházející davy a prokouknout do útrob stadionu. Nádhera! Jediná nepochopitelná věc pro mne byla, že fanoušci obou klubu opouštěli stadion již před a během zahrávání pokutových kopů. Nechápu, jak někdo může v tuto chvíli odejí. Po nabažení národního stadionu jsme se hrnuli davem fans Arsenálu  a společně užívali postup do finále FA Cupu. Zpívalo se a atmosféra byla úžasná. Večer jsme zakončili na pár pintách kde jinde než v guunners pubu. Zde ještě hrstka fanoušku slavila. Tuto hospůdku doporučuji všem fanouškům. Během pobytu jsme prošli více arsenálských hospod, ale tyto hospůdce se žádná nevyrovná.  V neděli byl odpočinkový den. Opět výlet do centra a následně do Greenwiche, doporučuji všem, kdo chce vypadnout z velkoměsta a užít si klidu v rozlehlém parku.  Při cestě zpět jsme navštívili ještě stadion West Hamu, docela jsme byli překvapení velikostí. Na pondělí byla naplánováná návštěva Emirates stadium. Paráda!! Meka gunnerů. Je to úchvatný zážitek první pohled na velkolepé tribuny, stejně tak procházka skrz stadium a návštěva domácí kabiny, kde se převlíkají naši milovaní hráči. Celá prohlídka byla parádní a moc jsme si jí užili. Jedinou černou kaňkou bylo uzavření fansshopu, což nás dosti mrzelo. Rád bych svůj šatník rozšířil o cokoliv s kanonem.  Po prohlídce stadionu jsme rovněž absolvovali prohlídku muzea. Zde bych se zastavil. Muzeum je značně malé a mnoho zážitků si nelze odnést. Zajisté je zde mnoho krásných věcí ke koukání a mnoho zajímavých informaci. Ale s porovnáním velikosti klubu Asenal je muzeum velmi malé a žádná velká show a zážitků si odtud nelze odnést. S porovnáním s muzei FC Barcelona a united, které jsem taktéž navštívil, je naše muzeum velmi slabé a nelze srovnáááávat! Bohužel! V úterý přešel konečně velký den – den zápasu. Před zápasem jsme zašli opět do gunners pubu doufajíc zažití pravé anglické předzápasové atmosféry. Nic, sice pár pokřiků proběhlo, ale v pubu bylo jen několik fanoušku a spíše popíjející a rozmlouvačné nálady. Proto jsme přešli do jiné arsenálské hospůdky, ale nikde jsme chorálovou a živou atmosféru nenašli. Nejživější atmosféra před zápasem byla v okolních uličkách u našeho legendárního stadionu Highbury, kde stáli stánky se suvenýry a občerstvením. Před zápasem jsme si ještě užívali haldy lidí směřující si na zápas. Bylo kouzelné vidět tolik spolubratrů oblečených v obdobných krojích a vědět, že někde v srdci mají taktéž místo pro náš klub. Zápas se vyvíjel, jak všichni víte a díky podolákovi se nám podařilo zvítězit. O zápase bych tedy moc nepsal a jen bych zmínil pár povšimnutí. Sice se vymlouvalo, že hráči jsou unaveni z utkání z Wembley, ale kolik naběhal Arteta , to by mě doopravdy zajímalo. Hráči West hamu byli rychlejší  a náš „defenzivní štít“ nestíhal, taktéž prohrával snad veškeré vzdušné souboje. Santi byl dosti unaven a tahal nohy celý zápas. Giroud toho sice naběhal hodně a únava na něm nebyla znát. Ale, Ale kolik promarnil opět šancí. Hrůza!! Sice nakonec góla dal, před tím měl ještě více tutovek, ale klasicky giroudovksy zklamal. Následně již zbylo jen Giroudovi oči k nebesům čí ztekle mávnutí rukou nebo nešťastné polehávání na trávníku. Snaha se upřít nedala, ale s tímto útočníkem nemůžeme pomýšlet na titul či vítězství LM. Zabiják z něj nikdy nebude. Naštěstí to na sebe vzal podolák a zápas rozhodl!! Atmosféra na Emirates stadium byla velmi kolísavá. Především se o atmosféru starali fans Westhamu. Emirates nebyl úplně zaplněn a mnoho lidí se přišlo jen podívat a nechat se bavit, jako v divadle. Proto se vyskytly okamžiky, kdy atmosféra byla velmi tichá ze strany fans Arsenálu. Až po 3 našem golu a velkou pravděpodobností výhry se fans probrali. Velmi rád bych, jak jsem již četl na jiných debatách či blocích, aby vedení opět zavedlo sektory za brankou na stání. Jistě by se našlo více fans, kteří by chtěli opět oživit dění na trávníku a staralis o atmosféru. Sice je tato myšlenka někde v podvědomí vedení, ale bohužel jí v brzké době nečekám k zavedení.  Po utkání jsme se ještě procházeli po stadionu. Středa již byl rozlučkový den. Po vystěhování směřovali naše kroky nejprve opět k Highbury, metru a následně letišti.

Ještě jednou dííííky  SC CZ&SK Gooners za splnění snu a prožití krásný zážitků!

                                                                                                                                                                            Filip