Po dlouhé době jsem se opět dostal ke statistickému okénku z arseblogu, které se v tomto vydání věnuje hlavně naší venkovní formě. Enjoy.
Arsenal Arséne Wengera byl vždy ve venkovních zápasech reálnou hrozbou. Tým pod vedením Wengera zažil dokonce dvě sezóny, ve kterých zůstal ve venkovních zápasech neporažen a po dvě desetiletí si udržoval obdivuhodnou konzistenci. Z TOP4 ve venkovních zápasech vypadl pouze 4x: 2000-01 (22 bodů, 8. místo), 2005/06 (22 bodů, 7. místo), 2016/17 (30 bodů, 6. místo) a tato sezóna (13 bodů, 12. místo).
Arsenal nemá v průměru ani bod na venkovní zápas a i kdyby vyhráli poslední tři venkovní zápasy, získají pouhých 21 bodů, což je nejméně za vlády Arséne Wengera. Důvod je dvojí: letošní sezóna je pro Wengera nejhorší z hlediska defenzivy a jeho útok má nohy jako z olova.
zdroj: www.arseblog.com, autor: 7amkickoff
(points – body, league position – umístění v tabulce, goals for/against – vstřelené/obdržené branky, shots for/against – střely Arsenalu/soupeře, big chances for/against – gólové příležitosti Arsenalu/soupeře, expected goals for/against – očekávaný počet branek pro Arsenal/soupeře)
První problém, který vidím, je ten, že obrana Arsenalu je překvapivě stejně špatná jak doma, tak venku. Arsenal dovolí celkově svým soupeřům v průměru 1,8 Big Chances, ve venkovních zápasech je to pak 1,9. To ústí v téměř vyrovnaný očekávaný počet branek, bez ohledu na místo konání.
Nicméně je zde rozdíl ve skutečně obdržených brankách. Arsenal vytvořil v této sezóně nejvíce chyb, vedoucích k brance – 16. 11 z nich bylo ve venkovních zápasech, doma pouze 5. Arsenal navíc inkasoval 3x z penalty ve venkovních zápasech, 2x na domácí půdě.
Největším „viníkem“ v této statistice je Petr Čech. Udělal 6 chyb, po kterých padla branka, 5 z toho venku, 1 doma. Pokud se podíváme pouze na venkovní zápasy, tak na druhém místě bude Granit Xhaka (2) a potom pár hráčů s jednou chybou – Monreal (Newcastle), Mertesacker (Southampton), Bellerin (Liverpool).
Jako přídavek hráči, kteří ve venkovních zápasech faulovali ve vápně a byla odpískána penalta – Bellerin (Watford), Monreal (Man City) a Chambers (WBA). Penalty a chyby, vedoucí k brance, nepatří do stejné statistiky.
To by byl důvod rozdílu v počtu obdržených branek.
Dalším velkým problémem, který můžete vidět v tabulce, je počet vstřelených branek v domácích a venkovních zápasech.
Většina týmů v lize dává venku méně branek než doma: ManCity dalo doma 53 branek a „pouze“ 40 venku, Liverpool 41 oproti 37, ManU 35 ku 28. Žádný tým se ale nezhoršil o tolik, jako Arsenal: 45 branek doma (2. nejlepší v lize) oproti 16* venku (na děleném 9. místě spolu s Newcastlem a Watfordem). Jedná se o pokles o 64% vstřelených branek ve venkovních zápasech.
*v tabulce PL můžete vidět branek 17, vlastní branku nepočítám
Počet branek se snížil, protože si tým už nevytváří tolik gólových příležitostí. V porovnání se Sp*rs (39 Big Chances venku), Liverpoolem (44 Big Chances venku) a ManCity (48 Big Chances venku) je 25 Big Chances Arsenalu docela žalostných. V průměru je to pouhých 1,5 Big Chances na zápas, a takto bychom se na konci sezóny dostali na celkových 29 Big Chances ve venkovních zápasech za celou sezónu. Což je velký pokles oproti 37 z loňské sezóny a 41 ze sezóny ještě předtím (kdy si Arsenal vytvořil nejvíce šancí z celé ligy).
Další data o střelách poukazují na to, že příčinu může Arsenal hledat u sebe.
V domácích zápasech má Arsenal průměrně 18,1 střel, pouze o 1,7 střelu méně, než vedoucí ManCity. Ve venkovních zápasech je Arsenal na 4. místě s průměrem 13,8. Stejný počet střel, jako má Sp*rs. Problém je v tom, že Arsenal soupeři drží dále o brány a musí tak střílet z dálky.
Na domácím stadionu patří Arsenalu 1. příčka ve střelách z malého vápna (1,6 na zápas) a 2. příčka ve střelách z velkého vápna (10,3 na zápas). Na stadionech soupeře je Arsenal na místě 13. u střel z malého vápna (průměr 0,6) a 5. u střel z velkého vápna (6,9 na zápas).
Proč tomu tak je? No, jde o statistiku, u které nemám příliš mnoho dat. U veřejně dostupných statistik, jako jsou odebrané míče, překažené přihrávky, úspěšné kličky a já nevím, co ještě, se poměr v domácích a venkovních zápasech v podstatě nemění. Rád bych viděl, jak se mění týmy, když čelí Arsenalu, což nemůžu, dokud neposbírám data z veškerých zápasů a pak budu moci hledat nějaký vzorec.
Nějaká dostupná data jsou. Například whoscored.com má tabulku „typy přihrávek“, které si můžete filtrovat podle soupeře. Díky tomu vidíme, že proti Arsenalu hrají mužstva v podstatě stejně doma i venku. Arsenal průměrně čelí 17 centrům doma i venku, 62 dlouhým přihrávkám doma a 65 venku a okolo 300 krátkým přihrávkám v obou případech.
Mám spíše dojem, že soupeři zintenzivňují svou obranu. Newcastle proti Arsenalu předvedl 22 vyhraných soubojů o míč, 16 přerušených přihrávek a 15 bloků. V domácích zápasech má však průměrně 17 vítězných soubojů, 16 přerušených přihrávek a 13 bloků.
Statistikou, která bije do očí, je kombinace přihrávek (čili kdo komu nejvíce přihrával). U Arsenalu představuje TOP5 kombinací: Holding na Mustafiho (23), Xkaha na Monreala (23), Holding na Monreala (22), Monreal na Holdinga (22) a Monreal na Aubameyanga (19). To je velká spousta kombinací mimo zálohu.
Top kombinace Xhaky pak byly na Monreala (23), Holdinga (12) a Chamberse (10). Elneny to měl velmi podobně: na Xhaku (15), Holdinga (13) a Mustafiho (10).
Bez Ramseyho, Ozila a Wilshera se míč k útočníkům zkrátka nedostával příliš často a když už se tak stalo, putoval velmi často zpět. Iwobi zkompletoval pouze 8 přihrávek na jiného útočníka (4 na Aubu, 3 Laca, 1 Welbz). Aubameyang si připsal 7 takových přihrávek (5 Laca, 2 Iwobi). Ve všech ostatních případech přihrávali někomu jinému.
Ujistit vás mohu o tom, že to, co Arsenal předvedl proti Newcastlu určitě nebude fungovat proti Atleticku Madrid.
/arseblog.com/
