Bad Waltersdorfský zpravodaj Part 4

 

Čtvrteční ráno nás překvapilo vedrem a mne osobně nemožností mluvit. I když někteří lépe trénovaní jedinci o hlas při zápase nepřišli, přesto na tribuně tréninkového stadionu už nebyla tolik slyšet čeština a slovenština. Jasně, ta atraktivnější část předsezónního kempu Arsenalu v Bad Waltersdorfu je už za námi, ale stále je a až do příštího úterý bude na co koukat.

 

Tak třeba čtvrteční dopolední trénink, někteří fans ho vypustili, protože na něm logicky chyběli hráči, kteří byli v nominaci na středeční zápas. Ale ti, kteří nelitovali času, mohli skoro 90 minut pozorovat přímo před tribunou Sagnu, Eboueho, Clichyho, Velu a Songa. Ze šestice navrátilců z repre chyběl jenom Diaby. Po krátkém rozcvičení, vhodně doplněni trenéry, skoro celý tréninkový čas nacvičovali na pravé půlce hřiště rozehrávku od obránce na střed a rychlý pas na křídlo s centrem před branku nebo přímým zakončením. A po skončení tréninku podepisovali a podepisovali.

 

Odpolední trénink začal tak jako předchozí dny až v 17 hodin, což s ohledem na teplotu bylo jistě rozumné. Přijeli všichni brankáři, jako jediní neměli GPSporty, Boss sestavil ze zbytku týmu žluté a zelené a začlenil mezi ně navrátilce z repre vyjma Diabyho. Toho jsem naposledy viděl v úterý, takže mám obavy, že je zraněný. Žlutí hráli v sestavě Eboue, Vermaelen, Gibbs, Song, Vela, TR7, Chamakh a brankář, zelení byli Clichy, Koscielny, Sagna, Nasri, Frimpong, Lansbury, JET, AA a brankář. Napřed bylo  bago ve dvou čtvercích ve velice vysokém tempu, které tak jako vždy velice pozorně pozoroval Boss v pokleku. Žlutí pak trénovali odděleně s Patem, míčovou techniku a krátké přihrávky, zatímco zelení se ještě rozdělil a útočili mezi panáky v sestavě Song, TR7, Vela a Chamakh na Vita, ten zbytek se snažil dobýt Almuniu. Trenér jim to ještě zpestřoval tím, že na každého hráče, který měl míč, volal jméno hráče, kterému se mělo přihrát. Docela zabíračka na orientaci a periferní vidění. Potom se obě barevné partičky do sebe pustili při hře na čtyři brány a bavili publikum svými zásahy, ale i srandovními kousky. Nejvíc zábavy tentokrát dělal AA, jehož jekot, kterým na sebe upozorňoval a žádal si přihrávku, byl skutečně exkluzivní. Po asi 20 minutách parádního fotbalu se hráči protáhli pod dohledem fyziotrenéra a pak už následoval jen obligátní bazén pro vybrané jedince a horda nadšených fans u východu ze šaten.

 

Páteční dopolední trénink se začal beze mne a bohužel i bez vlajky našeho SC. Ve čtvrtek večer jsem totiž „omylem“ navštívil buschenschank rodiny Thaler, odvezl si trochu vína a ráno se vstávalo prostě hůř. Myslím ale, že podobný problém, i když bez toho vína, měla i polovina Arsenalu, protože dorazilo jen 16 hráčů a čtyři brankáři a hned se přesunuli na vzdálenější plochu. Po rozcvičení, na tom nejvzdálenějším cípu areálu, se hráči věnovali posilování nohou a krátkým sprintům. Všichni skákali na jedné či druhé noze, dopředu, do boku, na gumě, běhali držíc se vzájemně gumovým lanem, sprintovali a takovéto kolečko po Patových talířích si zopakovali několikrát, pěkně 80 metrů od nás a ještě za reklamami na špagátu. Takže nic moc. Někteří fans na tribuně podlehli abstinenčním příznakům a vyrazili podél plotu stadionu, aby měli hráče trochu blíž, ale jelikož se většina nevybavila repelenty, byla obratem vypuzena bodavým hmyzem z nedaleké říčky zpět. Zatímco torzo hráčů skákalo, jak jim Pat pískal, brankáři se na střídačku uvazovali k bráně gumovým lanem a trenéři jim házeli špeky do různých míst branky a oni chytali a běhali. Nebo, přivázáni opět k brance, vybíhali na házené „centry“ ke značce pokutového kopu a chytali míč, když jeden z trenérů se jim v tom snažil tělem zabránit a učil brankáře při výskoku krčit jedno koleno a „jít“ do protivníka. Hmm, škoda, že tohle neučili Lukáše před zápasem na Stoke. Jako poslední věc pak trénovali postřeh tak, že stáli za sebou před brankou, trenér z hranice velkého vápna kopal do středu branky a vždy při kopu zavolal jméno brankáře, který měl míč chytit, zatímco ostatní se měli sehnout. Přežili to všichni :-). Nikoliv však AA23, který po 10 minutách tréninku odešel do šaten a nebyl ani odpoledne.

 

Přestávku mezi dopoledním a odpoledním tréninkem jsem strávil na pštrosí farmě rodiny Weberů studujíc zvyky těchto zajímavých ptáků a účastníc se jejich krmení. Ale o tom někdy příště. Odpolední trénink byl zase od pěti a byl poznamenán novou várkou fanoušků hlavně ze Slovinska. Zajímaví gooneři, to že byli opilí na zápase v Grazu v tom davu nějak zapadlo, ale to že přišli v povznesené náladě na trénink, nechápali, že vlajka se váže na zábradlí tak, aby bylo vidět na hřiště a nakonec jim upadlo pivo z tribuny na hráče, tak to bylo podle mého trochu přes. Po krátkém rozklusání Boss rozdělil hráče na žluté (Vermaelen, Nordveit, JET, Frimpong, Nasri, Theo a Djourou) a zelené (Gibbs, Wilshere, Chamakh, TR7, Koscielny, Traore a Wojta) a hráči hráli hlavičkový fotbal na malé branky, přihrávky na jeden dotek jen hlavou, gól platil taky jen po hlavičce a zelení žluté deklasovali 4-1. Nepřijel Arshavin a Lansbury, pětice reprezentantů standardně úpěla pod fyziotrenérem na vzdáleném hřišti. Pak se hrálo na jednu branku, vypadalo to na herní kombinace, které už hráči znali, Boss jen pozoroval a po každé akci trpělivě vysvětloval, kde jsou chyby. S Traorem mu však trpělivost došla a poslal ho předčasně do sprch (a dnes dopoledne chyběl).

 

Dnešní, tedy sobotní dopolední trénink, zahájil Pat tím, že z gumových lan udělal velké T, kterého se po rozklusání (a hromadném focení a standardním oddělení reprezentantů a odesláním Tomáše, Johana, Laurenta a Diabiho do posilovny) chopili hráči v rozestavení zprava Nordveit, Vermaelen, JET a Gibbs, přičemž JET držel střed a od něj šlo lano dopředu k Frimpongovi, Samirovi a Chamakhovi, okolo byli volní Theo, Jack a Arša. Trenéři různě kopali a běhali s míčem kolem nich a nutili je se přesně v této sestavě hýbat, dodržovat ofsajdovou linii, středovou osu a nahrazovat se při situaci, kdy jeden z nich musel k míči. Zajímavé bylo, že Boss jim předváděl napadání soupeře třemi hráči, vždy jedním obráncem, jedním volným hráče a defenzivním štítem. Pak bylo pěkné bago a brankáři mezitím do úmoru chytali jednu střelu za druhou z různých vzdáleností. Po bagu se hrálo na dvě branky na polovičním hřišti a AA potěšil tribuny nádherným padáčkem za špatně vyběhnuvšího Almuniu. Jinak Vermaelen měl od Bosse úkol hrát na Chamakha osobku a chvílemi ho přiváděl k šílenství. Závěr tréninku potěšil všechny fans. Trenéři postavili tak 10 metrů od branky z panáků dvě zdi a šli se kopat přímáky. Paráda, Nasri perlil z levé strany, Vermaelen z pravé, Theo vzpomínal na začátky v rugby, Jack zase kácel panáky. Překvapil mne Song krásným vymletím šibenice. Jinak Samir co kopnutí, tak gól. A Boss vše z povzdálí jen mlčky sledoval.

 

Dnes je přes včerejší fámy o odjezdu hráčů do Grazu i odpolední trénink, zato zítra mají hráči volno. S dalším dílem se Vám ozvu tedy začátkem příštího týdne.

 

 

 

 

 

 

 

 

Patrick, Bad Waltersdorf, Rakousko