Kauza brankářů v našem týmu se táhne už skoro jako 30-ti letá válka, ale možná se už zítra dočkáme náznaku konečného řešení.
Předzápasové nominace jdou tak trochu mimo mne, je to způsobené především tím, že Boss používá standardně vzorec : „první tým mínus zranění = nominace“, takže je ještě před nominací vlastně vše jasné. Bývaly ale zase doby, kdy jsem do nominace pošilhával, vyhlížel mikenův „update“ a snažil se pak vyčíst, kdo že má šanci hrát v základu, neboť jsem se naivně domníval, že jména uvedená za druhým brankářem znamenají automaticky lavičku. Boss mne však z toho určením základní jedenáctky několikrát vyvedl a tak můj zájem o nominace opět opadl, proč taky, Injury sleduji a do Bossova vzorce si to doplnit umí i malé dítě. A pak stačí posoudit soupeře (beton nebo kelti) a hned je jasné, kdo že si to povede z tunelu malé „špunty“ za ruku směr středový kruh.
Krásně zavedený systém luštění nominací mi pak nabouralo vyjádření Lukásze o tom, že je vždy klidnější, když si přečte v Colney nominaci a to že bude či nebude hrát, ví pár dní dopředu, protože buď je nebo není na prvním místě. Protože Boss, když v Colney seznamuje hráče s nominací (asi ji vyvěsí na táborovou nástěnku vedle totemu) tak vždy na první místo napíše brankáře, který na tuty bude v zápase chytat. HA, vykřiklo mé srdce kanonýra, tudy na tajenku jménem nominace, protože i v té prokleté křížovce se musíte vždy opřít alespoň o jedno klíčové slovo. Takže brankářský post mám od té doby vyřešený vždy den dva před zápasem, to podle toho, který víkendový den tu EPL hrajeme, díky Lukászi.
Tedy pokud je někdo nervózní, kdo že je nyní u nás brankářská jednička, zbývá mu jen vydržet do pátečního poledne a počkat si na pravidelně zveřejňovanou nominaci hráčů. Boss to rozhoduje skoro vždy ve stejný čas a tento pátek to bude muset rozlousknout také a věru, nebude to lehký ořech. Na jedné straně jasně a skoro s fanfárami deklarovaná „faceliftovaná“ jednička sezóny 2010/2011, Manueal Almunia, tč. na ošetřovně nebo možná už po propuštění, ale určitě s „úlevami“ vynucenými kopírováním Robertova komediálního kousku z Jižní Afriky (prostě na copyright se Manueli nešahá!), na straně druhé „duševně nadopovaný“ Lukász, který konečně pochopil, že chytat umí a problém je jenom v jeho hlavě. A to vše z povzdálí sleduje „gigolo“ v rouše trenéra našeho soupeře, který čeká s volbou své útočné vozby na Wengerův výběr, neboť mu stačí s rivalem (navíc s tak trapně nízkým rozpočtem na přestupy) uhrát doma byť i jeden bod. Nám však bod nestačí, neb by už skoro zazdil naše ambice na titul. Těžká to volba pro Bosse.
Lukasz se fanouškům jeví v posledních čtyřech zápasech dobře, skóre 10-5 není sice oslňující, navíc žádná prestižní nula na kontě, ale působí, tedy snaží se působit, přesvědčivě. Ten z mého pohledu diskutabilní Lukászův úspěch je tak trochu způsoben nižším pracovním vytížením díky slabší útočné aktivitě našich soupeřů, ale na to teď nikdo nemyslí. Přijde však Tevéz a to je trochu jiná liga než Adriano, Hleb či Žigič. Při vší úctě ke schopnostem hráčů Shakhtaru či Birminghamu si myslím, že to pravé peklo, ten „portský“ křest ohněm, si Lukász odbude na City of Manchester Stadium. Silva, Tevéz, Johnson či budoucí hvězda útoku „staré dámy“ jistě nedají naší obraně oddych a brankář to nebude mít za naší „B-stoperskou“ dvojicí vůbec jednoduché. Teprve v neděli se ukáže, jestli pár přesných výskoků s pěstí napřed (i když taky ne vždy povedených, jen vzpomeňte na první poločas s „horníky“ a centr zprava do malého vápna), hlasité povzbuzování hráčů, či výběhy za hranici vápna v úspěšné snaze odkopnout míč, v kombinaci s asi dobrou prací týmového psychologa, je prostě dost pro Arsenal, dost pro Big Four a dost proti týmům, se kterými se bojuje o tři trofeje současně v zemi s nejlepší ligou světa. Teprve v neděli se ukáže, jestli se skutečně Lukász od Porta zlepšil, nebo to vše dosud byla souhra okolností a zdání nás klamalo.
Lukasz se snaží, to je jasné a každý kanonýr, který má všech pět pohromadě, mu drží palce. Pravdou je, že Manuel má za sebou více zkušeností, a to může být při volbě jedničky do svatyně proti milionářským synkům v jednom z klíčových zápasů podzimu rozhodující. Osobně si ale myslím, že Boss, i když patří mezi konzervativnější trenéry, bude tentokrát odvážnější, nezmění vítěznou sestavu a vsadí na Lukásze. Raději bude s méně zkušeným brankářem riskovat ztrátu bodů, je přeci stále ještě začátek sezóny, než další pokračování brankářské třicetileté války. A i když Arsenal v neděli ztratí body, jednu jistotu v Manchesteru získá. Každý bude od toho dne vědět, co bude Boss dělat v lednu, až začne přestupové období, i když v neděli bude teprve 24.10..
/Patrickův blog/
(článek vyjadřuje osobní názory autora)
