Tak ještě než se rozepíšu, chtěli bychom poděkovat vedení SC za zprostředkování lístků na zápas s Blackburnem. Děkujeme 🙂
Po zážitcích z Bad Waltersdorfu a Neusiedlu jsme začali přemýšlet o zápasu na Emirates. Někdy v září jsme začali vybírat zápas a zvolili jsme zápas proti Stoke. Objednali lístky, koupili letenky a vyrazili do Londýna. Přespali jsme u bratránka a v sobotu vyrazili na zápas. Všichni v tu dobu už věděli, že byl zápas zrušený, tedy kromě nás… když jsme vysedli z metra na stanici Arsenal, vyšli pár schodů z metra a uviděli tu velkou ceduli, „zápas se Stoke byl zrušen“ nevěřili jsme… tak jsme si obešli stadion, nakoupili suvenýry, někteří utřeli slzy a vyrazili zpět k bratránkovi. Už v tu dobu jsme věděli, že se tam vrátíme…
A tak uběhl nějaký ten čas a my si objednali lístky na zápas s Blackburnem. Koupili jsme letenky a v pátek odletěli směr Londýn. Všichni pozitivně naladěni s myšlenkou že tentokrát už to musí vyjít. A ono to vyšlo. Na zápas jsme vyrazili s velkým předstihem, říkali jsme si, že když je to „jednou za život“ tak si to přece musíme užít. Vyfotili jsme, co se dalo, navštívili znovu fan shop, nakoupili šály a vyrazili na stadion. Po menších zmatcích jsme našli svá místa. Na stadionu jsme byli mezi prvníma. I když jsme seděli docela vysoko, výhled jsme měli skvělý. Po focení na stadionu jsme se občerstvili, posadili se na místa a čekali na výkop. Ještě před výkopem se přišli fotbalisté rozcvičit. První se na trávníku objevili hráči Blackburnu, a potom jsme se konečně dočkali i hráčů Arsenalu. Radost nám trošku zkazil výsledek z West Hamu, když jsme se dozvěděli, že Manchester zase otočil zápas a zvítězil. Začali jsme zkoumat sestavu a hledat naše oblíbence Thea a Cesca (teda jen já a kámoška) pánskou část výpravy zajímali všichni. Nás s kámoškou taky, ale tak chápete… :-D.
Po rozcvičení hráči zmizeli v tunelu a za chvilku už nastupovali. Byl to skvělý pocit. Tleskalo se a tleskalo. Všichni jsme věřili ve výhru. No, že zápas skončil 0:0 asi všichni víte, ale i tak jsme si to užili. Je to úplně něco jiného sledovat fotbal živě na stadionu než doma u sekajícího se internetu. Ze stadionu jsme odcházeli mezi posledníma…
Míša
