Zdravím všechny Goonnery,
rád bych poděkoval support clubu za zprostředkování lístků na zápas Arsenal – Manchester United a na další úžasný zážitek, který jsme s bratrem na Emirate stadionu prožili.
Protože jsme s bratrem na Emirate stadionu již byli na zápase Arsenalu – Sunderland, tak jsme se letos rozhodli, že by nebylo od věci se podívat na atraktivnějšího soupeře a zalíbil se nám zápas proti United a to i z důvodu, že jsme chtěli vidět návrat Robina van Persiho na Emirate Stadium. Když jsem o dva lístky v únoru žádal, tak jsem byl hodně napjatý, jestli mi tyto lístky support club přidělí, protože je to přece jen zápas kategorie A a věděl jsem, že sehnat tyto lístky je obtížnější než na zápasy nižších kategorií. Ale nakonec nám Dan emailem oznámil, že nám lístky na zápas byly přiděleny, a tak jsem mohl začít plánovat cestu do Londýna na zápas Arsenalu. Zabookoval jsem letenky z Brna do Londýna a pak už jsme se s bratrem těšili poslední víkend v dubnu a na naši další návštěvu Emirate stadionu.
Ubytování v Londýně jsme měli super vyřešené, protože jsme celý víkend bydleli u kamaráda, který zde již několik let žije, a bydlí ve Wood Greenu, což je 4 zastávky metrem na zastávku Arsenalu, takže cesta metrem na stadion nám trvala 15 minut J. Určitě bych všem, kteří se chystají do Londýna vypravit, doporučil cestovat zde metrem, protože je to nejrychlejší doprava po Londýně. Ale po zápase, když se ze stadionu vyhrnou tisíce fanoušků, tak bych se metru určitě vyhnul, protože si počkáte i v hodinové frontě, něž se do metra dostanete. Doporučil bych jít ze stadionu na nejbližší zastávku autobusu a využít tuto dopravu na odjezd od stadionu, určitě Vám to ušetří čas a nebudete se muset mačkat ve frontě na metro.
Do Londýna jsme letěli v pátek 26. dubna a na letišti Stanted jsme přistávali ve 13:00 hodin. Již před odletem jsme měli naplánovanou hned první den prohlídku stadionu. A tak naše první kroky v Londýně mířili na Emirate stadion, kde jsme na prohlídce stadionu a muzea strávili dvě hodiny. Prohlídka byla fakt super a každému goonerovi ji doporučuji. Stojí 17,5 liber, ale vyplatí se ji uskutečnit, protože uvidíte místa, která byste v den zápasu určitě nemohli vidět. Skvělé na ní bylo, že nejdete ve skupince s průvodcem, ale dostanete sluchátka, zvolíte si jazyk a ve sluchátkách slyšíte popis jednotlivých míst prohlídky a procházíte se sami po vyznačené cestě stadionu. Samozřejmě čeština mezi jazyky nebyla na výběr, tak jsme si zvolili angličtinu. Nejvíce se nám na prohlídce stadionu s bratrem líbila šatna arsenalu a hlavně to byl malý bazén s vířivkou, který mají hráči hned vedle sprch. Super je taky posezení v kožených sedačkách a výhled z VIP míst na stadionu a i pohled ze dvou metrů na trávník, který je nádherně zelený a hustý jako mech. Prohlídka stadionu samozřejmě končila ve fanshopu, kde jsme si nakoupili suvenýry. Návštěva muzea byla také zajímavá a je rozdělena na dvě části na novodobou historii a historii z počátku klubu. Určitě si na ní každý najde to své, a dozví se zde člověk více o historii klubu.
Druhý den jsme nevyrazili po památkách, ale zajeli jsme se podívat na stadion našeho londýnského rivala Chelsea. Před stadionem Chelsea je hotel a hned za ním se rozkládá stadion, kolem kterého jsme se prošli. Je to také pěkná stavba, postavená v Londýnské čtvrti Fulham. Na prohlídku stadionu jsme nešli, ale potkali jsme zde české fanoušky Chelsea a ti nám řekli, že prohlídka stadionu Chelsea stojí 18 liber a musíte jít s průvodcem. Také nám řekli, že byli na prohlídce Emirate stadionu a ta se jim líbila o hodně víc jak prohlídka stadionu Chelsea. Odpoledne jsme strávili v Londýně v místních hospodách na pivě, i když to pivo tady nestojí za nic oproti českým pivům 🙂
A pak nadešel den zápasu. Na stadion jsme nespěchali, protože jsme již na stadionu byli v pátek a tak jsme zašli s kamarádem, u kterého jsme bydleli, na pivo do hospody, aby nám to fandění lépe šlo. A pak jsme vyrazili na stadion. Lístky jsme si vyzvedávali přímo na stadionu. Měl jsem trochu strach, že bude problém s výdejem lístků, jestli nám je vydají. Ale opravdu je to bez problému a stačí u výdejního okénka dát pokladní občanský průkaz a lístky byly pro nás připraveny v obálce a na podpis nám je paní pokladní vydala. Pak jsme šli na stadion a našli jsme své místa na sezení. Došli jsme na stadion právě, když se obě mužstva rozcvičovala a fanoušci Arsenalu dávali Robinovi van Persimu najevo nesympatie odchodu do týmu United a to tím, že při každém jeho dotyku s balónem bučeli. Rozcvička skončila a pak nadešel čas nástupu obou týmu na hrací plochu. Jak jste určitě všichni viděli, tak hráči Arsenalu udělali hráčům United uličku vítězů ligy, ale většina fanoušků Arsenalu nástup hráčů United do této uličky odměnili mohutným bučením a pískotem, ale viděli jsme i fanoušky, kteří tleskali. Zápas začal opravdu skvěle a to rychlým gólem Walcota a celý stadion vybuchl v nadšení. A všichni skákali a řvali gól. Fakt super zážitek :-). V zápase pokračovalo bučení na van Persiho. První poločas až do gólu United hrál Arsenal super fotbal, hlavně výborně zahrál Tomáš Rosický, pro mě nejlepší hráč na place a nepochopím, že ho Wenger vystřídal, ale je to rozhodnutí trenéra a tak ho musíme respektovat. Druhý poločas se mi moc nelíbil, hráli jsme v křeči a United hrozil z protiútoku a mohli jsme být rádi, že nás z jednoho takového útoku United nepotrestal. Celý zápas provokativně fanoušci United vyvolávali „Robin van Persi“ a „Robin is Champion“. Jinak jsme si zápas s bratrem náramně užili a těšíme se na další výjezd na Emirate stadion 🙂
Karel a Radek
Na závěr pár fotek prohlídky stadionu a i samotného zápasu.
