Blog: Práža: Analýza Arsenal – United. Van Gaal ukázal naivitu

Tyto zápasy jsou vždy vypjaté už od dob soupeření Viery a Keana. V těchto zápasech má ovšem navrch klub z Manchesteru. Arsenalu se příliš nedaří, o čemž svědčí i statistika, že z posledních 13 vzájemných zápasů zvítězili pouze jednou.

Arsenal je speciální soupeř také pro Rooneyho. Vstřelil proti nim svůj první gól v Premier League ještě za Everton, první gól za United a jubilejní 100. ligový gól.

Manchesteru chyběl kvůli zranění Shaw, Rojo a především Herrera. Arsenalu na marodce zůstal Koscielny, Wilshere, Arteta, Welbeck a Rosický. Oba trenéři zvolili rozestavení 4-2-3-1.

Rozdíl mezi jednotlivými týmy byl především v záložní řadě. Zatímco van Gaal vsadil na dva technické záložníky Carricka se Schweinsteigerem, tak Wenger vsadil na kombinaci bojovného Coquelina a technického Cazorly.

V sestavě United bylo velkým překvapením vynechání Schneiderlina, ale k tomu se dostanu později. Wenger si žádné větší překvapení nepřipravil. Pochválit bych ho chtěl především za nasazení Ramseyho.

United táhnou většinu akcí po levém křídle, takže nasazení defenzivnějšího Ramseyho bylo chytrým krokem, jak tento prostor zhustit. Někteří za překvapení můžou považovat upřednostnění Bellerina před Debuchym, ale vzhledem k výkonům tohoto mladíčka se není čemu divit.

Napadání a problémy ve středu zálohy United

Hned od první minuty byl Manchester pod drtivým tlakem. Za úvodních 7 minut se prakticky nedostali k míči. Než se stihli pořádně rozkoukat, tak už bylo skóre utkání 2:0. Od Arsenalu to byl vysloveně raketový start, který korunovaly v 19‘ svým třetím gólem.

Nicméně góly Alexise o Ozila byly jen logickým vyústěním průběhu utkání. Hráči United si za celý zápas nedokázali pohlídat klíčové prostory mezi liniemi. Vše začalo u napadání, které bylo velice špatné. Především Schweinsteiger se dostával příliš vysoko, což můžete vidět na obrázku níže.

Schweinsteiger napadá vysoko rozehrávku Arsenalu

Celý první poločas mě udivoval prostor, kam až se Basti při napadání dostával. V tomto případě ho můžeme vidět až na úrovni Mertesackera, což se dá akceptovat, pokud by se to stalo jednou nebo dvakrát za poločas. Háček byl ovšem v tom, že tohle byl pravidelný jev v celém prvním poločase.

Pokud Arsenal rozehrával přes Mertesackera a Bellerina, tak je napadal výhradně Schweinsteiger. Pokud šla rozehrávka přes druhou stranu, tak si jí vzal na starost Martial.

Zarážející byla také pozice Rooneyho, který pouze pozičně vykrýval prostor, ve kterém se pohyboval Coquelin, který je sice vynikající hráč, ale v rozehrávce je neškodný.

Pohyb Rooneyho při napadání byl pro mě velkým překvapením, protože vždy napadala primárně dvojice útočník/podhrot a pomáhal jim jeden střední záložník. Tentokrát ovšem Rooney, který hrál na pozici podhrotového útočníka, zůstal zatažený a Martialovi při napadání pomáhal Basti, což nebyl z mého pohledu nejchytřejší  tah.

Van Gaal se tímto tahem připravil jednak o možnost využít jednu z Rooneyho předností, kterou je právě napadání, ale především Bastiho výlety kompletně otevíraly střed hřiště. Po zápase mě velice zaskočilo vyjádření van Gaala, který nesouhlasil s reportérem a podle jeho slov se Schweinsteiger v prvním poločase nepohyboval vysoko.

Opak byl ale pravdou a Basti se dostával příliš vysoko, z čehož těžil především Cazorla, který měl spoustu volného prostoru pro kolmé přihrávky a mohl tedy zrychlit přechod Arsenalu do finální fáze.

V ideálním případě měl Cazorlu hlídat právě Basti, ale jelikož byl příliš vysunutý a Rooney stal u Coquelina, tak byl Cazorla často sám a neatakován mohl hledat ofenzivnější spoluhráče.

Měl dostatek času i klidu, aby si vždy vybral správnou variantu. Když odhlédnu od špatného napadání, tak měla záloha Manchesteru další problém, což byl prostor mezi liniemi. Na obrázku níže můžete vidět volného Ozila a před ním dvojice Carrick – Schneiderlin. Všichni jsou označeni červeně.

Mezera mezi dvojicí Carrick – Schweinsteiger a volný Ozil

Na obrázku můžete vidět úplně volného Ozila v nebezpečném prostoru mezi liniemi. Je to zárodek akce, která vedla ke gólu na 2:0. Arsenal se několika rychlými přihrávkami dostal až do vápna.

Celá akce vypadala dokonale, jednoduše, ale vše jim usnadnila nedisciplinovaná záloha United. Volný prostor mezi obranou a zálohou byl příliš velký. Van Gaal chtěl hrát pozičně, což může proti drtivé většině mužstev, ale ne proti Arsenalu, který je kombinačně nejlepší v lize.

Gól na 2:0.

Uprostřed pole citelně chyběl Schneiderlin. Bylo vidět, že Carrick proti běhavé a zároveň technicky vyspělé záloze nestíhá. Střed hřiště neustále propadával a za celou první půli se jim to nepodařilo zastavit.

Je pravda, že proti Liverpoolu to van Gaalovi fungovalo, ale kvality obou týmů především uprostřed pole jsou na úplně jiné úrovni. Trojice Lucas-Milner-Can sice nestíhala a kvalitou na míči je dokázala dvojice Carrick – Schweinsteiger suverénně přehrát, ale na Arsenal je potřeba něco jiného.

Často jsem takto označoval taktiku Wengera, případně Pellegriniho, ale tentokrát to byl van Gaal, který byl z mého pohledu příliš naivní.

Bylo by sice krásné „udržet si svojí tvář“ i proti Arsenalu, ale o tomhle to není. Wengerovi to trvalo spoustu let, než si uvědomil, že je potřeba, aby na určité druhy zápasů svojí taktiku upravil. Není to nic podřadného ani zahanbujícího. Je to součást fotbalu, velice důležitá součást. Jednoduše nemůžete hrát stejně proti Sunderlandu i Arsenalu.

Na velké zápasy je potřeba taktiku přizpůsobit a brát v úvahu také kvality soupeře. Nesmíte být příliš naivní nebo arogantní, jinak podpoříte pouze přednosti soupeře, což se v neděli stalo van Gaalovi.

Po analyzování průběhu prvního poločasu není překvapením, že tohle byl první velký zápas Ozila za Arsenal, ve kterém předvedl mimořádný výkon. Jindy bývá v těchto velkých zápasech většinou vymazaný a do hry se příliš nedostává.

Jedinou šanci Manchesteru měl v závěru prvního poločasu Martial. Tělem si odstavil Mertesackera a mířil na zadní tyč, ale Čech jeho střelu dokázal nohou vykopnout. Byla to ovšem jediná šance za celý poločas. Navíc nebyla nijak vytvořena, ale Martial se do ní dostal pouze díky skvělé individuální práci tělem.

Změna rozestavení a „kontrola hry“ v druhém poločase

Van Gaal o poločas stáhl Darmiana, ze kterého si udělal Alexis trhací kalendář a Memphise, jenž byl úplně odříznutý ze hry. Místo nich přišel Valencia a Fellaini. Formace se změnila na 4-3-3. Fellaini zaujal místo uprostřed hřiště vedle Bastiho a pozici vystřídaného Memphise zaujal Rooney. Celé rozestavení vypadalo takto:

Tím, že van Gaal posílil střed pole dalším hráčem navíc získal převahu a Manchester byl lepší. Sice se nedostali do nějaké vyložené šance, ale jejich kombinace byly v nebezpečných prostorech a blízko poslední třetině hřiště.

Na tuto pasáž, která trvala zhruba 20 minut, ovšem pružně zareagoval Wenger. Nikoho nevystřídal, ale přeskupil formaci na 4-3-3. Ramsey se stáhl více do středu hřiště a Ozil se posunul na křídlo.Celé rozestavení vypadalo takto:

Wenger potřeboval posílit střed pole, čehož si včas všiml a pružně zareagoval na průběh zápasu. Po této změně hráči United sice stále drželi míč, ale už to bylo dále od branky Čecha a na rozdíl od prvních 20 minut druhého poločasu to nebylo ani náznakem nebezpečné. Utkání se už spíše dohrávalo.

I přesto, že míč měli na svých kopačkách častěji hráči United, tak více šancí měli i v závěru utkání Gunners. Namátkou na malém vápně se ocitl volný Giroud nebo přehození Chamberlaina, které skončilo na břevně.

Druhé dějství už nebylo nijak záživné a dohrávalo se spíše z povinnosti. O zápase se rozhodlo už v prvním dějství. Otázka nebyla kdo vyhraje, ale spíš o kolik.

Hodnocení zápasu

Nedá se říct, že by se utkání rozhodlo ještě v kabině, ale trenéři obou týmu výsledku hodně pomohli. Van Gaal tuhle taktickou bitvu prohrál na plné čáře a Wenger naopak ukázal, že nezapomněl reagovat na průběh zápasu.

Po prvních 20 minutách už prakticky nebylo co řešit. Jedinou šanci na zvrat měl Martial, ale toho vychytal pozorný Čech. Arsenal byl jednoznačně lepší. Ve všech ohledech dominantnější a nebezpečnější. Svěřenci van Gaala sice drželi míč, ale to není nijak směrodatné, protože s ním nebyli dostatečně nebezpeční.

Týmové statistiky

Possession = držení míče, passes completed = přihrávky, attacking 3rd passes = přihrávky v poslední třetině hřiště, corners = rohy, shots = střela, fauls = fauly

Využívání Morgana Schneiderlina

Způsob, jakým van Gaal tohoto bojovného záložníka využívá, je přinejmenším zvláštní. Morgan je přesně tím typem hráče, který roste s důležitostí zápasu. Je to tzv. „big match player“.

Je pro mě záhadou, proč nastoupil například proti Sunderlandu, kde je potřeba hru především tvořit, ale poté seděl proti Arsenalu, což je přesně zápas, kde může využít svojí fyzičku, ale především skvělou defenzívu.

Právě jeho důrazná a nepříjemná hra by na hráče Arsenalu měla platit. Už za Southampton předváděl své nejlepší výkony právě v zápasech, kdy soupeř chtěl útočit a on měl prostor ukázat své defenzivní kvality.

Já osobně jsem očekával jeho nasazení už proti Liverpoolu, ale van Gaal mi nakonec ukázal, že byl chytřejší. Když se na to podívám zpětně, tak mu musím dát za pravdu, protože záloha ve složení Lucas-Milner-Can opravdu nepatří k top kvalitě, takže si mohl dovolit Schneiderlina vynechat.

Proti Arsenalu už tento tah příliš smysl nedává. Arsenal je vynikající na míči a ve svém kádru má několik technicky šikovných hráčů. Pro Morganův styl hry to je prakticky ideální soupeř.

V neposlední řadě to byl ideální hráč na zdvojení Alexise. To, že je Sanchez speciální hráč, není potřeba nějak zvýrazňovat, ale Manchester se vždy vyznačovali tím, že podobně hvězdné hráče dokázali eliminovat chytrým zdvojením.

Ať už to byl Ronaldo, Bale nebo Hazard, tak si s nimi vždy poradili díky tomu, že jim neumožňovali chodit do soubojů 1 na 1. Darmian sice v zápase úplně propadl, ale kdyby měl lepší podporu ze středu zálohy, tak by to měl o dost jednodušší. Carrick měl problémy, aby si uhlídal svůj prostor, na výpomoc Darmianovi už ani nestihl myslet.

Morgan je speciální hráč a jsem toho názoru, že v tomto zápase by byl naprosto klíčový. Už jen vzhledem k tomu, že se Basti pohyboval vysoko, tak by byl Morgan lepší variantou, protože přece jenom dokáže pokrýt větší část hřiště.

Na grafu níže vidíte mapu pohybu Schweinsteigera. Můžete vidět ten rozdíl mezi defenzivní zálohou, kde se pohyboval 19% času a ofenzivní zálohou, kde se pohyboval 51% času, dalších 12% strávil na levém křídle.

Mapa pohybu Schweinsteigera v prvním poločase

https://www.facebook.com/Prazaofficial