Včera jsem viděl titulek, který naznačoval, že v lednu, bude-li zrušen zákaz nákupů, může mít Frank Lampard v Chelsea k dispozici 150mil £. Nemohu hovořit, jak přesné jsou to informace, víme, že média často divoce přehání. Je to ale zajímavé a na zváženou.
Koncem tohoto měsíce budou mít slyšení u Rozhodčího soudu pro sport. A pokud budou úspěšní, mohou po otevření přestupového okna začít nakupovat hráče. Z našeho pohledu je to špatné, protože jsou v Premier League již o 6 bodů před námi. A to v době, kdy měli být pravděpodobně nestabilní a měli si procházet obtížným obdobím.
V Arsenalu je toho zjevně hodně, co je v tuto chvíli frustrující, ale je zde také skutečnost, že zde máme 4 „tradiční“ soupeře, kteří si sami procházejí těžkým obdobím. Zatímco Leicester je možná nadprůměrný, Man Utd a Spurs rozhodně nejsou tam, kde je mnoho lidí očekávalo. Nemyslím si, že by někdo mohl tvrdit, že 2 body z 9 nejsou špatným ziskem z našich posledních třech zápasů. Ale ještě horší skutečností je, že jsme mezi námi a jimi nedokázali stanovit dostatečný odstup.
United v sobotu prohráli s týmem Bournemouthu, který je tak špatný, že jsme jej porazili i my. Zatímco Spurs mají třetí po sobě jdoucí remízu, která zanechává oba kluby na 13 bodech na 10. a 11. místě. Arsenal se nachází na páté pozici s pouhými 17 body. Je zde mezera, která může být v podstatě smazána jedním špatným výsledkem pro nás a jedním dobrým pro ně.
Když mluvíme o naší bídné formě v lize, která se nyní natáhla napříč dvěma sezónami, neschopnost zanechat tyto soupeře v našem stínu po třech utkáních, které měly být výherní, je jako něco, co se vrátí a kousne nás do zadku. V sobotu máme zápas proti Leicesteru, který nás může nechat už 9 bodů za TOP4. Pokud ovšem nevytáhneme věc nejvzácnější – venkovní výhru proti solidnímu soupeři.
Nelíbí se mi, že používám Chelsea jako příklad pro cokoliv, ale četl jsem zajímavý článek od BBC o dopadu, který tam Frank Lampard má. Je stále dost brzy v jeho funkčním období, ale je tu část mě, která si stále klade otázku, jestli existuje prvek, který je podobný tomu našemu, když se nás ujal Unai Emery. Novost všeho vás nutí dívat se na věci určitým způsobem a existuje touha najít ve věcech pozitiva, i když není vše zcela správně.
Naše série 22 zápasů z minulé sezóny, kdy jsme neprohráli, byla trochu podobná. Zřetelně reagovala na dvě porážky na začátku sezóny. Byla vynikající, ale hlasy, že jsme měli trochu štěstí, pokud jde o výkon, a kolik bylo šancí, které jsme dovolili soupeřům, byly často tlumeny, protože výsledky byly dobré. Emery udělal věci, které Wenger neudělal, jako třeba střídáni v poločase. A bylo to svěží. Postupem času došlo k vystřízlivění, to bylo když soupeři začali více využívat šancí, které jsme jim dávali. Výsledky trpěly a věci, jako je dvojí střídání v poločase se spíše stalo tím, že se Emery dopustil špatného rozhodnutí, než že opravoval věci, které se za poločas staly.
Což znamená říci, že v okolí Chelsea je cítit dobrý faktor, který by se mohl časem vytratit. Když si ale článek z BBC přečtete, musíte se cítit jako fanoušek Chelsea, který má něco a někoho, komu znovu věří. Myslím si, že je docela zábavné říci něco takového o klubu, který byl šampiónem teprve v roce 2017 a který, jak víme, na vlastní náklady vyhrál loni Evropskou ligu, ale je to něco, co jde v kontextu jejich nedávné historie. Také myslím, že tato část je zajímavá:
Lampard doposud učinil Chelsea působivější, pokud jde o jejich herní styl, a nebyl to žádný lehký úkol, rozpárat Sarriho tým, který využil každé chvíle na hřišti. Nový hlavní trenér Chelsea udělal přihrávky rychlejší a přímější, což vedlo k rychlosti 2,3 branky na zápas. A předčil tak Sarriho 1,7 branky, Conteho 1,9 branky i Mourinhovo 1,8 branky na zápas v jeho druhém působení v klubu.
https://www.bbc.com/sport/football/50284276
Když vidíte, jak si statisticky Arsenal pod Unaiem Emerym vede téměř v každém ukazateli, na který si vzpomenete, přidá vám to jen starosti o tento tým a kam to celé spěje. Neměly bychom podceňovat ani výhody spojení s manažerem a důvěru v něj. Nikdy nebudeme mít dalšího Arsene Wengera, byl jednorázový z hlediska dlouhověkosti a dopadu, který měl na fotbal jako celek. Nyní potřebujeme člověka, který musí revolucionizovat celý klub, aby u nás uspěl, protože v průběhu let se fotbal změnil a samotný klub se změnil nesmírně.
Máme nejlepší zázemí, nechybí nám personál, máme data, vědu, podporu v zádech, vylepšený fitness a lékařský tým, máme technologie, to vše tu máme. Takže tým má veškeré zázemí k tomu, aby se umístil v TOP4. Navzdory mým obavám z naší formy a z toho, jak špatně hrajeme, jsem stále pevně přesvědčen, že hráči, které máme, jsou dostatečně dobří na to, abychom tohoto cíle dosáhli. Potřebujeme pouze, aby přišel někdo, kdo tyto věci správně nakombinuje.
Nejen z našeho pohledu fanouška, ale potřebují to i tito hráči. Stále více se šeptá o nespokojenosti šatny. To není nikdy dobré znamení pro manažera, ale můžete je za to vinit? Jsou ambiciózní, chtějí vyhrávat, chtějí příští sezónu hrát Champions League. Obavy z toho, že naši útočníci odmítají podepsat smlouvy kvůli tomuto faktu by mělo přimět vedení skutečně dlouho a tvrdě přemýšlet. Aubameyang a Lacazette na mě působí jako hráči, kteří by rádi zůstali, kdybychom tohoto cíle dosáhli.
Jsou to však letité obavy, které klub podceňuje, a určitě je to něco, kolem čeho se naši nejlepší hráči nechtějí držet. Není to pro nás unikátní, je to fotbal, ale je to také něco, čemu musíme věnovat velmi silnou pozornost. Naším cílem v této sezóně je skončit v TOP4. Pokud tomu tak nebude, určitě nás kvůli tomu opustí nejlepší hráči. A dosáhnout této ambice příští rok bude mnohem obtížnější.
Toto je klíčový okamžik v nedávné historii tohoto fotbalového klubu. Potřebujeme, aby lidé nahoře činili rozhodnutí, byli silní a zlepšovali nás – nedovolte nám nechat se unést tak daleko, až nebude možné sezónu zachránit.
/arseblog.com/
