Arséne Wenger dnes slaví narozeniny a v jejich předvečer byl komisí IFFHS vybrán managerem desetiletí.
Arséne naskočil do „vlaku“ ze severního Londýna v září 1996 a letos vyjma 61.narozenin oslavil i 14 let v čele Arsenalu a současně i zasedl po 800. na jeho lavičku. S Arsenalem získal „profesor“ tři ligové tituly, čtyřikrát zvedl nad hlavu pohár pro vítěze FA Cup a dvakrát dosáhl „double“. Do dějin Arsenalu ale i anglického fotbalu se zapsal nesmazatelně především v sezóně 2003/2004, kdy se svým týmem „Invincibles“ nebyl ani jednou poražen, poprvé za 115 let existence soutěže.
Arsenal pod vedením Bosse neskončil ani jednou v Premier League na horším jak čtvrtém místě, a to i přes masivní hráčskou generační výměnu vynucenou změnou platové politiky v polovině tohoto desetiletí. Příčinou této generační výměny byla úvěrová zátěž z výstavby nového Emirates Stadium. Náš klub je však přes tuto investici finančně nejzdravějším týmem EPL. Podstatou filosofie Bosse je myšlenka, že jeho klub se může stát v Anglii „jedničkou“ a zůstat přesto finančně soběstačný.
Finanční úspěchy Arsenalu pod vedením „profesora“ nabývají na svém významu především v posledních měsících, kdy se co chvíli dozvídáme až katastrofické údaje o finančních ztrátách některých klubů. Vyjma neuhrazených závazků po splatnosti Manchesteru United, které podle údajů zveřejněných samotným klubem již přesáhly částku Ł700 milionů, se do dluhové pasti propadl i Liverpool s již splatným závazkem přesahujícím Ł250 miliónů a musel být nakonec „odebrán“ bankou svým majitelům a prodán. Stejně tak i Chelsea hospodaří pod vládou Romana Abramoviče s výraznou ztrátou a až nepřirozeným výdajům na hráčské přestupy a platy v podání Citizens učiní za rok a půl přítrž UEFA. Prostě všechny významné kluby z Premier League tedy Chelsea, United, City či Liverpool, na rozdíl od Arsenalu, podnikají jako ekonomické subjekty každoročně s obrovskou ztrátou, tedy jejich náklady (nákupy hráčů, platy, provoz klubu…) výrazně převyšují jejich příjmy (inkaso z přenosových a marketingových práv, příjmy z prodeje a zapůjčení hráčů, vstupné, permanentky, sponzorské příspěvky …). Jen díky Arsénovi a jeho střídmé finanční politice mohl Arsenal ohlásit již po několikáté za sebou, že fotbalová divize holdingu vydělala po zdanění za uplynulé účetní období přes Ł50 miliónů a že rezervy klubu v hotovosti přesáhly Ł120 miliónů.
Základem koncepce, kterou Boss prosazuje, je dosažení zisku na přestupovém trhu, což je základ ziskového hospodaření celého klubu a současné udržení týmu na špici s vlastními odchovanci. Druhým pilířem této koncepce je platová struktura Arsenalu, která vychází nikoliv z požadavků přestupového trhu a požadavků hráčů či jejich agentů, ale z reálných možností ekonomiky klubu. Dlouhodobá politika Wengera, spočívající ve výchově mladých hráčů, pomalu přináší ovoce a sám manager věří, že může přivést Arsenal na čelo Premier League.
Připomeňme si jeho vlastní slova :
„Je to náš cíl, stát se klubem číslo 1 v zemi, ale víme, že to bude velice těžký úkol, protože konkurence je stále silnější“.
„Několik let to byl Manchester United, potom se zjevila Chelsea a nyní Manchester City a několik dalších týmů, které si vedou dobře, jako Tottenham či Aston Villa.“
„Takže je to čím dál těžší, ale myslím, že postupujeme správným směrem, protože se držíme dobrých zásad. Zásobujeme klub z našich vlastních finančních zdrojů a budeme to tak dělat vždy, máme také velmi mladý tým“.
Ve světle výše řečeného se potom jeví zcela logickým krokem rozhodnutí IFFHS, které nedávno Bosse vybralo managerem dekády. Na štítu našeho lodivoda zůstala takové esa, jako Sir Ferguson, José Mourinho, či Carlo Ancelotti.
Jménem redakce a všech kanonýrů z Čech, Moravy a Slovenska si dovoluji popřát na dálku Arsénovi pevné zdraví, hodně let u Arsenalu, spoustu pohárů, kopu vyhraných severolondýnských derby a každé léto příjemnou pracovní dovolenou v Bad Waltersdorfu :-).
In Arséne we trust.
/Patrick /
