BLOG : Forward Arsenal

Nedávno jsem si pořídil paperback s názvem Forward Arsenal. Nejde pouze o náhodný název, ale jde o nutnost. Arsenal musí útočit. Jiný styl hry je pro něj cesta do pekel.

 

 

Za obdržené góly v zápase nejen se Sp*rs má odpovědnost celý tým a ne pouze obrana. Útočit může kdokoliv, ale obranné povinnosti si musí plnit všichni bez výjimek. Obranu máme, dalo by se tvrdit, výbornou, jelikož nikdo nečekal, že se nové posily zapracují tak snadno a rychle.  A to se, doufejme, brzy vrátí Thomas Vermaelen. Navíc se Lukasz Fabianski rozchytal a v posledních zápas dostal takové góly, které byly nad schopnosti kdekoho.

 

Všichni tvrdí, že máme nejširší kádr v Premier League a já s tím souhlasím. Na lavičce nám sedí opravdová kvalita i talent. Jenže už nestačí nasadit Walcotta, když nedostane rozumnou přihrávku. Vela zatím není schopen se prosadit proti zatvrzele bránícímu soupeři. Pro Emmanuela-Thommase je zřejmě Premier League ještě tučné sousto. Denilson svým příchodem nedá týmu to, co potřebuje, jelikož se odnaučil střílet a běhat rychle snad nikdy neuměl.

 

Problém vězí v záloze a útoku. Je velice těžké dát gól týmu, který zhustí prostor před vápnem a zabraňuje kombinaci. Už nepřicházejí góly v posledních minutách zápasu, ve kterém se nám nedaří vytvářet a proměňovat šance. Střelbu z větší vzdálenosti hráčů Arsenalu snad neuvidíme. Gól z rychlého protiútoku už se asi moc nenosí. Doufám, že se tyhle výtky brzy změní k lepšímu.

 

Wenger může do hráčů klavírovat co se mu zamane, ale když nikdo není schopen na hřišti změnit tempo a styl hry, potom můžeme jen bít pěstí do stolu. Nevěřím tomu, že Wenger zakazuje střelbu z dálky a rychlé kontry. Nevěřím, že Wenger nabádá o přestávce hráče, aby přestali hrát a začali raději bránit výsledek. Tohle Arsenal neumí a ani umět nesmí.

 

Tým má navíc veliké problémy především sám se sebou. Po poločase, ve kterém dominujeme, přijde polevení v koncentraci a tím si sami koledují o problémy. Zápas dokáží prohrát, i když se zdálo, že už Arsenal nic nezastaví.

 

Je nutné měnit styl hry a přizpůsobit ho hře soupeře. V některých zápasech nejde jen tupě kombinovat. V týmu musí být i hráči, kteří jsou schopni vzít na sebe zodpovědnost a motivovat ostatní. Když se týmu nedaří, tak je s celým zápasem konec. Nikdo nedokáže hráče seřvat a nabudit, tak jak to dělával loni např. Sol Campbell. Hrají si s míčem i tehdy, když si situace žádá rychlé a přímočaré řešení.

 

Fabregas je zatím mimo ideální formu a Vermaelen, který je u mě dalším srdcařem, je prozatím zraněn. Týmu tedy chybí tahoun, který svojí přítomností na hřišti dokáže strhnout i ostatní. Hráč, který dokáže dát gól z ničeho. Tímto hráčem je Robin van Persie.

 

Robin se nám, pevně věřím, vrací v plné síle. Je před námi nejdůležitější část sezóny. Již za dva týdny nás čeká zápas s United, který je při pohledu na tabulku zásadní. Tým se, zdá se, zvedá. Ale bez pomoci zkušenějších to někteří hráči nesvedou. Může snad celý tým spoléhat na Jacka, Marouana? Ve famózní formě hrající Nasri to sám nezvládne. Rosa se může přetrhnout a stejně mu to tam nepadá. Arshavin je rozporuplná osobnost.

 

Robin van Persie je chybějící esence útočné hry Arsenalu. Robin van Persie je Arsenal.

 


Pulec


článek vyjadřuje názor autora, proto se s Vaším názorem nemusí shodovat