Pohled anglického novináře Davida Cartlige, který se specializuje na španělskou La Ligu, na novou posilu Kanonýrů.
Co se stane s nejlepšími hráči ve Španělsku, pokud nehrají v Barceloně nebo Realu? Určitě jedna ze dvou věcí – buď se připojí k jednomu ze španělských gigantů nebo odejdou do zahraničí. Zatímco Jordi Alba se letos v létě vydal tou první cestou a připojil se k týmu Barcelony, Santi Cazorla zvolil druhou variantu.
Kouzelník „kapesní velikosti“ z Malagy se zřejmě dostal do potíží se svým zaměstnavatelem mimo hřiště, když byl jedním z hráčů, kteří podali oficiální stížnost na klub kvůli dlužným mzdám a poté ji stáhli, jinak to ale není hráč, který by byl středem nějakých afér.
Při výšce 168 centimetrů je Cazorla typickým produktem moderního španělského fotbalu, který nedostatky ve výšce nahrazuje vyjímečnými technickými schopnostmi, pohybem a přehledem. K vrozené pohyblivosti přidal v průběhu let mistrovství i v dalších dovednostech. Poprvé se představil jako produkt „cantery“ (tedy akademie) Realu Oviedo, odkud zamířil do Recreativo de Huelva.
Zde si záložníka vyhlédl Villarreal, který v něm viděl budoucnost a právě v barvách El Madrigal se Santi skutečně rozzářil. Záložník se stal součástí vzestupu kastilského klubu z neznáma až mezi evropskou špičku. A po jeho odhodu klub znovu zamířil do neznáma.
Ve Villarrealu v rozestavení 4-2-2-2 fungoval jako spojovací článek mezi obranou a útokem a byl velmi důležitou součástí soustrojí „Žluté ponorky“, která produkovala fotbal z nejpohlednějších na kontinentu. Cazorla nebyl ceněný pouze pro svůj přínos v útočné fázi, ale také příspěvkem k defenzívě týmu.
Další pocta jeho talentu přišla před Eurem 2008, kdy poprvé po 44 letech Španělsko získalo mezinárodní trofej. Luis Aragones povolal Astuřana bez reprezentačních zkušeností navzdory názoru různých odborníků a čas dokázal, že se nemýlil.
Přesun do Malagy pomohl Villarrealu vyřešit finanční potíže a Santi zároveň dostal možnost vést tým do nové éry. Opět se setkal s Manuelem Pelegrinim a stal se klíčovou postavou týmu, který vybojoval účast v evropských soutěžích, zároveň také zaznamenal i individuálně velmi úspěšnou sezónu. V sedmadvaceti letech předvedl fotbalovou vyzrálost a schopnost přinášet do hry variabilitu. Představil se na různých postech, nejzajímavější byla jeho hra z hloubi pole, odkud řídil hru a rozděloval míče do útočných pozic. Představil se také ve své oblíbené pozici ofenzivního záložníka hrajícího ponejvíce zprava, ale s tahem do středu hřiště k přečíslení obrany protivníka.
Ačkoliv není Cazorla možná nejrychlejší hráč, má dobrou akceleraci a schopnost měnit směr pohybu k překonání obránců. Jeho velkým kladem je hráčská inteligence, díky které je zpravidla o krok před protivníkem a produkuje překvapivé pasy či kličky kolem obránců. I při hře proti třem či čtyřem protivníkům dokáže zachovat chladnou hlavu a hledat prostor pro přihrávku či průnik. Úspěšností přihrávek 86% ve všech soutěžích loni jenom dokazuje, že není zvyklý zbytečně ztrácet. Smrtící umí být i ze standardních situací, z přímých kopů loni čtyřikrát skóroval a předváděl velmi dobrou rozehru. Přestože v Malaze hrál první sezónu, vstřelil devět branek, přidal pět asistencí a přímo se tak podílel na 23,9% branek týmu. Pro mnohé to byl v loňské sezóně nejlepší hráč mimo Barcelonu a Real.
Cazorla si vysloužil pozvánku na Euro 2012, sice se na výsledku podílel jen velmi málo, ale nominace na závěrečný turnaj jenom podtrhla jeho skvostnou sezónu. Ačkoliv předvádí stabilně svoje kvality, nikdy si zřejmě nezískal pozornost, kterou si zaslouží. Je možné, že jeho přesun do většího klubu, podobně jako se to stalo například u Davida Silvy, přinese jeho kvalitám uznání, které mu náleží.
Cazorla má všechny vlastnosti, které Arsene Wenger hledá u hráče a francouzský manažer je jeho příznivcem již delší dobu – je s podivem, že do Arsenalu nezamířil již minulou sezónu. Wenger zatím letos přivedl dvě velká jména – Lukase Podolskiho a Oliviera Girouda, ale jeho nejlepším kouskem na přestupovém trhu může být právě Cazorla. Věřme, že ho malý velký Španěl nezklame.
(David Cartlige)
