2. sraz – Olomouc 2006

24. den v horkém červnu byl pro všechny české i slovenské Gooners, jenž se chystali na sraz, velkým dnem. Ti, co se zúčastnili loňského sletu v Pradubicích, byli zvědaví, jaké to bude v roce 2006 a ti, co tam nebyli, byli celí natěšení až poznají ostatní fans, které předtím znali třeba jen z netu pod nějakými pochybnými přezdívkami:-). Letos vzal na starost organizaci Michal, známý to král Hané. Já jsem rozhodně neměl o jeho schopnostech obavy. Byl jsem přesvědčen, že to bude z jeho strany na jedničku, ale k tomuto až později.

Vezmu to trošičku z mého pohledu, z pohledu druhého nejmladšího účastníka srazu. Ani jsem pořádně nevěděl, kdo nakonec na sraz dorazí. Ale ani jsem se moc nevyptával, nechával jsem se překvapit. S Mikecem + jeho přítelkyní a Pištou, tedy s ostatními Brňáky, jsme se rozhodli, že pofrčíme možná trošku netradičně autobusem. No co, je to kousek; končí Brněnsko, začíná Haná. Cesta byla celkem pohodlná, problémy nastaly až na olomóckém autobusáku. Jak jinak, můj orientační smysl není zcela vyvinut, ale zase to nebudu všechno házet na sebe:-). S Brňákama jsme zjistili, že šaliny v Olomóci nejezdí, ačkoliv jsme zahlédli koleje, tak jsme šli pěšky. Nakonec jsme našli i Michala, který na nás hulákal z povzdálí a posléze se připojili k ostatním Goonerům a Goonerce:)

Bylo rozhodně živo, což bylo dobře a někteří by už jenom chtěli sedět a zobat jednu Plzeň za druhou, ale plán byl jasný. Čekal nás fotbálek na place, který Michal zajistil. Po převlečení do dresů, udělení posledních rad a pár motivačních frází od trenéra, jsme se odebrali na rozpálené hřiště a po společném focení a rozhození do dvou Arsenal týmů se začalo hrát. Holky – skoro jako profesionální fotografky – fotili každý náš krok, střet i grimasu. Nikdo neunikl. Ani nevím, co napsat k průběhu zápasu, já si totiž vybavuji jen ty momenty do doby, než jsem sundal dres FL8 a změnil tým:-) Po mači jsme byli všichni vyprahlí a těšili se na jedno (jenom jedno?) orosené a hlavně zasloužené.

Knajpa, kam jsme měli jít, byla celkem pěknou střeku vzdálená od zmiňovaného sportovního střediska. Pár Gooners už byla na odpis, velmi nutně potřebovali doplnit tekutiny. Cestou k bílému Černouškovi jsme narazili na poněkud nepříjemný zápach. Většina to házela na vrub rameni řeky Moravy, ale já bych si nebyl tak jistý:-). Michal dopředu zabukoval 3 stoly, takže o místo nebylo nouze. Stejně tak o 12° Plzeň, kolínka, žebírka apod. Bavili jsme se a diskutovali o všem možném, škoda jen, že ne u jedného stolu. A také škoda, že nejmladší člen srazu, Peťa z Rožnova, nás opustila tak brzy. Ani jsme s ní nestačili zakalit:-) Rozhodně jsi, Peťo, přišla o moc:-)

Jaká to byla náhodička, když za Michalem došla jeho „manželka“ a pak zase odešla. Raději neměla vůbec chodit, měl jsem to pak v hlavě nějaké pomotané. A hlavně jsem to vůbec neměl dávat najevo:-) Byl jsem pod tlakem. Ale uklidňovala mě ta krásná středověká hudba, co tam neustále hrála. Jenže pak mě vyrušilo nějaké moderní skřehotání „Arséne Wenger, Arséne Wenger..“ a následovaly další vály:-) Gooners ale ve zpěvu zatím zaostávali. Ale jejich chvíle přišla až později.

Pomalu už zacházelo sluníčko a na řadě byl další bod sjezdu Kanonýrů – sledování Arsenal DVD´s na velkoplošné projekci. Měli jsme celou místnost pro sebe. Koukali jsem tedy na takové shrnutí sezóny 2005/2006 a radovali se z nečekaných gólů a výsledků (btw. proč jsem se radoval jenom ze dvou branek?:-). Pan „bílý“ Černoušek nosil jedno pivo za druhým a ti netrénovaní se dostávali do dobré nálady, ale třeba Dan nám předem několikrát říkal, že se bojí pít, takže tam se to dalo čekat:-) Menším vrcholem večera, v době, kdy jsme se měli odebrat více do středu města, byl šok v podobě Borovičky. Zasloužil se o něj Ondro, na kterého všichni začali nadávat, ať toho nechá, ať neblbne:-) Ale byli jsme v pasti, nebyla cesta úniku. Všichni jsme tu „smolu“ museli do sebe obrátit. Někdo to pak musel vrátit ven, nebudu jmenovat:-) A v tu chvíli se to zlomilo. Celé Olomouci jsme ukázali náš repertoár chorálů, nejoblíbenějším songem se stal „Tuu du, tuu du, tuuu dudududu… We love you Freeedie, because you´ve got no hair…“ 🙂 Ani nevím, kolikrát jste mi zazpívali, že mě milujete. Nepočitatelně:-)

Konečně jsme došli do tolik očekávaného klubu Belmondo (nebo Bonaparte?:-). S Astrem jsme šli hodit čučku jako první, vypadlo to moc dobře. Nejdřív jsme vůbec nevěděli, kde uvízl zbytek. Nakonec jsme je našli ve vedlejší hospě. A tam jsem některé bohužel viděl naposled. Jiní přišli za námi do klubu, kde se to pěkně rozjíždilo. Buchty tam byly dobré, některé opravdu luxusní:-) Bylo tam ale pěkné vedro, tak jsme si s Astrem objednali 2x Gin&Tonic, jiní si dávali Plzinky. na parketu jsme byli k nezastavení. Některé však byly poměrně náročné nebo se nás lekli:-). Nějaký Chorvat mě neustále otravoval, kde si může koupit drogy a jestli nějaké nemám. Nakonec jsem toho cikána setřásl:-)

V klubu jsme strávili hodně času, nohy nás bolely – z tancování i fotbálku. Ale ani to nás neomezovalo. Zastavil nás až rozkaz Michala a na povel jsme všichni vzorně opustili místní podnik. Bylo to moc fajn. Čekal nás nocleh v Michalově bytě, kde jsme již dříve v průběhu dne narazili na nájemníka, muže v letech, Zdeňka Dubského:-) Spal jak odpoledne, tak i v noci. Já jsem si stál za tím, že je mrtvý. Přece nemůže spát 24 hodin:-) A navíc ani jsme ho nemohli vzbudit. No, v hlavě mi vrtala ještě jedna věc. Kdo je to ten Rusák v tom našem fanklubu, vše se vyřešilo, když jsem to řekl i Davidovi z Pardubic:-)

U Michala jsme se (já, Michal, Astro, Ondro a David) i se Zdenálem trošičku vyspali a ráno už nás čekala jenom cesta domů (Brňáci i s klukama ze Slezska a matym už vyrazili do svých domovů tu noc). Jak celý sraz zhodnotit? Paráda. Michalovi patří velké Dík za celou organizaci, starost o nás (:-), zajištění hospody, průvodce. Také za to, že nám poskytl možnost přespat, za to, že nám dal najíst a napít (jídlo bylo skvělý, tím zdravím a děkuju Tvojí drahé polovičce:-). Samozřejmě díky všem zúčastněným, určitě toho nikdo nelituje, ba naopak. Bavil jsem se s Ondrom, byl by totiž schopen uspořádat sraz v jeho rodných Piešťanoch na Slovensku. Mně se tetnto záměr zamlouvá. Co vy na to?

Official Czech and Slovak Arsenal Supporters Club