V neděli odpoledne jsme po reprezentační přestávce porazili Everton 1:0. Jak se nám to povedlo? Na to odpovídá Adrian Clarke, který se ponořil do pozápasových statistik, aby našel klíčové věci, které nás dovedly k prvnímu vítězství v Goodison Parku od roku 2017.
1. Držet Toffees daleko od brány
Díky 74 % podílu držení míče jsme většinu zápasu strávili hluboko uvnitř území Evertonu. Svěřenci Seana Dycheho vyslali pouze jednu střelu na branku. Disciplinovaná poziční hra Declana Rice a naší obrany omezovala schopnost domácích podnikat protiútoky. Dále k tomu přispěla naše jistota na míči.
Everton je známý svou fyzickou a vzdušnou zdatností. Arteta proto musel být velmi hrdý na to, jak jsme je udrželi mimo naše pokutové území. Dycheho svěřenci se v našem pokutovém území dotkli jen devíti míčů, což je přesně polovina toho, co se jim podařilo při minulém vítězství 1:0.
Ve skutečnosti byl počet doteků Evertonu v našem pokutovém území nejnižší, jakého domácí v letošní sezóně Premier League dosáhli. Týmovým výkonem jsme zcela vyřadili jejich útočnou sílu.
| Tým | Soupeř | Doteků v pokutovém území |
| Everton | Arsenal | 9 |
| West Ham United | Manchester City | 10 |
| Sheffield United | Manchester City | 12 |
| Sheffield United | Crystal Palace | 14 |
| Burnley | Manchester City | 14 |
2. Anglické duo
Oleksandr Zinčenko je na pozici invertovaného levého obránce a Rice se přesouvá spíše na pozici pravého středního záložníka. Zatímco v minulosti často hrával vlevo od středu, anglický reprezentant tuto roli zvládá.
Největší výhodou tohoto rozestavení je, že se Rice pohybuje blíže k Bukayo Sakovi. Když Saka držel svou šířku hřiště, Rice ho zásoboval rychlými přihrávkami z 15 až 30 metrů, které mu vytvořili prostor a čas, aby ho Everton nemohl zdvojit.
V minulé sezóně byl občas servis pro Saku pomalejší, což omezovalo jeho potenciál v soubojích jeden na jednoho. Při této příležitosti, kdy měl více prostoru k náběhu na obránce, se ukázal jako neustálá hrozba pro Vitalliho Mykolenka.
3. Hledání správných prostorů
Hluboko ležící blok a úzké rozestavení 4-5-1 bylo obtížné prolomit. Tři mohutní záložníci, kteří vykrývali prostory před středními obránci, kteří se tak zasunuli hluboko do pokutového území. Arsenal často narážel na sedmičlenný obranný blok ve středu hřiště.
V šířce hřiště bylo prostoru dost, a kdykoli jsme rychle přenesli těžiště hry, narazili jsme na křídla Evertonu, která fungovala jako pomocní obránci. Nepředvedli jsme tolik průnikových přihrávek, kolik bychom si přáli, ale naším nejúspěšnějším trikem bylo, že Zinčenko nacházel náběhy Fabia Vieiry za pravým obráncem.
Na výše uvedeném snímku jsme právě rychle přenesli míč zprava doleva. Pozici Leandra Trossarda hlídá Young, ale křídelník Dwight McNeil je mezi Vieirou v šířce hřiště a případným soubojem s Gabrielem, který se vydal podpořit útok. Zinčenko využil tohoto zaváhání a přihrávkou za obranu vybídl portugalského záložníka.
V tomto příkladu Gabriel opět vystoupil dopředu, aby vytvořil situaci 2v1, která dává Zinčenkovi čas hrát přihrávku dopředu. Young dostupuje Vieiru, který se chytře otočil a vběhl za stopera, čímž se dostal až k postranní čáře. To byly taktické situace, které jsme se důsledně pokoušeli vytvářet pomocí naší poziční hry.
4. Zahrávání rohů na krátko
Náš vítězný gól padl po krásně zahraném rohovém kopu. Tváří v tvář Evertonu, který je plný vysokých hráčů, mělo smysl zahrávat rohy na krátko. Trenérský štáb bude nadšený z toho, jak jsme soupeře překvapili.
Protože Dyche rád zatahuje všechny hráče do pokutového území, aby bránili rohové kopy, rozestavili jsme u rohového praporku hru 2v2 se šesti útočníky proti osmi obráncům v pokutovém území. Tím jsme uvolnili Vieiru a Zinčenka (mimo snímek), aby byli našimi případnými obránci pro protiútok. Dále jsme je využili zcela brilantně k přečíslení domácích.
Přenesení míče na Vieiru vylákalo Jamese Tarkowského k hranici pokutového území, a jakmile přihrál Zinčenkovi, vytvořili jsme situaci 5v4. Zinčenko našel Martina Odegaarda, který z přečíslení 2v1 vysunul Saku, a Trossard ve volném prostoru pokutového území zakončil. Jeho neomylné zakončení levou nohou bylo okamžikem čisté kvality.
5. Rayův vysněný debut
Díky úsilí obránců si David Raya odbyl relativně bezproblémový debut v brance. Raya si připsal jeden jednoduchý zákrok a poradil si se dvěma centry.
Co se týče distribuce, Raya prokázal pestrost v rozhodování a kombinoval krátké i delší přihrávky. Z jeho 32 přihrávek bylo 30 úspěšných. Mezi nimi jsou dvě skvělé šedesátimetrové přihrávky na Gabriela Jesuse a Saku.
