Astro, Freddie, Michal a Gooner on Tour
Datum: 19. září 2005
Arsenal 2 -0 Everton
Campbell 11, 30
Arsenal: Lehmann, Lauren, Toure, Campbell, Cole, Ljungberg, Gilberto, Fabregas, Pires ( Hleb), Reyes ( Song), van Persie ( Bergkamp)
Je neděle dopoledne a já prožívám náznaky cestovní horečky, která je spíše způsobena tím, že se stále ujišťuji, zda mám všechno, co budu v následujících třech dnech potřebovat. Věděl jsem, že jak já, tak i Michal a Astro jsme na celý výlet solidně nadrženi. Nemohli jsme se dočkat. Po poledni jsem se chtěl podívat alespoň na část derby Liverpool – ManWho, ale měl jsem celkem fofr, takže to neklaplo. Později jsem však zjistil, že jsem o nic velkého nepřišel.
Několik dní před uskutečněním výjezdu jsme se dohodli, že budeme cestovat autobusem. Vyplynulo to ale spíš z toho, že letenky byly dosti nevýhodné. Tušili jsme, že cesta nebude příliš pohodlná, zvlášť pro mě, respektive moje poměrně dlouhé nohy a bolavá záda. Ale jak říkává Michal: "Je to o psychice". Pro naše Kanonýri jsme byli rozhodnuti udělat cokoliv. Jak jste již postřehli, z ČR jsme vyjížděli ve třech. Já si dal nejdříve sraz s hanákem Michalem v naši moravské metropoli (Štatl), kde jsem mu ještě ukázal nové nákupní centrum Vaňkovku a stihli jsme také jednoho škopka v hospodě. Ne to nebyla hospoda, to nebyl ani pajzl, to bylo ještě něco horšího, jakási dělnická buňka.
Autobus ze Zvonecu nám vyjížděl v 16.00. Po zhruba 2,5 hodinách jsme se (očekávaně) ocitli v Praze. Náš trip vlastně ještě ani nezačal a můj nový mobil už nefungoval (doteď nevím proč kua). S Michalem jsme v Praze skončili na veřejné WC, byli jsme však v šoku. Bába, co vybírala drobné, mě nejdřív nechtěla nechat ani vymočit. Prý jsem stál na špatném místě a nazvala mě prasetem (Jak jsem měl kua vedět, že nemají funkčí pisoáry???). Těch prasat tam nakonec bylo povíce, hajzlbába byla lehce nervózní. Těsně před odjezdem z Práglu se setkáváme i s třetím členem výpravy, Astrem. Jsme tedy komplet. V busu pak rozděláváme první Plzinky a hned 4, jelikož potkáváme jednoho kumpla z Těšína. Cesta se nám zdála nekonečná, přes noc jsem vůbec nespal a Michal i Astro toho taky moc nenaspali. Jediná úleva pro nás nastala na trajektu France <-> England.
Bylo 13.45 londýnského času a my tři Gooners jsme konečně vystoupili z "útulného" autobusu na Victoria Station. Řeknu vám, byl to pořádný zmatek, těch nádraží tam je docela dost a také jsme nevěděli, kde na nás má čekat Gooner (Ondro). Potkalo nás ale obrovské štěstí, když jsme se s Ondrem a jeho ségrou střetli na křižovatce v obrovském provozu vozidel i lidí. Byl jsem mírně v šoku, přece jenom jiná krajina. Brzy jsem se však otřepal. S Ondrem jsme se domluvili, že si nepotřebné věci něcháme u něj doma, kam je odnesla jeho hodná, milá a ochotná ségra.
Nás české gooners čekal průlet centrem Londýna s naším skvělým průvodcem Ondrem. Navštěvovali jsme sportovní obchody, kde jsme byli příjemně překvapeni jak nabídkou, tak i cenami. Člověk se občas diví, co vše se dá vyrobit s tématikou The Gunners:) S Astrem jsme koupili vlajky, se zbytkem dali plechovkého pivo (Foster´s) a pomalu směřovali z centru Londýna směrem na sever. Cestování v horním patře doubledeckeru se nám líbilo. Zanedlouho jsme spozorovávali čím dál více lidí v dresech Arsenalu a to bylo ještě opravdu brzo. Začali jsme se cítit doma, ve čtvrti Highbury.
Ze všeho nejdřív jsme navštívili oficiální fanshop klubu, který se necházel jenom kousek od stadionu. Tam si každý nakoupil, co chtěl. Poté už jsme se nemohli dočkat hlavní náplně výletu – samotného zápasu. Udělali jsme si kolečko okolo Highbury Stadium, kde jsme míjeli spoustu stánků se suvenýry AFC i občerstvením, které bylo opravdu "tasty" (chutné, a pak že je anglická kuchyně otřesná:). Ulice okolo stařičkého Highbury se začali barvit do červeno-rudo-bílé barvy, občas i záblesk žluté a samozřejmě i modré, kterou měli na sobě fans Toffees. Do výkopu ještě zbývalo poměrně hodně času, ale my jsme již vyhlíželi příjezd autobusu Evertonu, posléze i Arsenalu F.C. Ondro nás ještě povodil po okolí, procházeli jsme například kolem Gunners Pubu. Astro už lístek (do kotle, North Bank) v kapse měl, já s Michalem a vlastně i Ondrem ne. Posledně jmenovaný však i přes menší komplikace vše zařídil a nám nic nebránilo tomu, abychom nabrali směr stadionu.
Lístky na Arsenal patří mezi nejdražší v Anglii, my jsme za to dali 35liber, což je přijatelná cena. Především ve sorovnání s tím, co nás čekalo. Já s Michalem jsme museli jít ze zadu stadionu, protože jsme dostali lístek na West Stand (Lower Block, Sektor T), Astro tedy North Bank a Ondro také West Stand, avšak jiný sektor než my dva. S Michalem jsme se ještě jaksi zapletli do mříží u vchodu na tribunu:) V utrobách stadionu jsme tedy chvíli postáli u pivka s ostatními Gooners. Za malou chvíli konečně nastala ta chvíle, poškrábali jsme se po schodech do našeho sektoru a když jsem spatřil zelené světlo (nebylo to světlo, byla to tráva, no spíše milimetrový koberec), přeběhl mi mráz po zádech. Splnil se mi sen! Sledovali jsme rozsvičování obou týmů, velkoplošnou obrazovku, parkrát jsme se ještě před poměrně prázdným Highbury vyfotili a nakonec zjistili, že za mnou a Michalem sedí 3 Češi. Nebylo to však Gooners, spíše se šli podívat na fotbal (dobrý fotbal).
Blížilo se 20.00 (21.00 SEČ) a hráči AFC i EFC se již nacházeli na krásném pažitu stadionu. Nechce se mi moc psát o průběhu zápasu, většina z vás to předpokládám viděla. Stojí však za to napsat, že Astro, velký fanda Sola Campbella, před utkáním předpověděl, že vyhrajeme 2-0 a první gól dá Sol ze standartní situace. Campbell dal v zápase hned dva a Arsenal si s "Karamelkami" hrál jako kočka s myší. Byl jsem opravdu nadšen atmosférou, asi nejnom já. Chorály nezpíval jenom kotel, ale i naše tribuna West Stand a dokonce i Clock End. Za začátku se hodně snažili i fans Evertonu, ale hend jsme je uklidnili popěvky typu "Seven-Nil to the Arsenal" nebo "You fucked bastards" či "Rooney, Rooney", který byl opravdu trefný. Byli jsme v sedmém nebi! Sol´s a Gooner!!!!
Po zápase jsme navštívili Gunners Pub a pak "bloudili" nočním Londýnem. Nejdříve jsme koupili pivo "u Turka" (skvělý výraz, Ondro:). Pak jsme začali zkoušet kluby, kam nás pustí. Čtete dobře, buď jsme měli špatnou obuv, nebo až moc "casual clothes" (naráželi hlavně na moji šálů AFC, kterou jsem nechtěl jen tak zabalit do báglu). Důvodem dokonce u jednoho klubu bylo to, že nefandíme Celticu (to bylo asi podmínkou:) Naštěstí jsme byli vpuštěni do jednoho trošku pochybného klubu. Bylo tam mrtvo. Alespoň jsme dali tupláka za slevněnou cenu. Na ulici jsme potkali Sardinku (jednu kočku ze Sardinie:), jejího kamráda drogového dealera, kterého jsme jaksi nepochopili, Astro pamatuje:) Došlo také na Rusáka Andreje a jeho černého parťáka, který se nás snažil dostat do nějaké bordelu či co, ale jeho černý kolega jej pořád přesvědčoval, že to nepude:)
Konkrétně já už jsem nepsal téměř dvě noci a už to ny mě bylo trošku znát. Nejenom na mě. Zamířili jsme už tedy k Ondrovi, kde jsme se posadili na zahrádku. My mladší, já a Astro, už jsme usínali a Michal s Ondrem ještě popíjeli slivku. S Astrem už jsme po chvilce tvrdě zařezávali. Kluci se pak rozhodli jít dovnitř také spát, ale nejdřív nás museli vzbudit. První na řadě jsem byl já. Prý to bylo dosti namáhavé, spal jsem jako dudek. A když jsem se vzbudil, začal jsem klukům vyprávět cosi o chobotničkách, že v u Anglie jich moc není, protože tam není tak slané moře, moc smysl to nedávalo. Když jsem však odpověděl na otázku, co je dnes za den, shledali mě normálním:)
Už jsme se těšili do postele, tu jsme skoro neznali. S Astrem jsme zalehli vedle Vlada, který za hodinu vstával do hokny:) Taký dobrý zážitek, museli byste tam být:) Michal s Ondrem usedli do křesel, jako správní gentlemani. V 8.00 jsme museli vstávat, poněvadž cesta do centra trvá něco přes hodinu. Všechno jsme krásně stihli a výlet se opravdu vydařil.
Na závěr chci poděkovat Ondrovi i jeho ségře za jejich ochotu. Ondrovi zvlášť za to, že se o nás staral, zajistil nám lístky, v úterý ráno nás brzo nevyspán doprovodil do města a ukázal nám Londýn. I jeho spolubydlícím, že jsme mohli u nich chvíli pobýt (Vlado byl v šoku, když se brzo ráno vzbudil a vedle sebe našel dva cizí lidi:). It was fuckin´excellent trip. COME ON YOU GOONERS!!!
