Po příchodu Martina Zubimendiho pokračuje Arsenal v přestavbě zálohy podpisem kapitána Brentfordu Christiana Nørgaarda. Ale kdo je dánský reprezentant a co týmu přinese?
Arsenal není zrovna známý tím, že by přestupy řešil rychle nebo efektivně. Jednání se často vlečou s cílem dosáhnout co nejlepší dohody. Ale v některých situacích je klub donucen jednat okamžitě, což se přesně stalo při angažování Christiana Nørgaarda. Od prvních náznaků zájmu po dosažení dohody uběhlo méně než šest hodin, a po jejím doladění bylo vše oznámeno (se zpožděním kvůli osobním okolnostem).
Za touto akvizicí jednoznačně stojí odchod Thomase Parteyho, který se nedohodl na nové smlouvě, a také Jorginha, jenž v červnu zamířil do Flamengo, aby si zahrál na Mistrovství světa klubů. To znamená ztrátu značného množství zkušeností, vůdcovství a taktické vyspělosti. Vlastností, které Arsenal nutně potřebuje ve středu pole. A právě tady přichází ke slovu Brentford a jeho kapitán.
Kdo je Christian Nørgaard?
Brentford je od svého postupu do Premier League v roce 2021 svěžím závanem na scéně. V klubu mají čich na hráče – Ivan Toney, David Raya, Saïd Benrahma či pravděpodobně i Bryan Mbeumo odešli za výrazně vyšší částky, než za které přišli. Nørgaard však představuje opak – stabilitu. Pod vedením Thomase Franka byl stálicí, odehrál pod ním nejvíce zápasů (262) ze všech hráčů.
Jen málokdo čekal, že v Anglii udělá takový dojem, zvlášť po relativně nenápadné kariéře. Ale jeho vývoj, schopnost posunout svou hru na vyšší úroveň a jeho zvolení kapitánem přesně vystihují Brentford, který si v Premier League vydobyl pevné místo.
Co přináší Arsenalu?
Zjednodušeně řečeno – Nørgaard je defenzivní záložník a výborný sběrač míčů. Stejně jako Zubimendi hraje na pozici šestky, ať už v klubu nebo v reprezentaci. V Brentfordu hrál často blízko Vitalyho Janelta a Mikkela Damsgaarda, s volností se posouvat a rotovat. V dánském národním týmu obvykle tvořil dvojici s Højbjergem v klasickém dvojitém pivotu.
Podle statistik Opta byl 31letý záložník druhý v Premier League v počtu získaných míčů ve střední třetině hřiště (112), hned za Moisesem Caicedem (130), a osmý v celkovém počtu zachycených přihrávek (49). Nejlépe pracuje v prostoru mezi vápnem a půlící čarou, ale ukázal i schopnosti v ofenzivě a v presinku, který Brentford pod Frankem praktikoval.
Od svého debutu v Premier League před čtyřmi lety zaznamenal 201 zachycení přihrávek – nejvíce ze všech hráčů v tomto období. Je také druhý v počtu získaných míčů (844) a třetí v počtu vyhraných soubojů (189). Jeho styl je proaktivní – místo jemného čtení hry a natahování nohou kolem soupeřů se nebojí ostrých skluzů a fyzické hry. Zeptejte se Gabriela Martinelliho. A pokud máte obavy o jeho věk a kondici, Nørgaard byl pravidelně mezi hráči s nejvyšším počtem naběhaných kilometrů – i v loňské sezóně patřil mezi dvacítku nejvytíženějších hráčů ligy v tomto ohledu.
A co hra s míčem?
Ano, Arsenal od svých defenzivních záložníků očekává víc než Brentford, hlavně co se týče hry na míči. Nørgaard nenahradí Jorginha v rozehrávce – málokdo by to dokázal. A rozhodně si ho nepředstavujte, jak si zády k brance stahuje míč pod tlakem nebo předvádí otočky bez doteku jako Partey.
Styl Arsenalu je úplně jiný než ten Brentfordu, který hraje velmi přímočaře a často přeskakuje zálohu ve snaze o rychlý přechod. Tato odlišnost se projevuje i v číslech – Nørgaard přihrával dopředu ve 35,29 % případů, což je více než kterýkoliv záložník Arsenalu v minulé sezóně. Je méně přesný, ale přímočařejší – podobně jako Zubimendi. Navíc byl desátý v celé lize v počtu přihrávek mezi liniemi, což ukazuje odvahu hrát kreativně z hlubších pozic. Rozdílný styl týmů bude muset vstřebat, ale u tak zkušeného hráče by adaptace měla proběhnout hladce.
Standardky? Taky jeho doména.
Nørgaard nabízí i hrozbu ze standardních situací, což se u posil Arsenalu stává takřka pravidlem. Devět z jeho jedenácti gólů v Brentfordu padlo právě po standardkách. Od postupu klubu do Premier League zaznamenal střely ze standardek s hodnotou 10,26 xG – víc měli jen Gabriel (14,44) a Fabian Schär (10,55), dle dat Opta.
Ironií osudu skóroval i při legendární výhře Brentfordu 2:0 nad Arsenalem při jejich prvním zápase v Premier League, kdy využil dlouhý aut a zmatky v obraně.
Závěr? Přesně ten typ přestupu, který Arsenal potřeboval.
Při psaní tohoto článku jsem zažil déjà vu. Vzpomněl jsem si na reakce při příchodu Jorginha v lednu 2023. Arsenal tehdy neuspěl s Mudrykem ani Caicedem, fanoušci nebyli nadšení, ale Jorginho i Trossard se ukázali jako důležité posily.
Fotbal je cyklický a změny jsou nezbytné pro udržení motivace a evoluci herního stylu. Nørgaard nepřichází nahradit Parteyho – tu roli má Zubimendi. Nahrazuje Jorginha, a i když se možná bude muset zařadit za Declana Rice, který se pod Artetou posunul výše, jeho přítomnost zaplní prázdné místo po dvou zkušených záložnících.
Není třeba tento přestup příliš analyzovat. Arsenal si za rozumné peníze přivádí osvědčeného hráče Premier League. Brentford má šanci obnovit kádr a důstojně se rozloučit se svým kapitánem. A sám hráč dostává možnost v závěrečné fázi kariéry zabojovat o trofeje.
Nørgaard možná nezmění svět, ale jak se říká – v jednoduchosti je krása.
