Pokud se naplní všechny předpoklady a poslední informace, Mesut Özil v lednu opustí Arsenal. Spekulace v sobotu dopoledne přiživil David Ornstein.
„Arsenal se s Mesutem Özilem v zásadě domluvili na rozvázání kontraktu s okamžitou platností a tím pádem ukončení jeho sedmi a půl letého angažmá u Gunners. Pokud vše půjde podle plánu, dvaatřicetiletý záložník tento víkend odcestuje do Fenerbache, kde jako volný hráč dokončí svůj příchod,“ stojí ve tweetu Davida Ornsteina.
EXCLUSIVE: Arsenal & Mesut Ozil have an agreement in principle to terminate contract with immediate effect + end his 7.5yr #AFC career. If all goes to plan Fenerbahce expect 32yo to travel this weekend & complete move to #FENER as free agent @TheAthleticUK https://t.co/b9JCDK3miJ
— David Ornstein (@David_Ornstein) January 16, 2021
Jak se tedy zdá, odchod německého fotbalisty je tedy definitivně minulostí.
Je to však pro hráče s takovou minulostí důstojný konec?
Rozhodně ne.
Je to však potřebné pro všechny strany?
Rozhodně ano.
Mesut Özil do Arsenalu přišel v létě 2013 s velkou pompezou a minimálně v úvodní polovině svého působení u Gunners svůj potenciál naplňoval. I zásluhou jeho služeb Arsenal o necelý rok později ukončil devítileté čekání na triumf a dobyl FA Cup.
Fanoušci byli jako u vytržení, svoji fotbalovou genialitou nepřestával udivovat.
Komu by se nevybavil gól v Lize mistrů na hřišti Ludogorec Razgrad?
Komu by se nevybavil předfinální přihrávky, které „normální lidé“ nevidí?
Jeho celková čísla v Arsenalu rovněž nejsou špatná – 254 zápasů – 44 branek, 77 asistencí.
Nejen fanoušci, ale i samotný Arsene Wenger si Özila moc přáli udržet. Němec několik týdnů před prodloužení smlouvy v roce 2018 předváděl možná nejlepší výkony u Gunners.
Ale od té doby se to s ním začalo ve všech směrech stáčet dolů.
Možná si řekl, že to v Londýně už dožije a nebude muset na sobě pracovat. Možná ale vše bylo naprosto jinak a nikdy se to pravděpodobně nedozvíme.
Komfortní zóna, malá porce zápasů po Unaiem Emerym, politické záležitosti…
Vše se zdálo být odstraněno, když do klubu přišel Mikel Arteta. Ale po rozjetí loňské části sezony v červnu nedostal ani prostor.
Možná to skutečně byly taktické záměry.
Možná se do toho projevila politika.
Možná klub byl až moc hrdý na to, že Özil nechtěl přistoupit na snížení platů a tím mu dal vše najevo.
Ať už to bylo jakkoliv, tak hráč jeho kvalit a služeb, co pro Arsenal odvedl, by měl odcházet za okolností podmínek, než že 10 měsíců sedí na tribuně.
Ano, kdekdo by si řekl, že když si vyjednal takový plat, tak bude šťastný, že nic nedělá.
Ale stále je to fotbalista, který chce hrát zápasy. A to se nakonec ukázalo jako zlomové, když po vyřazení ze soupisek už toho pravděpodobně začal mít dost a nechtěl další měsíce jen sedět doma na pohovce.
Jeho odchodem se rozhodně vyčistí tiskové konference, téma okolo klubu, sám hráč bude šťastný, že bude hrát (navíc v místě, kde to pravděpodobně má hodně rád).
Pachuť odchodu Özila ale zůstane navždy nesmytá.
Zda pro Arsenal bude jednou legendou, to už je zase na jiné pokračování.
Blog vyjadřuje soukromé názory autora.
