Před středečním utkáním Ligy Mistrů s Barcelonou jsme pro Vás připravili bonbónek v podobě duelu Hanse, jednoho ze služebně nejstarších goonerů v českých luzích a hájích, s Ramessem, duší webu FC Barcelona.cz v našich zemích….. Barcelonskou verzi si můžete přečíst ZDE.
V KRÁTKOSTI SE ČTENÁŘŮM PŘEDSTAVTE – JAK DLOUHO FANDÍTE KLUBU, PROČ, NEJOBLÍBENĚJŠÍ HRÁČ, JAK DLOUHO PRACUJETE PRO PORTÁL A PODOBNĚ…
Ramesse: Barceloně fandím od nepaměti. Nedokáži určit konkrétní moment – ačkoliv první utkání, které mě s klubem spoutalo navždy, bylo El Clásico ze sezóny 2005/2006, kdy jsme vyhráli 0:3 a Santiago Bernábeu tleskalo Ronaldinhovi. Klubu jsem ale fandil už dlouho před tím, vždycky mě oslovoval ofenzivním pojetím fotbalu i způsobem, kterým překračoval pouhé sportovní hranice (ať už se jedná o sepjetí s katalánskou identitou či o rozsáhlou charitativní činnost…). Mými oblíbenými hráči jsou Carles Puyol a především Xavi Hernández, protože se jedná o Katalánce, odchovance a dle mého mínění nejlepšího kreativního záložníka na celém světě. Je totiž úžasné, jakým způsobem dokáže obvykle geniální myšlenku díky vytříbené technice převést v realitu.
Na portálu fcbarcelona.cz pracuji jako administrátor a redaktor, a i když jsem nestál přímo u založení webu, aktivně se na jeho chodu podílím od roku 2006 – letos v létě tedy oslavím myslím hezkých 5 let.
Hans : Gunners fandím zhruba od první poloviny devadesátých let, myslím, že to byl rok ’93. Fandím mu, protože je to Arsenal, ale otázka asi měla zjistit, jak jsem se k tomu dostal, že jo? 🙂 Fotbal jsem sledoval od mala, přivedl mně k němu děda, vlastně oba dědové. A anglický fotbal to byl vždy pojem, takže jsem po něm vždy pokukoval. V osmdesátých letech po Liverpoolu a později po Arsenalu. A pak se mi dostala do ruky knížka Nicka Hornbyho Fotbalová horečka a bylo hotovo. Pro Gunners.cz momentálně spíše nepracuju, ale v začátcích, v roce 2004 jsem patřil mezi ty nadšené. Momentálně se snažím pomáhat Supporters clubu spíše s objednávkami z Fanshopu a dávat dokupy Goonery v Praze. Sakra, první otázka a už jsem se tak rozkecal. Nejoblíbenějších hráčů mám hodně, ale mimo ty TOP legendy jsem měl hrozně rád Roberta Pirese.
JAK VIDÍTE BUDOUCNOST CESCA FÁBREGASE (S OHLEDEM na SNAHU BARCELONY PŘIVÉST SVÉHO ODCHOVANCE ZPÁTKY, V POSLEDNÍ DOBĚ SE SPEKULUJE I O ZÁJMU CHELSEA)? JAKÉ PŘIJETÍ MŮŽE OČEKÁVAT NA NOU CAMPU?
Ramesse : Vztah culés v Barceloně zdá se není vůči Cescovi tak vyhrocený, jako například zde v našich končinách. Myslím, že bude na Nou Campu přijat jako každý jiný hráč Arsenalu, pokud se dočká výraznějších emocí, tak až v okamžiku, kdy z Londýna přestoupí. Zůstává ale otázkou, jestli k tomu vůbec dojde; o Fábregasově návratu se hovoří už kolik let a panu Wengerovi se již podařilo několikrát svého klíčového záložníka přesvědčit, aby zůstal. Přesto – pokud Cesc z Arsenalu někdy doopravdy odejde, věřím, že jen zpátky domů do Barcelony. A já bych návrat ztraceného syna určitě uvítal, konec konců, Xavi nebude hrát věčně…
Hans: Cescovu budoucnost nezná možná ani on sám. Mně tyhlety spekulace nebaví a v podstatě se jim snažím vyhýbat. Samozřejmě, že často tomu neuniknu. Když se nad tím zamyslím rozumově, tak je mi jasné, že Cesc se do Barcelony vrátí a je pouze otázkou kdy. Vzhledem k tomu na jak dlouho má smlouvu v Arsenalu, to asi nebude záležet jenom na něm. Co mně ale se*e hodně jsou ty kecy některých hráčů Barcelony, že Cesc má její DNA, nemluvě o té trapárně s Puyolem, Piquém a dresem. Já nevím jaké může očekávat přijetí na Camp Nou, ale doufám, že loučit se s ním budou se skřípějícími zuby.
JAK VNÍMÁTE I PŘESTUPOVÉ SPEKULACE, VEDOUCÍ OPAČNÝM SMĚREM – HOVOŘILO SE O BOJANOVI, THIAGOVI, PEDROVI…
Ramesse : Pan Wenger dokáže velmi dobře sledovat evropský fotbalový svět a odhalovat talentované hráče jiných klubů (což mimochodem rozčiluje hodně fanoušků Barcelony, protože jsou spekulace o odchodu toho či onoho odchovance z La Másia do Arsenalu téměř na denním pořádku), ale nemyslím, že s výše uvedenými chlapci uspěje (je-li to vůbec pravda). Thiago teď s Barcelonou podepsal novou smlouvu a od další sezóny by se měl stát plnohodnotným členem A-týmu. Pedro Rodríguez se za poslední rok a půl rozehrál ke skvělým výkonům a nemusí se o základní sestavu obávat. Otazníky tak vysí jen nad Bojanem, ale pokud z Barcelony odejde, pak pravděpodobně jen na hostování do některého ze španělských klubů. Ale Pep Guardiola tvrdí, že Krkićovi věří a Bojan říká, že odejít nechce…
Hans : Viz už ta předchozí odpověď. Znáte Wengera a jeho přestupy. Znáte novináře… Fakt se tím snažím nezdržovat.
ARSÉNE WENGER PATŘÍ MEZI NEJLEPŠÍ TRENÉRY DESETILETÍ, PEP GUARDIOLA SBÍRÁ TROFEJE OD SVÉHO PŘÍCHODU K PRVNÍMU TÝMU BARCELONY. JAK OBA DVA TRENÉRY VNÍMÁTE? JEJICH SILNÉ STRÁNKY, SLABINY, KDO JE VÁM SVÝM ZPŮSOBEM PRÁCE BLIŽŠÍ a POD.?
Ramesse : Abych byl docela upřímný, jakkoliv si pana Wengera hluboce vážím coby nesporného fotbalového odborníka, příliš jeho metody práce neznám.
O to déle bych ale samozřejmě mohl hovořit o Pepu Guardiolovi. Odchovanec klubové akademie, muž, který má „barcelonské DNA“, perfekcionalista, který pro fotbal žije, i když spí. Hráči si pochvalují jak jeho přátelský přístup, tak především schopnost velmi srozumitelně vysvětlit a odůvodnit úkoly, které po svých svěřencích vyžaduje. Samozřejmě, ani on není dokonalý – osobně bych mu vytknul především neochotu v zápasech střídat, za ideální určitě nelze považovat ani jeho přestupovou politiku. Nicméně: jak by si Guardiola vedl v jiných klubech, to nevím, ale pro Barcelonu lepší kouč neexistuje.
Hans : Moc si to netroufám hodnotit, zejména ne Guardiolu, kterého si více pamatuju jako hráče. Ale jeho úspěchy hovoří za vše. Podle mně se mu podařilo dát dohromady tým (opravdu tým) z vynikajících hráčů, což není vůbec žádná legrace. Ale opravdu se přiznám, že jeho způsob práce moc neznám, takže ho těžko mohu porovnávat s Wengerem. Co se týká Arséna, tak to by bylo na celý článek. Jestli u něj někde opravdu vidím slabinu, tak je to v absenci plánu B. Mám na mysli, že umí jen ten krásný útočný fotbal, který máme všichni rádi. Pokud je ale potřeba v zápase nastoupit s něčím jiným, reagovat na nastalou situaci (viz nedávný Newcastle), tak mám pocit, že jsou manažeři, kteří ho v tomto hodně převyšují. Rozhodně nepatřím mezi ty, kteří mu vyčítají budování mužstva z mladých hráčů. Osobně jsem přesvědčený, že i přes všechna ujišťování, že zdroje na přestupy jsou, prostě v minulých letech nebyly, resp. byly malé.
JAK VZPOMÍNÁTE NA POSLEDNÍ VZÁJEMNÉ KLÁNÍ BARCELONY A ARSENALU VE FINÁLE LIGY MISTRŮ V PAŘÍŽI V ROCE 2006?
Ramesse : Jak jsem již zmínil, sezóna 2005/2006 byla první, kdy jsem mohl díky internetu poprvé pozorovat alespoň některé zápasy Barcelony přeci jen o poznání častěji, než dříve. Ten rok Barcelonu kupodivu vysílala poměrně často i ČT, takže jsem cestu Ligou mistrů sledoval od základních skupin přes Chelsea, Benfiku, AC Milán (nezapomenutelný gól Giulyho) až po finále s Arsenalem. Vzpomínám si, že jsem se už viděl jako vítěz, když byl zaslouženě vyloučen Lehman, ale po gólu Campbela jsem zbytek utkání strávil na gauči, objímal jsem polštář, ohryzával jeho okraje a tým na dálku povzbuzoval s důvěrou, že stihneme alespoň vyrovnat. To se podařilo zásluhou Eto’oa, vyskočil jsem a křičel na celý dům. A když potom o chvíli později po chybě Almunii rozhodl Belletti, věděl jsem, že Arsenal už jen těžko nalezne sílu k odporu… byla to první trofej, kterou jsem s Barcelonou jako fanoušek doopravdy „získal“ a snad i díky dramatickému průběhu zápasu na ty okamžiky nikdy nezapomenu.
Hans : No samozřejmě, že s nějakým velkým nadšením ne. Ale do paměti se mi vrylo několik momentů, na které asi nezapomenu. Třeba fotbálek na ulici před zápasem před Hvězdou :). Červenou pro Jense, nafilmovaný pád Eboueho, Solův gól, goonery na stole, Henryho neproměněný „brejk“, vyrovnání… je toho dost. S odstupem času se na ten zápas přece jen dívám jinak, ale pořád tam je někde to uvažování, „kdyby…“.
BARCELONA SE S ARSENALEM UTKALA I V PŘEDCHOZÍ SEZÓNĚ, V LONDÝNĚ REMÍZOVALA 2:2, NA NOU CAMPU ZVÍTĚZILA 4:1. KTERÉ OKAMŽIKY VÁM NEJVÍCE UTKVĚLY V PAMĚTI, CO BYLY KLÍČOVÉ MOMENTY CELÉHO DVOJZÁPASU…?
Ramesse : Klíčové momenty byly dva góly Barcelony na hřišti soupeře. I když sice Arsenal doma vyrovnal, výsledek 2:2, jakkoliv nejistý, přeci jen nahrával do karet Barceloně. Samozřejmě mi hodně zatrnulo, když se pak tým z Londýna prosadil na Nou Campu jako první (doteď si myslím, že byl ten gól poněkud sporný, ale na to obrana neměla spoléhat…), ovšem Leo Messi měl opět svůj večer. 4 góly z kopaček jednoho hráče v jednom utkání Ligy mistrů jsou zážitkem, na který culés určitě vzpomínají velmi rádi.
Hans : V paměti mi utkvělo zejména jedno. Do té doby jsme my, příznivci Arsenalu žili v iluzi, že hrajeme podobný fotbal jako Barcelona. Tyhle dva zápasy nás z toho vyléčily. A rozdíl nevidím, ani s ročním odstupem, v technických možnostech hráčů nebo taktice. Zcela zásadní ale byl v nasazení. Pokud by Barca trochu nevypnula v Londýně za stavu 0-2, bylo hotovo už po prvním zápase.
QATAR FOUNDATION V BARCELONĚ, EMIRATES V ARSENALU… JAK NAHLÍŽÍTE NA STÁLE VĚTŠÍ VLIV ARABSKÉHO SVĚTA V EVROPSKÉM FOTBALU?
Ramesse : Obecně negativně, stejně jako na přebírání klubů do soukromého vlastnictví lidí, kteří o fotbale nevědí vůbec nic a sledují za vším jen finanční přínos. Naneštěstí už tento trend dorazil i do Španělska, přesto je pro mě symbolem takových machinací Anglie – Liverpool, Chelsea, Manchester United, Manchester City a další, všechno tradiční kluby, které vlastní obvykle cizinci.
Líbí se mi systém, který je nastolený v Barceloně, kdy klub de facto vlastní sami fanoušci. Naneštěstí, jak již zmiňuje otázka, vedení prosadilo od příští sezóny reklamu na dresy. Nezáleží na tom, jestli to bude Qatar Foundation nebo Bwin či s trochou nadsázky řečeno Moulin Rouge, z mého pohledu byla zcela pošlapána tradice, která pro mě byla jako pro fanouška velmi důležitá. Velká škoda.
Hans : To je složitá otázka. Já osobně rozlišuji mezi bohatými strýčky, a je jedno jestli jsou z arabského poloostrova nebo z Ruska, kteří pumpují prachy do fotbalu hlava nehlava a mezi firmou, která se rozhodne pro sponzoring, jako zrovna Emirates. Je logické, že peníze do fotbalu, který je celosvětově populární, proudí odtud, kde momentálně jsou. Ale každý případ je potřeba posuzovat individuálně. A rozhodně bych neviděl problém v tom, že jsou arabské.
JAK NAHLÍŽÍTE NA PŘESTUPOVOU POLITIKU BARCELONY, ARSENALU A VELKOKLUBŮ V EVROPĚ VŮBEC?
Ramesse : Arsenal dokáže velmi dobře hedat talentované hráče a posléze je zapracovat do vrcholového fotbalu. Na druhou stranu, jak řekl začátkem roku Thierry Henry, mužstvu chybí zkušenosti. Tým by měl být vyvážený – hráči, kteří již ledacos odkopali, i draví mladíci, a to myslím „kanonýrům“ trochu chybí.
Přestupová politika Barcelony pak podle mě zaslouží jen málo pochval. V posledních letech byli za velké peníze nakoupeni hráči, kteří pak příliš možností prosadit se nedostali (Hleb, Cáceres, Henrique, Keirrison atd.), symbolem neúspěchů se stal určitě Ibrahimović (kterého jsem ale na Nou Campu nikdy nechtěl a tak mi ani nechybí). Co mě však mrzí ještě víc je fakt, že Barcelona přistoupila na současný trend přemrštěných cen. Přeplácení nesmyslnými částkami fotbalu určitě nepomáhá. Věřím, že nové vedení (v Barceloně se konaly prezidentské volby začátkem minulého léta) bude v tomto směru mnohem uvážlivější. Zatím se tak rozhodně chová.
Hans : No, mně hlavně přijde, že v mnoha případech se nedá hovořit o politice.
KDYBY JSTE SI MOHLI VYBRAT JEDNOHO ČI DVA HRÁČE Z BARCELONY/ARSENALU, KOHO BYSTE DO SVÉHO TÝMU PŘIVEDLI? PROČ?
Ramesse : Už jsem na to vlastně odpověděl – Cesca Fábregase. Proč? Je to odchovanec Barcelony, Katalánec, kamarád mnoha našich hráčů. S týmem by se nemusel složitě sehrávat, s podstatnou částí barcelonské základní sestavy hrává ve španělské reprezentaci. Cesc disponuje výjimečnými kvalitami, proto myslím, že by byl výhledově do budoucnosti nejlepší alternativou za Xaviho.
Hans : Každý z hráčů by byl posilou. Těžko některého vypichovat. Asi jenom Piquého bych nechtěl vidět v dresu s kanónem 😉
JAKÉ BYLY VAŠE PRVNÍ POCITY, KDYŽ JSTE PO LOSU OSMIFINÁLE ZJISTILI, ŽE SE ARSENAL UTKÁ S BARCELONOU?
Ramesse : Napadlo mě, že nás čeká vzhledem k minulému roku nesmírně těžké utkání, protože Arsenal udělá vše pro to, aby loňské vyřazení oplatil pokud možno i s úroky.
Hans : Hehe, zrovna jsem byl uprostřed nějakého pracovního rauše, takže to asi bylo něco ve stylu „no jo, to se dalo čekat“. A pak už jsem s tím musel žít 🙂 Ono po těch výsledcích ve skupině jsme si nic lepšího ani nezasloužili. Ale myslím si, že ani v Barceloně z losu nebyli zrovna na větvi.
KDO JE VĚTŠÍM FAVORITEM ZÁPASU A PROČ, JAKÝ TIPUJETE VÝSLEDEK?
Ramesse : Větším favoritem zápasu bude FC Barcelona. Přesto mě překvapily názory mnohých culés, podle kterých jsme už vlastně postoupili do čtvrtfinále. Proti tomu bych se ohradil. Arsenal disponuje kvalitním a silným týmem, výborným trenérem a rozhodně může Guardiolovo mužstvo vyřadit. Konec konců, že lze Barcelonu zastavit, teď ukázal i Sporting Gijón. Je proto potřeba k utkání přistoupit s maximální koncentrací, s nasazením a především nezbytnou úctou k soupeři.
Doufám, že se dočkáme stejně jako před rokem atraktivního zápasu, který nabídne moderní ofenzivní fotbal tak, jak ho oba kluby prezentují.
Přesný výsledek si ale tipovat netroufám – v tipovací soutěži o ceny na našem portálu totiž dosahuji tak mizerných výsledků, že bych se teď nerad znemožňoval i před všemi příznivci Arsenalu 🙂
Hans : Samozřejmě Barcelona. Pokud Arsenal nepodá dva výkony daleko za hranicí svých možností (a on to občas umí) a ještě nebude mít trochu štěstí, tak je to pro něj konečná. Barca nás rozhodně nepodcení. Ale v této předpovědi postupujícího bych se hrozně rád spletl. Výsledek, myslím, bude těsnější než loni.
JAKÝ VLIV BUDOU MÍT NA VÝKON OBOU TÝMŮ ZRANĚNÍ KLÍČOVÝCH HRÁČŮ (NAPŘ. PUYOL,NASRI…)
Ramesse : Žádný. Barcelona i Arsenal jsou natolik silná a zkušená mužstva, že se s absencí klíčového hráče vyrovnají i díky kvalitě náhradníků.
Hans : Z našich klíčových hráčů by snad měli chybět jen Fabianski a Nasri (ale píšu odpovědi ještě před zápasem s Wolves). Zatímco na postu gólmana nemám nějak velké obavy, protože dosavadní výkony Szczesneho jsou v pohodě, Nasri bude chybět hodně. Pokud se nechytne fofrem Arshavin, tak jeho absence bude znát.
JAKOU BYSTE SI PŘÁLI ZÁKLADNÍ SESTAVU?
Ramesse : Valdés – Alves, Piqué, Milito, Maxwell – Busquets, Xavi, Iniesta – Pedro, Messi, Villa… tedy maximální dostupnou sílu.
Hans : Tu nejsilnější. S Henrym, Piresem, Bergkampem, Adamsem a hlavně Grimandim 😉
CO BY MOHLO VE VZÁJEMNÝCH ZÁPASECH ROZHODNOUT?
Ramesse : I když to zní trochu namyšleně, tak například přístup hráčů Barcelony. Věřím, že když tým nastoupí do zápasu s maximálním odhodláním, je schopen s trochou štěstí porazit kohokoliv. Pokud utkání podcení, prohraje třeba i s Hercúlesem Alicante.
Hans : Podle mého zcela zásadní bude obraná hra Arsenalu. A tím nemám na mysli pouze zadní čtveřici, ale celé mužstvo. A pak mohou také dost zamíchat kartami zranění. Hlavně doufejme, že to nebude rozhodčí.
V ČEM VIDÍTE KVALITY A SLABINY SVÉHO SOUPEŘE?
Ramesse : Negativa? Nechci opakovat nedostatek zkušeností, proto zmíním ne zrovna prověřeného brankáře (Szczesny totiž nemá s velkými zápasy zatím takovou praxi a případná chyba v osmifinále Ligy mistrů může znamenat konec v celé soutěži), prostupnou defenzívu a častá zranění.
Přednosti? Bezpochyby kreativní záloha, vedená výborným Cescem Fábregasem, agresivní a dravý útok a v dobrém slova smyslu protřelý trenér.
Hans : Já nevím, mně momentálně přijde, že Barcelona snad slabiny nemá. Ale zase tak moc ji nesleduju, takže třeba mi něco uniklo. Doufám 🙂
Tak ať vyhraje ten nejlepší.
Patrick a Ramesse
