Šatna na Emirates je téměř uměleckým dílem, je prostorná a vytvarována do písmene U, aby žádný hráč neseděl v rohu. Sutton United, to je trochu jiná káva a Arséne Wengerovi se to opravdu líbilo. Nejen o šatně níže.
o zážitku ze Suttonu…
Začínal jsem v klubu, který byl ještě menší než tenhle, takže mi to připomnělo dětství. Šatny byly pro mě fantastické – čím blíže si jste, tím jste více jednotní. Je to lepší, než když máte obrovskou šatnu, všichni jsou od sebe daleko a každý má své křeslo. Preferuji právě toto – být blíže k sobě.
o splněné práci…
Ano, proti týmu, který byl ohromující. Je to v podstatě pátá liga a jsou 17. z 24 týmů. Nikdy bych tady nechtěl trénovat, protože je to příliš náročné.
o tom, proč jej Sutton překvapil…
Ano, především rychlostí jejich hry, faktem, že se nezastavili až do konce zápasu. V porovnání z před 20 lety jsou na tom tyto týmy mnohem lépe fyzicky a mohou hrát v tempu Premier League. Kdysi třeba odpadli v posledních 20 minutách zápasu, ale ta doba je za námi.
o vyrovnané hře…
Nepřestávali hrát a běhat a ve skutečnosti jsme neměli ani malou chvíli, kdy bychom si mohli trochu odpočinout. Museli jsme být neustále soustředění a musím svým hráčům složit uznání, protože byli profesionální a udrželi pozornost. Kdybychom sem totiž přijeli v uvolněné náladě, klidně bychom mohli vypadnout, protože Sutton byl kvalitním soupeřem.
zda nebylo riskantní nasadit Alexise…
Je to silný chlapík. Nemyslím, že by na tomto hřišti měl problém s koordinací, byl těžkopádný nebo měl nějaké jiné trable, naopak Alexis má výbornou koordinaci. Nemyslím, že to byl risk.
o výběru základní 11…
Samozřejmě jsme si nemohli dovolit zvolit vyloženě rezervu, a proto jsem vybral v podstatě každého, kdo byl k dispozici. Dnes večer jsme si prostě nemohli dovolit vypadnout.
o tom, že by Lucas chtěl hrát častěji…
Ano, tlačí na konkurenci, ale mám spoustu útočníků. Máme Girouda, Welbecka, Walcotta, Alexise a Lucase. Je pravda, že si zaslouží hrát, protože dává branky a je to skvělý hráč.
/arsenal.com/
