Nebudu hovořit o svém zklamání z prohry, vždyť snad ani nepamatuji, kdy jsme naposledy v lize prohráli s Tot*enhamem, navíc v utkání, ve kterém šlo o udržení v boji o titul. Jsem však zklamaný z výkonu většiny našich hráčů…
Za včerejší výkon si Sol Campbell zaslouží nový kontrakt, i kdyby ho snad odmítl s tím, že končí kariéru. Sol byl neskutečný, burcoval spoluhráče již před úvodním hvizdem, ignoroval bučení, nadávky a pískot, provázející ho celé utkání. Bojoval, odebíral míče, byl pánem pokutového území a i mimo něj dokazoval ohromný přehled a zkušenosti. Jeho vyhraný sprinterský souboj s Balem v 90. minutě jasně ukázal, že nepatří do starého železa. Za stavu 2-0 byl snad jediným hráčem, který vypadal, že má chuť bojovat a nechat na hřišti svou duši za Arsenal.
Nechci snad ani hovořit o výkonu Robina, vždyť každý musel vidět jeho vliv na naši hru a nebýt zázračných zákroků Gomese, odjížděli jsme včera s vítězstvím, o kterém by se psalo ještě hodně dlouho. Nechci ani spekulovat o průběhu sezóny, kdyby se „Peršan“ nezranil, každému kanonýrovi musí být zřejmé, že taková sezóna by nám jistě přinesla titul. Robin prostě přinesl do hry to, co jsme nejvíc postrádali. Chytrost, přehled, střelbu, přihrávky a to vše před a ve velkém vápně.
Nejvíce jsem zklamán ze „vzhledu“ našeho týmu po chybě Baca a z následných 20 minut, než přišel Robin. Neviděl jsem na tvářích našich hráčů naštvanost, zarputilost, agresivitu, neviděl jsem je, že by jeden hecoval druhého. Bylo to mizerných 20 minut, vypadali jsme odevzdaně, bez vůle po vítězství a po titulu. Zdálo se mi, že mezi nimi není nikdo, kdo by začal křičet, běhat, hecovat, prostě ovlivňovat mentálně tým, jako to dělá Cesc. Jeho absence byla fatální, týmu chyběl bez jeho skutečného kapitána bojový a vítězný duch. A uvědomil jsem si, že podobný stav byl i na podzim, kdy vlastně Cesc a Robin rozhodli o demolici Sp*ds 3-0, možná jenom oni (a Sol) cítí ten zvláštní náboj severolondýnského derby?
Domácí rozhodně nevypadali na tým, který 72 hodin předtím prohrál nastavený zápas na „kluzišti“ ve Wembley. Naopak naši, i po týdenní pauze, působili tak matným dojmem, až jsem se ptal, jestli to skutečně ještě není vliv prohraného zápasu na Camp Nou. Nebo absence AA23, Cesca, Songa, Gallase, Vermaelena? Musíme si zvyknout a hodně rychle. Thomas je out na 2-3 týdny (tedy do konce sezóny) a mě se tak vlastně v hlavě honí otázka… kdo bude hrát v neděli ve stoperské dvojici?
Naděje na titul umírá poslední, i když není pravděpodobné, že by Chelsea získala jen 5 ze 12 možných bodů. Náš tým by však měl bojovat o příčku druhou a nepřipustit stav, kdy se budeme strachovat o místo třetí.
Come On You Reds!
/Patrick/
(článek vyjadřuje osobní názory autora)
