Emile Smith Rowe mluví sice skromně, přesto tvrdí, že vždy věřil v to, že dostane svou šanci zazářit v prvním týmu. Od zápasu s Chelsea na Boxing Day měl 20letý hráč velký vliv na naši hru a je odhodlaný svou šanci pořádně popadnout.
„Vůbec jsem o sobě nepochyboval. Vždy jsem si důvěřoval, cítím důvěru i od hráčů a od mé rodiny. Cítil jsem, že když budu pokračovat v tvrdé dřině na tréninku, jednoho dne dostanu šanci se předvést.“
„Jsem v klubu od mala. Když jsem sledoval první tým, ty magické branky a kombinační hru už od útlého věku, chtěl jsem toho být prostě součástí. Když jsem vyrůstal, tak jsem se to zkoušel na tréninku a v zápasech v různých mládežnických kategoriích.“
„Že jsem v základní jedenáctce proti Chelsea, jsem se dozvěděl v den zápasu. Jen z trenérů mi zaklepal na dveře hotelového pokoje a řekl, že mě chce vidět manažer. Myslel jsem si, že jsem v maléru, že jsem udělal něco špatně. Šel jsem dolů, seděl v křesle, podíval se na mě řekl, že má pro mě v podstatě dobré zprávy, že večer nastoupím.“
„Měl před sebou taktický plán a ukázal mi, kde budu hrát a co mám dělat. Dodalo mi to tolik sebedůvěry. Byl jsem tak překvapený. Srdce mi bilo tak rychle. Byl to velký zápas proti velkému týmu.“
„Byl jsem opravdu nervózní, ale zároveň to byl pro mě velký okamžik. Před každým zápasem jsem trochu nervózní, ať jde o jakýkoliv zápas, trochu nervózní jsem. Spoluhráči mi všichni pomohli, což mi dodalo do zápasu spoustu sebevědomí. Když jsem poprvé vkročil na hřiště, tak jsem se snažil na to nemyslet. Snažil jsem se hrát svou hru.“
„Chci myslet svobodně. Dělám to, že nosím štulpny nízko. Cítím, že mi to dává volnost, nevím proč. Je to taková malá pověra. Cítím, že mám na hřišti vždy volnost, a jak jsem řekl dříve, spoluhráči mi důvěřují, což mi to dost ulehčuje.“
/arsenal.com, twitter.com/
