Předně bych chtěl napsat, že Bayern je momentálně pravděpodobně nejlepším týmem na světě. Tohle samozřejmě všichni víme, ovšem jakmile se dostane do konfrontace s naším týmem (Arsenalem), máme ve zvyku jeho kvality zlehčovat. V Bundeslize je suverénně nejlepší a ani takový klub jako je Dortmud zdaleka nedosahuje jeho kvalit, což je jasné z jejich několika posledních přímých konfrontací. Famózní statistiky Bayernu z ligy sem psát nebudu, jedno číslo za všechny, 20 bodů náskok na druhého.
Naopak Arsenal je na tom momentálně špatně, tým nešlape jak má a i když je zde kvalita, jako kdyby se neustále nedařilo poskládat tým dohromady. Chybí jeden kus skládačky, který by mohl udělat z týmu, který je neustále někde pod vrcholem, top class tým. Obránci jsou totálně bez formy, konrétně Vermaelen (u něhož se vše umocňuje s kapitánskou páskou) a Sagna, v záloze sice lepšící se, ale ve většině činností bohužel stále průměrný Ramsey, poslední dobou nevýrazný Arteta, nehrající Rosický, v útoku nepochopitelně z 35 metrů zakončující Giroud , nově podepsaný a jakoby bez jakékoliv další motivace hrající Walcott a stále se hledající Gervinho, který se od Africa cup of Nations rok zpátky nemůže vůbec prosadit. Mohl bych se takhle rozepsat o všech hráčích, ale je to téma na samostatný blog a účelem tohoto, je zhodnotit (ne)úspěch Arsenalu ve dvojzápase LM proti Bayernu.
Jen z tohoto srovnání je patrné, že role outsidera padne v tomto zápase na Arsenal. Naopak jasným favoritem byl Bayern. Ruku na srdce, kdo by musel s Bayernem hrát, aby byl Bayern sám brán za outsidera?
První zápas byl Bayern jasně lepší, Arsenalu něco chybělo. Přesto si troufám říct, že Bayern proměnil skoro všechno, co měl, a proto (zaslouženě) vyhrál 3-1. Gól Arsenalu byl velice šťastný, přičemž jedinou opravdovou šanci měl až Giroud, který ovšem míč v těžké(ovšem velice dobré) pozici napálil do Neuera. Už bylo jasné, že šance Arsenalu na postup budou mizivé.
Ovšem druhý zápas začal uplně jinak, hráči Arsenalu do něj vletěli a to i bez zraněného Wilshera a Podolskiho. První gól padl rychle, ale po zbytek zápasu, až do úplného konce už žádné další vyložené šance nepřišly. Tady si myslím, že je potřeba vyzvednout jedno jméno a tím je Koscielny. Byl to právě jeho výkon, který nám chyběl i v tom prvním zápase a chtěl bych se také pozastavit nad výbornou volbou Wengera, když zariskoval a nechal sedět kapitána (moc chvály na Arsénovy taktické pokyny neuslyšíte, tak si to zapamatujte 😉 ). I přes převahu Bayernu, si opravdovou šanci vypracoval až v závěru Robben, ale to už měl na hřišti Arsenal Oxe, Gervinha, Cazorlu, Girouda a Rosického, tudíž vsázel vše na ofenzivu. Koscielny poté korunoval svůj výkon gólem, ale už bylo moc pozdě. Slyšel jsem dokonce kritiku na naši hru což nechápu, kdyby se hrálo na krásu, nečekáme na trofej tak dlouho, ale sbíráme je po hrstech (viz záloha rosa-flamini-cesc-hleb). Hraje se na výsledky a i efektivita týmu je přímo úměrná jeho kvalitě. V dlouhodobějším měřítku neexistuje smůla nebo štěstí, ale dobré a špatné zakončení, potažmo využívání šancí.
Konečný výsledek je tedy 3-3, Arsenal 3 vstřelené góly, Bayern 3 vstřelené góly. Postupuje ovšem Bayern a to díky pravidlu gólů vstřelených na hřišti soupeře. Jesli je to fér nebo není, nechám na vás. Nemyslím si ale, že si za tento výsledek, při aktuální síle obou týmů, zaslouží Arsenal, potažmo Wenger, kritiku. Buďme realisté a berme věci tak, jak jsou. Vím, že to bude znít opravdu hrozně, ale tento výsledek je pro současný Arsenal dobrý a je na hranici jeho sil.
Diskuze nejenom vítána, ale dokonce vyžadována 🙂
Gooner 92
