V první řadě bych chtěl DANovi poděkovat za zprostředkování lístků a perfektní domluvu. Fanouškem Gunners jsem asi čtyři roky, moje přítelkyně přibližně rok, protože kouzlu kanonýrů propadla teprve před nedávnem. S myšlenkou vidět kluky a stadion na živo, jsme si nějakou dobu pohrávali a jsem tak moc rád, že se můžu podělit o naše zážitky a také nějaké zkušenosti s Londýnem, které by mohly být přínosem pro ostatní, kteří se chystají na výlet za Arsenalem.
Cestu do Londýna a zpět jsme měli zajištěnou s nízkonákladovou leteckou společností Ryanair. Letenky vyšly na cca 1500 korun na osobu, takže se nejedlo o nějak vysokou položku, jak jsem si nejdříve myslel. První a poslední noc jsme strávili na letišti Stansted, kde je přespání bez problémů a toto letiště není náhodnou považováno za jedno z „nejpřátelštějších“. Doprava do Londýna a zpět se společností EasyBus nás vyšla na cca 120 korun na osobu. Ubytování v Charlotte Guest House pak vyšlo na 3600 korun na osobu za čtyři noci (i se snídaní).
Londýn jako město plné muzeí, galerií, monumentů, parků a dalších památek nás opravdu nadchlo a několik dní jsme strávili právě chozením po londýnských zajímavostech. Jeden den jsme pak věnovali nakupování. Důležité jsou však dny věnované Arsenalu.
Hned druhý den jsme vyrazili na prohlídku stadionu a jeho okolí. To napětí při vystupování z metra a očekávání, až to člověk konečně uvidí, se nedá popsat. V rámci slev „2 for 1“, kde při koupi Travelcard u drah, můžete využít jednu z mnoha slev, kdy za cenu jedné vstupenky dostanete dvě. Právě díky této akci nás pak lístek pro jednoho vyšel na přibližně 300 korun. Samotná Tour je naprosto perfektní a opravdu jí všem vřele doporučujeme. Dostanete se naprosto všude. Focení není zakázáno je dokonce doporučováno a fotit toho je opravdu hodně. Nejvíce nás zaujal VIP Room, odkud jsme poprvé shlédli Emirates uvnitř stadionu. V kožených sedačkách jsme se pak řádnou dobu kochali našim překrásným stadionem. Tour po stadionu končí v Armoury shopu, kde jsme samozřejmě neodolali. Poté ještě následovalo muzeum Arsenalu, které je také moc hezky udělané a pěvně věříme, že tento rok tam přibude nová akvizice. Stadion s muzeem jsme pak opouštěli natěšení na nedělní zápas proti řezníkům.
Na zápas jsme vyrazili s dostatečným předstihem. Zakoupili jsme program (za 3,5£) a shlédli focení fans s dresem Özila. Poté už jsme vyrazili k našim místům. Našim přáním bylo vidět gól pod naší tribunou a na konci zápasu samozřejmě slavit tři body. První přání nám splnil ve velké pohodě hrající Aaron Ramsey už v 5. minutě, po nebezpečném rozehrání přímého kopu Özilem. Poté sice Potters (spolu s Shawcrossem, kterému se u nás asi nehrálo moc příjemně) vyrovnali, ale díky přesným centrům Özila a našim šikovným obráncům se nám nakonec splnilo i druhé přání a do tabulky jsme si mohli připsat tři body, které znamenali: „We are top of the league!“.
Co naživo zaujalo nejvíce? Především to jak tvrdé souboje podstupuje Oli a jak moc toho dělá pro tým. Dále skvělá forma Aarona, nebojácnost Jacka, jehož sprinty mezi 2-3 protihráče jsou opravdu úctyhodné. Mile mě překvapil i Serge Gnarby, který nastoupil místo zraněného Thea (což težce nesl především můj ženský doprovod) a rozhodně byl vidět. A samozřejmě Mesut, který zapadl do naší hry perfektně a při střídání si tak mohl užít „standing ovation“. Zápas tak dopadl přesně podle našich představ.
Závěr bych chtěl ještě jednou poděkovat DANovi za lístky a všem výlet na Arsenal doporučit, opravdu to za to stojí. Věříme, že jsme kluky neviděli naposled a co nejdříve si to zopakujeme.
Všechny Gunnery zdraví
Pavel a Katka
