Po 7 zápasech, měl Arsenal v lize 7 bodů, za 2 výhry 1 remízu a 4 prohry. Žádnému týmu v historii se po podobném startu do sezóny, nepodařilo skončit v TOP 4. Přesto, přesně tam se právě, 11 kol před koncem, kanonýři nachází. Klub kterému často kolem února a března docházel dech v cestě za titulem, je letos v tomto období nečekaně konzistentní, navíc se mu podařilo v zápasech ve kterých prohrával, získat už 16 bodů, víc než kterýkoliv jiný tým z Premier League. Takže každého napadá otázka „Co se to proboha letos stalo s Arsenalem?“
Captain Vantastic scores when he wants (netřeba překládat pozn. př.)
Létající Holanďan posunul svou hru do nových výšin, když se mu letos už podařilo nastřádat 25 ligových a 32 branek ve všech soutěžích. Wengerovo rozhodnutí dát van Persiemu kapitánskou pásku bylo zpochybňováno, on však svůj tým vedl a z kapitánského můstku dovedl k několika skvělým výkonům. Hlavou vám jistě blesknou momenty jako hattrick na Chelsea, obrat proti Tott*nhamu v NLD, nebo naposledy dva góly na Anfield Road (kterými zařídil, že liverpool prohrál, vůbec poprvé v letošní sezóně, na vlastním hřišti). Arsenal neměl tak střelecky produktivního hráče od dob Thierry Henryho a zdá se, že nyní je van Persie připraven pokořit jeho rekord v počtu ligových branek za sezonu, který činí 30. Už má nakročeno k zisku ocenění Nejlepšího střelce Premier League za tuto sezonu, jelikož jeho nejbližší pronásledovatel Wayne Rooney má 18 branek. Pro srovnání Liverpool letos skóroval pouze 30krát.
Ale není to pouze jeho střelecká produktivita o které se mluví, je to také jeho schopnost góly připravovat pro spoluhráče. S 8 asistencemi, je také jediným útočníkem který má 2 klíčové přihrávky v průměru na zápas. Jeho vůdcovské schopnosti jsou tuto sezonu vidět a ztělesňuje zápal a touhu lídra, který chce od svého týmu aby výkony naplnil svůj potenciál a získat tak kýžené výsledky, něco co za minulých kapitánů Cesca Fabregase a Williama Gallase chybělo. Jednoduše, van Persie si užívá nejlepší sezónu v dosavadní klubové kariéře, ať už jako hráč, tak jako lídr.
Mozartova druhá symfonie
Návrat Tomáše Rosického do své formy nemohlo být pro Arsenal lépe načasováno. „Mozart“ zálohy Arsenalu, v minulých několika měsících vymítil duchy jeho vleklého zranění a stal se klíčovým hráčem středu hřiště pro Arsenal. Po kritice na začátku sezony, za nedostatek odhodlání, najednou ukazuje, že může být tím chybějícím článkem, za cestě něco se sezonou udělat.
Nahrazením nekonzistentního (a nyní zraněného) Aarona Ramseyho, najednou souhra zálohy Arsenalu vypadala plynulejší a v útočné části účelnější. Jeho výpady, skluzy, schopnost udržet v tísni míč a jeho piruety, kterými znenadání mění směr, byly potěchou pro oko. Fanoušci mohli vidět co pro něj znamenalo znovu, po více než dvou letech, skórovat v Premier League, navíc branku která převážila misky vah na stranu Arsenalu v derby s Tott*nhamem. Jediný aspekt jeho hry, který potřebuje zlepšit je finální přihrávka. Ale nyní se může vklidu věnovat útočné části, ve zbývajících zápasech.
Arsenal má jen jednoho Songa
Chant „We’ve only got one Song“ opakovaný v hledišti, když Alex Song obešel obranu Dortmundu a na zlatém podnosu nachystal míč van Persiemu. V lize není žádný jiný defenzivní záložník, který je tak kreativní. Vede tabulku v přesných balonech skrz obranu (accurate through balls) na zápas s 0,7 přesnými pasy, nachází se tak před hráči jako David Silva nebo Luka Modrič. Ve skutečnosti, pokud srovnáte jeho statistiky přihrávek s těmi co má Cesc Fabregas v Barceloně, jsou téměř totožné. Ačkoliv má Fabregas více gólů na svém kontě, Song má na svém kontě více obranných zákroků (tackles) a zachycení přihrávek soupeře (interceptions).
Jeho neúnavné běhy středem hřiště, přerušení hry a chránění tak obranné čtveřice z něj vytvořili kultovní postavu v kádru Gunners. A během Wilsherovi absence vytvořil dobrou dvojici s Mikelem Artetou.
Polák mezi třemi tyčemi (v originále The Pole between the poles pozn. př. 🙂 )
V sezoně, která je na gólové přestřelky bohatá, to nemají brankáři snadné. Ale ani po ostudné prohře 8:2 na Old Trafford, se nezdál Wojciech Szczesny být vyvedený z míry. Byla to jeho chycená penalta Di Natalemu, která nás posunula do skupinové fáze Ligy Mistrů. A nedávno, jeho nadvakrát chycená penalta Dirku Kuytovi ukázala světu jeho potenciál.
Ve svém mladém věku 21, má před sebou dlouhou kariéru a zdá se, že se bude jen zlepšovat. Jeho upřímné chování a potřeba zlepšovat se v každém zápase, z něj udělali jednoho z nejlepších brankařů v lize. Stále občas udělá chybu, nebo má menší nedorozumění s obránci. Ale jeho rozhodování pokud jde o uklizení míče, nebo výběhy jej dostali před své soupeře o post jedničky.
Letní posily
Když Wenger v poslední dny přestupového okna zaútočil na přestupový trh, fanoušci byli příjemně překvapeni podpisem několika zkušených hráčů. Dva významné přestupy jsou především Mikel Arteta a Per Mertesacker. Rozvaha v záloze a organizace defenzívy, byly vítané prvky ve hře kanonýrů. Fanoušci Arsenalu pro změnu nemuseli zavírat oči při centrech do velkého vápna, protože měli v obraně velkého Mertesackera s dobrým výběrem místa (positioning).
Jejich schopnosti a zkušenosti, podpořené van Persiem v šatně, to je něco co tomuto mladému týmu několik posledních sezon chybělo. S kurážným a energickým asistentem kapitána Vermaelenem, který podepsal na začátku sezony novou smlouvu, má nyní tým zajímavý mix zkušenosti a mládí, s jejichž pomocí se jim podařilo zvrátit alarmující start do sezony a nabrat ten správný kurz, směrem vzhůru tabulkou.
Kanonýři vypadali sklesle po výhře 3:0 nad AC Milán. Znovu, stejně jako loni byli jeden gól od možnosti kvalifikovat se do čtvrtfinále Ligy Mistrů. Ale může je v nitru hřát, že jsou nyní na vítězné vlně. 4 v řadě po sobě jdoucí vítězství v lize, zatímco ostatní týmy ztrácí, to je nyní činí favority na zpečetění pozice ve „velké čtyřce“.
Bude to na Arsenu Wengerovi a Robinu van Persiem, aby pozvedly tým, který má v sobě nyní zakořeněnou sebedůvěru. A nyní se 4 bodovou ztrátou na Tott*nham, se zdá, že by je mohli porazit v boji o 3. místo a zajistit si tak automatickou kvalifikaci do skupinové fáze Ligy Mistrů. Podle jejich výkonů, když skončili na prvním místě těžké skupiny, už zápas dopředu a poté co vážně potrápili Italského šampiona, je každému jasné, že tam Arsenal patři.
Patří tam už 14 let.
Zdroj: /sportskeeda/
Pozn. překladatele: Za případné chyby se omlouvám, je to docela dlouhý článek a byl překládán ve spěchu, díky za pochopení 🙂
