5. sraz – Bělá pod Bezdězem 2009

Jako benjamínek srazu jsem byl pověřen sepsáním reportu…

AKTUALIZOVÁNO O FOTKY!!!!!!!!!

Tentokrát se sraz odehrával v Bělé pod Bezdězem (asi 15 km od Mladé Boleslavi). Organizoval jej Olda, neboli Prague Gooner, který má v téhle „prdeli světa“ chatu.

Frakce SAG(Staří Arogantní Gooneři) dorazila na místo činu již v pátek, zatímco my normální smrtelníci jsme přijeli až o den později. My Pražáci (já, Honza aka Tichý, ale Gooner, Stiba aka Che Guevara a Jura) jsme se ve dresech a slavnostně naladěni sešli na autobusovém nádraží na Černém Mostě okolo 11 hodiny. Po menších zmatcích, jakýmže to autobusem máme jet, jsme konečně našli ten správný, a vyjeli směr Mladá Boleslav, kde jsme museli přesedat na další spoj. Celá cesta byla vyplněná vtípky Honzy, který měl v sobě ještě slušný zbytkáček z předešlého večera, a na hlavě mu skákaly aspoň 3 opičky.

V „Bolce“ se k nám připojil Arsík, a po 20 minutovém čekání, vyplněném konzumací Gambáče a konverzací o současném Arsenalu a prazvláštním majiteli podniku, odkud jsme ty Gambáče koupili, jsme nastoupili do dalšího busu, který nás měl dovézt až do Bělé. Ani sám řidič nevěděl, kde se toto ojedinělé místo nachází, a tak jsme několikrát bloudili, načež jsme začali řidiče podezírat, že jest fanouškem Citizens.

Okolo půl jedné nás konečně dopravil na místo určení, tedy na náměstí, na němž jsme se měli
o hodinu a půl sejít se zbytkem Gooners. Ovšem v dobu našeho příjezdu zde bylo pusto prázdno, a tak jsme se rozhodli, že zajdem na jedno do nejbližši hospody, jejíž název mi vypadl, ale pamatuju si, že byl vskutku originální, a že jsme z něj měli všichni srandu. Když se začala blížit druhá hodina odpolední, a na náměstí stále nikdo nebyl, začali jsme si dělat starosti, které rezultovaly v několik telefonátů s Oldou, který, ač místní, vůbec hospodu, v níž jsme seděli, neznal. No nakonec jsme se rozhodli vyjít ven na náměstí, kde k našemu překvapení už čekalo alespoň 10 fanoušků.

Po chvíli k nám došel Olda, a společně jsme se vydali k fotbalové hale, kterou jsme měli až do půl páté pronajatou. Uvnitř už se pohybovalo, rozcvičovalo a posilňovalo dalších minimálně 20 goonerů. Měl se zde totiž odehrát ALL STARS GAME mezi Yellow (kapitán Michal aka Král Hané) a Red Gooners (kapitán DAN).

Zápasu se zúčastnilo asi 2O hráčů, my ostatní z tribun povzbuzovali a v mém případě i tento uniktání mač natáčeli.

{youtube}hGbujJLxfY0{/youtube}

Začátek zápasu jsem dal na youtube taky, ale video mi bylo vymazáno, že prý je moc dlouhé, ale v průběhu dne ho tady snad najdete…

{youtube}p2M1ntMKTx0{/youtube}

Okolo třetí nás s Frozstem začal přemáhat hlad, a tak jsme se vydali hledat nejbližši hospodu, kde by byli schopni uvařit nějaké teplé jídlo. Po prvních dvou nezdarech jsme nakonec skončili v hospodě U Beránků. Nakonec jsme si pochutnali na smaženém sýru, a v průběhu konzumace se k nám přidali Matygol, Rezivo, Válec, BK Gooner a dalších pár Gooners. Okolo páté už byla hospoda naplněná až na jedinou výjimku Goonery.

Tu jedinou výjimku tvořil místní „týpek“ Mirek, který se později hlubokomyslně přiznal, že fandí Bohemce, ale i tomu Arsenalu („Fabregas píčo, ne nějaká Čelsí!“). Tento Mirek byl tak nametený, že nás obšťastnil několika filozofickými ůvahami, na jejíž originální znění se můžete podívat tady.

{youtube}r6t3VPLBQHM{/youtube}

{youtube}TtWxfQ2CHuc{/youtube}

{youtube}59fbEFrp4EY{/youtube}

{youtube}7Lm-0VUivUI{/youtube}

{youtube}DeerUtZh8yg{/youtube}

{youtube}LAXm9SpJjWM{/youtube}

{youtube}ffj7lOIN_ns{/youtube}

{youtube}vr-zOrzC2v8{/youtube}

{youtube}EaH12QgtPWM{/youtube}

Tak okolo sedmé jsme se přesunuli zpět na náměsti, kde jsme měli pronajatou jednu hospodu až do půlnoci. Zde proběhlo seznamování se s novými členy, které si vzal na starosti Generál Michal, a placení členských příspěvků a tipovačky na další rok. Následně se na stolech objevilo jídlo(co já si pamatuju, byly to kuřecí stehýnka, vepřové kotletky, pak nějaké hovězí, vynikající párečky…), které jsme zapíjeli nesčetným množstvím Svijan.

Po nějaké době se začaly hospodou nést zvuky fanouškovských chorálů, které ovšem musely vzápětí ustat, protože majiteli podniku se prý údajně před 14 dny narodilo dítě, a on s tímto nesouhlasil. Dohled nad rozvášněnými Goonery si následně vzal Generál, protože obzvlášť Válec s tímto zákazem nesouhlasil, a začal rozbíjet všechno okolo sebe.

{youtube}QPMyQy_dEvQ{/youtube}

No, následně se hospoda rozdělila na několik skupinek, vzájemně debatujících se a prolínajících se. Já jsem nejvíc času strávil asi s Brňákem Markem (Zeek), se kterým jsem pak uzavřel i pokrevní opilecké bratrství. Co se dělo v ostatních skupinkách nevím, já jsem ale pak asi okolo 11 vyšel ven, kde se odehrávala debata odborníku mezi Coolbangem, Hansem, Onderem, BK Goonerem, a ještě jedním, na jehož jméno si teď prostě nevzpomenu. Prodebatovali jsme naprosto všechno, od Thomase „What the fuck is his name“ Vermaelena, přes Baroše v Galatasaray, až po nevraživost mezi Slováky a Maďary. Takvou intelektuální debatu jsem už kurňa dlouho nezažil.

Během naší bohulibé konverzace vycházel ven neustále Pišta a Mikec, kteří to s chlastem evidentně přehnali. Pišta byl celej zelenej a nesutále chodil ven na čerstvý vzduch, a Mikec se natáhl jak šíroký, tak dlouhý, na zem před hospodou.

Okolo 12 se uskutečnilo tradiční focení, čest zmáčknout spoušť Mirova foťáku dostala servírka, která držela foťák evidentně poprvé v životě.

Mohlo být tak okolo půl jedné, když jsme z hospody vyšli, a vydali se směr místní plavečák. Všichni už slušně nametení jsme hledali ve tmě horko těžko cestu. Pro naší grupu to bylo obzvlášť těžké, protože jsme se vydali hledat otevřený nonstop, kde bychom mohli koupit cigárka a nějaké ty Red Bully, což nám zabralo poměrně dost času, nakonec jsme ale byli úspěšní. Mezitím se nám ale zbytek ztratil, naštěstí jsme ale po několika zmatených telefonech s Mikecem dohnali jeho grupu, kterou tvořil ještě Pišta a Arsenal.cz. Ten se ujal vůdcovské role, a i celkem úspěšně, až na pár karambolů na lesní cestě z kopce, kde bylo vidět tak akorát velké ho##o.

Na plavečáku se odehrávala místní zábava, na níž hrála i ultra hyper super kvalitní místní kapela, jejíž jméno jsem ale bohužel zapomněl.

Poté, co se nám podařilo najít zbytek fanoušků, kteří se utábořili pod jedním nataženým stanovým plátnem, jsme si šli dát s Markem naše věci k Oldovi na chatu, kde už usínal Princezna, Miro, atd…. Během cesty nazpátek jsme v jednu ráno potkali Mikece s Pištou, kterým podle jejich vlastních slov bylo strašně divně, a že už radši půjdou ty tři kiláky na nádraží teď, přičemž první spoj jel v sedm ráno.

Po návratu dál pokračovalo zpívání fanouškovských chorálů a opijení se do němoty. Nejvíc mi v hlavě uvízlo Honzovo: „Let’s go fucking mental!!!“, což většina z nás svědomitě činila.

{youtube}-RNxIGTyX-4{/youtube}

{youtube}lc1rFPmntOE{/youtube}

{youtube}fbdyqfrOOmg{/youtube}

Asi v půl třetí přestala hrát hudba a já se Zeekem jsme se vydali na lov místních bab, napřed neúspěšně („Kurva tu třicítku přece musím dát!“), přes postupné úspěchy s 19-letýma slečnama, až jsme nakonec skončili u stolu se dvěma místníma „krasavicema“, jejíž jména jsme asi pět minut „poté“ zapomněli, takže jim říkáme Gertrudy, přičemž jedné z nich se málem podařilo mě okrást.

Poté, co se nám podařilo vyvléct se z jejich spárů vskutku originálním způsobem („Musíme jít na záchod“) jsme se vydali okolo půl páté nazpátek k Oldovi, kde jsme se potkali s částí podřimujících Gooners a jako vždy svěžím DANEM. Po srdecrvoucím rozloučení se s Králem a Oldou jsme se vydali směr nádraži, což byla asi hodina cesty, na posilněnou jsme od našeho hostitele dostali flašku Bernarda.

Po čase jsme potkali tří místní „idioty“, kteří vypadali jak veksláci z minulého režimu. Ti nás v pět ráno pozvali na pivo a zelenou, což jsme s 2O pivi v krvi a spoustou dalších lahodností museli odmítnout, jenom Zeek tam s nimi na chvíli zůstal, a pak nás musel složitě dohánět, protože slovy DANA: „Nemůžu se zastavit, protože pak už bych nebyl schopnej se rozejít.“

Než nás Marek dohnal, probrali jsme se šéfíkem spoustu věcí okolo stránek, rodinky, a sdělili jsme si navájem životní moudra. Nakonec nás Zeek dohnal a společně jsme dorazili na nádraží, kde už čekala většina účastníků srazu. Já jsem se rozloučil, a musel jsem dohnat svoje pražské kolegy, kteří se beze mě vydali směr Mladá Boleslav, což bylo asi 15 km. Měli přede mnou asi 45 minut náskoku, no nakonec se mi podařilo chytnout stopa a dohnat je, nechtěl bych ale být vámi slyšet nadávky, kterými jsem tuhle povedenou trojku po cestě častoval.

Na autobusové nádraží v „Bolce“ jsme dorazili asi v 7 hodin ráno místního času, kde jsme čekali na první ranní bus do Práglu, který jel ale až v 8:40. Nakonec jsme se dočkali, a vydali se směr Praha, kde jsme se rozloučili s Arsíkem, který pokračoval do Liberce.

Na závěr bych rád Oldovi jménem všech účastníků srazu rád poděkoval za vynikající akci, a doufám, že příští sraz na Slovensku, který bude organizovat Miro, se letošnímu minimálně vyrovná.

Nakonec pár poznámek:

„Tož si píča, no a cóó?!“

„Todle by se za komančů nestalo…!“

A tady už jsou fotky od našeho dvorního fotograga Mira…

{gallery}sraz09{/gallery}