Měla to být generální zkouška na novou sezónu, ale spíše to bylo k breku nebo pláči. Místo odpovědí nám včerejší zápas dal staronové otázky. Otázky, jejichž textace začíná být při pohledu na kalendář čím dál více iritující.
Když vezmeme v potaz omluvenou nepřítomnost Wilshera, Walcotta a Koscielného a neomluvené absence Samira a Cesca, chybělo nám pět hráčů základní jedenáctky. To nikoho z ničeho neomlouvá, ale spíše ukazuje, kde jsou největší slabiny Arsenalu. Zranění nás kosí každý rok, a kdyby nakrásně dva rebelové na Ashburton Grove zůstali, nemůžeme počítat s jejich nasazením do všech zápasů. A tak přicházejí na řadu jejich náhradníci, kteří nás svou hrou přivádějí k nervovému kolapsu. Upřímně, i v prvním poločase to včera nebylo ke koukání, chaos, nervozita, nepřesnosti, skutečný Arsenal jsem viděl jen pár minut před naší jedinou brankou.
Robin mě včera s přehledem přesvědčil, že za sebe nemá náhradu. Trpělivě se účastnil ataků, nabíhal do vápna, čekal na přihrávku. Dočkal se až když na místo Gervinha odcentroval Gibbs. Chamakh byl už snad jen stínem svého (loňského) stínu a i nerozehraný a s týmem nesžitý Nicklas by ho s přehledem strčil do kapsy. Ten kdo čekal, že se Marouane přes léto sebere, se už nedočká. A Nick si zatím někde v klidu dojednává týdenní plat. Ale snad ještě není pozdě ho na Emirates udržet.
Takový Seb Squillaci mě taky přesvědčil, o tom, že nás stále ještě má čím překvapit. Že ani po ročním pobytu na severu Londýna ještě neukázal vše ze svého „umění“. Včera si s přehledem zajistil svou pozici pro příští sezónu, když svým výkonem zodpověděl za necelou hodinku naráz všechny otázky. Třeba tu, kdo že to má být tím prvním náhradníkem při absenci stoperů. Tedy, pokud si nechtěl říct rovnou o zápis na transferlistinu. I když, abych nečernil jen jednoho, i Gibbs při první brance předvedl, co se dá od něj očekávat, když je pod tlakem a spolu s ním se utnul i mistr Vermaelen. Stane se. U Gibbse ale musím uznat, že marně pátrám v dlouhodobé paměti, kdy podobnou gólovou přihrávku přistrčil do vápna Clichy.
Naše hra včera až na výjimky postrádal logiku, smysl, koncepci. Boss žongluje se sestavou ve středu hřiště tak silně, že se ani nedá myslet na nějaké sehrání. Jasně, dvojice Song-Wilshere má základ jistý, ale do toho třetího za Fabregase se stále ne a ne trefit. A nevím, jestli je týden před startem ligy na to ten správný čas. Začali jsme na středu s Nasrim, potom s Aaronem, nyní Boss zkouší Tomáše. Proč tam byl včera Henri snad nepochopil vůbec nikdo. Možná kategorické řešení kauzy Fabregas, něco ve stylu „buď zůstaň nebo zmizni“, by prospělo nejvíc. Protože i hráči slyší Bosse na tiskovkách. A takové „ne, není nic nového, nemám co dodat“ nikomu nepřidá. Takže pokud zůstane, tak musí byť nerozehraný v St James’ Parku nastoupit. Nebo snad začnu věřit sportu.es a fámám o jeho stávce.
Když jsme u stávky, neví někdo, Samir v tom jede taky? Navíc noví zranění, je asi předčasné hovořit, na jak dlouho vypadnou ze sestavy, ale pokud nenastoupí proti strakám Wilsher, Walcott, Koscielný, Nasri, Fabregas, van Persie, Gibbs a Vermaelen, budiž nám nebe milostivo. Ještě že máme Poláky, kdo by se toho před rokem nadál. Nechci omlouvat Fabianského za druhý gól, ale nebýt jeho dalších zásahů, mohli jsme přípravu uzavřít hezkou nakládačkou. Alespoň že v brance máme my i Boss jasno, Wojciech má dobrého náhradníka.
Zakončit předsezónní přípravu porážkou, po dvou předchozích remízách, to skutečně potěší. A zase po výpadku ve druhé půli a po trapasech v obraně. Už asi nikdo nepochybuje, kde že nás tlačí bota, jasnější důkazy našich slabin si management klubu ani nemohl přát. Má je na talíři a v krátké době dokonce po třetí. A tak se nikdo nebude moci v průběhu sezóny vymlouvat, tvářit se překvapeně a divit se, jak to, že při absencích několika opor opakujeme zase do nekonečna pohárové zápasy a padáme tabulkou. Trenéři mají jak na dlani všechny chyby a nedostatky, včetně propastného rozdílu mezi základní sestavou a náhradníky. S tím asi do příští soboty nic nenadělají. Ale přesto mohou se svou troškou do mlýna přispět. Třeba tím, že konečně rozseknou kauzy Samir a Cesc i za cenu odchodu obou hráčů. A tím, že přivedou skutečného parťáka k Thomasovi. Snad se nenaplní černý sen, že jedinou posilou se stane jen útočník, i když kreativní a s vynikajícím driblingem, ale přeci jen útočník.
Kouzlo zkoušek, ať na divadle či na trávníku, je v tom, že je při nich ještě možnost k nápravě. Tak snad si vedení klubu uvědomuje, že včera to byla zkouška poslední a že příště se jede už naostro o body.
Patrick
(článek vyjadřuje osobní názory autora)
