Jednou z mála věcí, kterou v posledních letech udělal Arsenal správně je maximalizace talentu akademie. Bukayo Saka a Emile Smith Rowe jsou talenty, které by vynikali ve většině nedávných iterací Gunners. Současné družstvo je kvalitativně chudší, než po celou generaci, což výše zmíněným pravděpodobně o něco usnadnilo stát se pravidelnými členy prvního týmu, ale i ústředními pilíři týmu.
Před třemi lety jsem napsal sloupek argumentující, že je čas přestat utrácet velké peníze za hráče jako Lucas Perez, nebo Mo Elneny a začít svěřovat týmové role hráčům z akademie. Využití lepších akademických talentů klubu pro tyto role má mnoho výhod, zejména na trhu.
Buď je vyvinete pro významnější roli v prvním týmu, nebo je vyvinete pro prodej za dobrou cenu na trhu. Je to mnohem nákladově efektivnější způsob, jak posílit družstvo a mladší hráči mají tendenci být tvárnější a ochotnější přijmout tyto role. Alex Iwobi je dobrý příkladem, akademický hráč Arsenalu byl dobře využitý, ale rozhodl se, že nemůže vzít tým na další úroveň, tak jsme za něj inkasovali peníze a Bukayo Saka se posunul v pořadí výš.
Podpis Cedrica Soarese naznačuje, že Arsenal se v této oblasti nepoučil, ale jak využili zlatý standard mladých hráčů, jako Saky, Emile Smith Rowea a Martinelliho (ačkoli Gabi není sám o sobě z hráčské akademie) a stříbrných medailistů jako Nketiah, Maitland-Niles a Willock, to je vzácným příkladem pozitivního vedení družstva v přílivové vlně špatných rozhodnutí.
Což nás přivádí k budoucnosti Joe Willocka. Použití Willocka v této sezóně bylo dost příkladné. Arsenal ho využil pro úvodní kola Ligového poháru a ve skupinové fázi Evropské ligy, kde se mu podařilo vstřelit tři branky. Po skupinové fázi měl v Arsenalu méně garantovaných startů, a nástup Emile Smith Rowea a hostování Martina Odegaarda značně limitovalo jeho příležitosti.
Newcastle vždy vypadal jako vhodný tým pro Willocka a to se taky ukázalo. Willockovy slabiny jsou do značné míry v technice a tým Stevea Bruce se nesnaží o ovládnutí zápasu držením míče. Také zoufale potřebovali branky od zálohy, kde Jonjo Shelvey a Jeff Hendricks málokdy potrápili pokutové území. V týmu, který hraje na protiútoky se Willockovi daří s řadou důležitých branek, které nasměrovaly Straky pryč ze sestupových míst.
Otázkou je, co udělá Arsenal. Newcastle projevil zájem, aby zůstal nastálo. Normálně bych křičel na všechny strany: „Díky moc! Prodejte a reinvestujte.“ Situace je však mírně komplikovaná s množstvím práce, kterou Arteta a Edu musí ve středním poli udělat.
Dani Ceballos letos v létě odpluje do Madridu a Mo Elneny má už jen jeden rok na to, aby dodržel smlouvu. Dokonce i Granit Xhaka dosáhl dvouletého předělu ve své dohodě a opustil klub na území „podepsat nebo prodat“. Pokud by Arsenal Willocka prodal, potřeboval by náhradu a Artetův a Eduův letní přestupový podnos je už stěží zvládnutelný.
Existují také přesvědčivé fotbalové důvody, proč Willocka udržet. Navzdory některým technickým schopnostem je pohodlně nejnebezpečnějším hráčem Arsenalu ve středu pole před brankou. Myslím, že dilema s Willockem je pro Artetu opravdu zajímavé, protože Joe je tak odlišný od ostatních středopolařů, které má.
Opravdu záleží na tom, jakou má Arteta vizi budování týmu. Někdy může rozdíl způsobit disfunkci. Řekněme, že Thomas Partey se zraní a vy vyberete Willocka na jeho místo – to jsou dva naprosto odlišní hráči, kteří dělají naprosto odlišné věci. Mechanika vašeho týmu se výrazně změní, a to může způsobit narušení taktiky.
Existuje však argument pro rozdíl, zejména na vaší střídačce. Tři z pěti zásahů Willocka na hostování v St. James Parku přišly z lavičky. Ve skutečnosti, jeho poslední gól v Premier League za Arsenal na St. Mary’s loni v červnu přišel také po jeho nasazení z lavičky. Willock je v tomto ohledu zajímavá možnost.
Viděli jsme, že Arteta v zápase nerad mění svůj systém. Můžete však změnit záměr vašeho týmu, aniž byste změnili systém. Řekněme, že Arsenal se honí za brankou s duem Elneny/Partey ve středu pole. Nasazení Willocka za Elnenyho nemění formaci, ale dodává týmu další brankovou hrozbu.
Willockova dobrá forma v Newcastlu nemusí nutně přejít do Arsenalu. Styl Newcastlu odpovídá Willockovým kvalitám mnohem více než styl Arsenalu. Willock není v Premier League pro svůj mateřský klub tolik zajímavým. Existuje velmi pevný argument, že klub by měl uvítat zájem Newcastlu. Hostování může vyvinout hráče pro vlastní klub (Ashley Cole, Alex Song, Emile Smith Rowe), ale může také vytvořit zájem o hráče na trhu.
Newcastle je nyní pravděpodobně ochoten za Willocka zaplatit, zatímco v lednu tomu tak nebylo. Jeho branky je udržely v Premier League a nyní jsou více schopni vyčlenit prostředky k jeho trvalému podpisu. Zbývají mu dva roky smlouvy s Arsenalem, a pokud si ho chce klub udržet, musí s ním zahájit rozhovory o prodloužení smlouvy. Raději dříve než později.
Osobně. Nemyslím si, že by měl Arsenal v této fázi souhlasit s prodloužením jeho smlouvy. Mohli by se vydat cestou nejmenšího odporu. Přivést ho zpět do týmu a pokud se do Vánoc nezasadí o výraznější prvoligovou roli, je tu pro něj lednové přestupové okno. Pokud nebudou Gunners příští rok v Evropě, bude zde menší záchranná síť pro Joea. Pokud budou mít v zimě šest zápasů ve skupinové fázi, dává to Artetovi další slušnou velikost vzorku k posouzení budoucnosti v Arsenalu.
Pokud se Arsenal zaváže Willockovi bez Evropy (a toto rozhodnutí mu může být vnuceno ekonomicky v závislosti na tom, koho se mu podaří letos v létě dostat ze dveří), pak pro něj bude muset vymyslet plán, který bude zahrnovat vážné minuty v Premier League. Jsou připraveni na takový závazek? Je na to připravený Joe Willock?
Musím říct, že se přikláním k myšlence prodat a reinvestovat nebo udělat místo v družstvu pro další řadu na pásovém dopravníku (například Azeez). Krátkodobá situace ve středu pole je znepokojující, ale dříve či později musí Arsenal přestat jednat krátkodobě a prolomit tento ničivý cyklus, i když to vyžaduje několik měsíců nedostatku na určitých pozicích.
Bez Evropské konkurence by bylo třeba družstvo ostříhat. S jeho technickými nedostatky je těžké pochopit, jak by Arsenal mohl Willocka integrovat po bok hráčů jako Pepe a Martinelli, kteří stejně jako Willock nejsou vždy technicky čistí, ale jsou efektivní v pokutovém území. V posledních týdnech však Arteta projevil chuť hrát Emile Smith Rowea a Odegaarda společně jako „duo osmiček“ ve středním poli.
Smith Rowe na to podle mého názoru reagoval později než Odegaard a myslím, že Willock by se mohl do tohoto typu systému dostat po boku Smith Rowea. Ve skutečnosti je tam potenciální partnerství mezi dominantním Emilem na míči a Willockem, který má schopnost vést míč až do nebezpečné oblasti.
Arteta musí zvážit, jaký je tým v současné době, oproti tomu, co chce, aby to bylo při zvažování budoucnosti Willocka. O mnohém rozhodne velikost nabídek od Newcastlu a dalších zájemců. Pokud nepřijde přijatelná nabídka, může si Arsenal hráče nechat, ale musí s ním mít stanovený plán. Nemohou si ho jen tak nechat a vágně doufat, že jeho vývoj bude třeba řídit. Není to jen případ prodeje nebo udržení – ale prodeje nebo závazku.
/arseblog.com/
