Hello Gooneři!
Loni v prosinci se mě i kamarádovi Koldovi splnil sen a poprvé jsme díky SC navštívili náš milovaný klub v zápase s WBA. Tento zážitek nás uchvátil natolik, že nás pouhé vzpomínky už dostatečně neuspokojovali a proto jsme začali vyhlížet další možnost výletu.
Jako nejlepší termín se jevil víkend 8. a 9. března, kdy byl v plánu zápas se Swansea. Toto datum mělo několik výhod současně – poměrně atraktivní soupeř, možnost vidět na vlastní oči Bonyho, kterého velice obdivuju, výborné ceny letenek a v neposlední řadě by to byl rozhodně ten nejlepší dárek k mým narozeninám. Nicméně, na tento víkend také připadal případný čtvrtfinálový zápas FA cupu, a proto jsme museli čekat, jestli postoupíme do těchto vyřazovacích bojů (popř. Swansea). Jak jistě všichni víte, Liverpool jsme vyřadili a zbývalo jen vyslechnout jméno našeho příštího soupeře. Po přisouzení druhého klubu z Liverpoolu nebylo nad čím přemýšlet!
Letěli jsme z Brna se společností Ryanair v pátek odpoledne a kolem 20:00 stáli v centru Londýna. K přenocování jsem našel velmi levný Hostel Ordnance, kde noc v pokoji pro 6 osob vyšla na £10. Kdo hledí na finance a dokáže se obejít bez snídaně na zlatém podnose, maximálně doporučuji. Nicméně, tento hostel je mnohem zajímavější něčím úplně jiným. Je situován pár metrů od zastávky Woolwich Arsenal, což ve mě okamžitě probudilo zvědavost a hledal jsem spojitost s Arsenalem. Tetička Wiki mi prozradila, že Arsenal byl právě ve Woolwichi v roce 1886 založen a v roce 1893 se stal prvním klubem z jížní Anglie, který se připojil do The Football League. Toto mi později potvrdili i útržky naší historie napsané na zdech uvnitř stadionu. První zápas odehrál Arsenal Woolwich proti Newcastlu United. Tolik k historii a našemu ubytování.
Výkop zápasu byl určen na 12:45 britského času, a proto jsme z hostelu jeli rovnou na Highbury&Islington a přesunovali se k Emirates, kde jsem ještě musel vyzvednout lístky. Procházka po Holloway Road je prostě kouzelná. Celé okolí žije zápasem, kolemjdoucí jsou oblečení v klubových dresech, bundách či jiných doplňcích s kanónem. Kluci, holky, stařečci i stařenky. Dokonce i obsluha v kavárnách vyměnila tradiční pracovní úbory za dres.
Na stadion jsme přišli asi hodinu a půl před začátkem. Skoro hodinu jsme postávali u tunelu pro hráče, abychom si rozcvičující chlapce mohli pořádně prohlédnout z blízka. Samozřejmě nechybí fotka s Gunnersaurem, ta byla jedním z cílů naší výpravy. Samotný průběh zápasu nemá smysl nějak víc popisovat, kdo viděl, ví a kdo neviděl, ,,shame on him“! Musím se přiznat, že jsem měl ze zápasu malinko obavy. Přiznejme si, že naše poslední výkony nebyly zrovna stoprocentní. Naši chlapci se ale vyspali náramně a jejich představení byla symfonie – čtyřikrát si zakřičet gól na Emirates je prostě paráda. Vlastně pětkrát, když si Arteta musel zopakovat pokutový kop. Asi se stalo pravidlem, že při naší přítomnosti kope Mikel z puntíku – proti WBA dal oba góly on právě z penalty, teď jsme viděli další dvě. A musím uznat, že jeho nervy jsou stejně pevné jako jeho účes 🙂
Po zápase jsme ještě zkontrolovali novou sochu Dennise Bergkampa a zamířili do The Armoury. Škoda, že jsme neměli více času před zápasem, protože po utkání je tam hodně natřískáno. Chtěl jsem si tam koupit plyšového Gunnersaura, ale bohužel, sold out.
Odlétat jsme měli v neděli v 7 ráno a s Koldou jsme se dohodli, že už ani nemá smysl platit nějaké ubytování a raději se budem poflakovat po městě s následným přesunem na Stansted. Jak jsem ale zjistil, v Londýně byli moji dva kamarádi na stáži v rámci Erasmu, takže jsme nakoupili nějakou nemrznoucí kapalinu a trávili s nimi čas do časných ranních hodin. Následující noční transporty přes celé město pomocí několika nočních autobusů v mírně podroušeném stavu byla celkem sranda. Na letiště jsme se ale v pořádku dostali tak akorát asi hodinu před odletem. Po vyčerpávajícím dnu jsem usnul snad ještě dřív, než jsem zapadnul do sedačky a probudil se až těsně před přistáním.
Říká se, že by se člověk na očekávanou událost neměl moc těšit, ať pak není zklamaný z případných nezdarů. Nám se ale povedlo naprosto všechno a naprosto parádně. 4 góly, velké vítězství, nádherné teplé počasí a suprově zakončený den s kamarády. Proto velký palec nahoru a velký dík směřující k vedení gunners.cz za to, že nám opět dali možnost prožít si svůj malý velký sen a zažít nezapomenutelné zážitky. Ten náš se vyryl tučným písmem do naší paměti!
m4kav3li
