Poznejte svoji redakci – 1. díl – Chester

Zajímá Vás, kdo pro Vás vytváří tyto stránky? Zajímá Vás, kdo pro Vás překládá články? Přinášíme Vám nový projekt, v němž každé pondělí budeme představovat jednoho člena redakce.

 

 

 

Tak, jakožto autor tohoto nápadu jsem sám sebe určil jako prvního v pořadí, takže bych se Vám tu rád představil.

Jmenuji se Jakub Doležal, je mi 18 let, bydlím na Praze 3 a momentálně studuju 7. ročník Gymnázia Karla Sladkovského. O sporty se zajímám už od malička, v 7 jsem hrál rok za Viktorku Žižkov, načež jsem vyměnil kopačky za brusle, a dva roky jsem hrál hokej za Štvanici. Postupem času jsem ale začal být spíše “hospodský znalec“, i když podle mého pořád do míče kopnout umím, a na bruslích se taky udržím :D. Takže, sport už je nějaký ten pátek mým koníčkem, a neustále sleduju, co se kde šustne, obzvlášť co se hokeje a fotbalu týče.

O Arsenal jsem se začal zajímat při jeho fenomenální jízdě Ligou Mistrů v sezóně 2005/2006. Okamžitě jsem si ho zamiloval díky jeho rychlé a chytré útočné hře plné vtipných a oku lahodících akcí. No, potom šly věci ráz na ráz, překecal jsem rodiče, aby nám pořídili tehdy ještě Galaxii sport, a snažil jsem se sledovat všechny zápasy Arsenalu, co to jen šlo. O tom, že bych se mohl dívat přes net, jsem tehdy ještě bohužel nevěděl, a tak jsem přišel o spoustu krásného fotbal. Moc mě mrzelo, že po sezóně odešel Bobby, protože to byl můj oblíbený hráč, a dodnes jsem Wengerovi neodpustil, že v zápase s Barcou vystřídal zrovna jeho. Podle mě je to jedna z mála jeho chyb, a pořád mě to mrzí, že už ho nemůžu vidět v červenobílém dresu. 

V následujících dvou letech si to u mě ale Arséne aspoň trošku vyžehlil tím, že se vždy držel – jak říkají britští gooners – Wengerballu, a že pro něj dokázal najít ty správné hráče. Mým nejoblíbenějším hráčem se pochopitelně ihned stal Tomáš Rosický, jemuž na záda hlasitě dýchal Cesc. A pak taky jeden neuvěřitelně rychlý mladíček, jehož křestní jméno zůstává nepřekonatelným oříškem pro české komentátory – Theo Walcott. 

No, čas s Arsenalem šel dál, a já jsem zatím bohužel neměl možnost s ním oslavit žádnou trofej. I když pochybuju, že bych dokázal vydržet u jakéhokoli jiného klubu, než právě u Arsenalu, a je to hlavně díky tomu, jakou hru(, i když letos zatím bohužel moc ne) předvádí. 

Asi před dvěmi lety jsem objevil tuto stránku, ale nikdy by mě nenapadlo, že budu překládat články. Až letos jsem měl možnost na tři měsíce navštívit  Melbourne v Austrálii, kde jsem poctivě(to zrovna…:D) studoval angličtinu, a tak jsem si zkoušel přes google hledat novinky o Arsenalu v angličtině a překládat si je. Po dlouhém hledání na bývalých stránkách jsem našel kontakt na Matygola nebo na DANA (pánové prominou, ale už si fakt nepamatuju, komu že jsem to vlastně psal.:D), poslal jsem mu 4 krátké články na ukázku, a ejhle, už jsem byl redaktorem. Vzhledem k tomu, že jsem měl přes den docela dost času(škola tam byla dost velký leháro, prakticky jsem nemusel nic dělat:D), tak jsem ze začátku překládal i 8 článků denně. Někteří redaktoři(viď Coolbangu?:D) mě za to ze začátku neměli moc rádi, protože na ně už nic moc na překládání nezbylo, a taky proto, protože mi ze začátku články hyzdily odporní šotci. 😀 

Od té doby jsem už jářku napsal něco okolo 250 článků, a rozhodně v tom, aspoň pro tuto chvíli, hodlám pokračovat.

Na začátku školního roku jsem se taky začal seznamovat s Goonery z Prahy, a společně sledujeme skoro každý zápas(nebo se aspoň snažíme, co Stibo:d) ve sportbaru Zlatá Hvězda na Václávském náměstí.

Takže, to je tak zhruba vše, co bych o sobě a o mé lásce k Arsenalu řekl. Pokud na mě máte jakkýkoli dotaz, neváhejte se zeptat v diskuzi pod článkem

Váš redaktor,

Jakub Doležal aka Chester

P.S.: Příští týden se můžete těšit na profil našeho známkovacího odborníka, tedy Tenisty… 🙂