Gooners on Tour: Tomáš Holčák a Petr Mikulčík

 

Zdravím

loni jsme se s kámošem nějak vyhecovali, že konečně zajedem na Arsenal a splníme si sen. Tak jsme začali vybírat termín vzhledem ke škole/práci/ceně letenek, než se našel zápas s Crystal Palace 1.2. Zápas s kým nám bylo celkem jedno, nejeli jsme na soupeře, ale na Arsenal. Našli jsme letenky na 30.1. z Brna do Londýna a v nedelu ráno zpět. Bohužel zápas přeložili, takže jsme museli kupovat novou zpáteční letenku na pondělí, ale tak co už.

Vyrazili jsme teda v pátek do Londýna dorazili kolem 7 nebo nějak tak. Počasí nás opravdu „překvapilo“ pršelo. Tak jsme se dostali na hotel. Pro naše účely byl tak akorát (vyspat se). Hned jsme vyrazili něco pojest a pak to samozřejmě spláchnout pivem. Z hospody nás vyhnali ve 12, že uš zavírají. Celkem záhada pro mě, kde ti chudáci angličani pijou v pátek po půlnoci.

Druhý den jsme si prošli nějaké ty památky Londýna jako Hyde Park, Buckinghamský palác, Trafalgar, Tower Bridge, Westminster, Big Ben a kdoví co dál. Odpoledne jsme měli v plánu ještě něco důležitější a to tour na Emirates Stadium. Stadion jsme nafotili zvenku i zevnitř a to snad všechno. Tím všechno myslím opravdu všechno wc, sprchy v šatnách a tak.  Byli jsme jako 2 patnáctky na koncertu Justina Biebera. Vevnitř je to fakt nářez, když si projdete šatny, tunel na hřiště a rozhlédnete se po tribunách. Pak jsme zavítali do fan shopu něco nakoupili, skoukli ještě muzeum a už se těšili na další den.

Zápas měl výkop v 16:00 místního času takže jsme ještě dopoledne zašli ke stadionu Chelsea(fuj), kamarád tam bral pro jiného dupačky v jejich barvách, ale hlavně tam vznikla nejlepší fotka z celého pobytu. Měly na jedné zdi týmové foto a uprostřed židle, kde se fanoušci fotili. My jsme měli s sebou už věci na zápas jako dres a šálu a já, protože jsem pro každou špatnost, se rozhodl, že to chce fotku právě tam s hadrama Arsenalu. Takže jsme vychytali vhodný okamžik, kdy okolo nešly žádní výrostci co by moc žrali Chelsea a neměli by pro nás pochopení. To se povedlo, až na jeden starší pár, který se nám smál a ptal se mě, že jestli to máme dres Liverpoolu, tak jsem v rámci mezí vyjádřil své znechucení, že si někdo dokáže splést dres Arsenalu a Liverpoolu. Po návštěvě Stamford Bridge jsme tedy vyrazili na Emirates. V klidu vyzvedly lístky, našli místa, koupili program a čekali na výkop. Při rozcvičce jsme hned začali fotit hráče. Pořád jsme je nemohli rozeznat asi proto, že byly soupeře.. Pak teda konečně nastoupili ti praví, našli jsme i Rosu, kterému se od pohledu zrovna moc nechtělo, ale doufali jsme, že se aspoň na chvilku podívá na hřiště. Zápas začal a hned jak se začalo zpívat dostavilo mrazení v zádech. Ono 60 000 lidí dokáže trochu zařvat. Zápas celkově nebyl nijak úžasný, ale vyhrálo se 2:0 a tak jsme si mohli zařvat. Navíc nastoupil Rosa takže dokonalé.

V pondělí v poledne jsme se vrátili zpět. Celkově to byla prostě paráda. Počasí nám vyšlo, kromě příletu, kdy pršelo bylo pěkně a svítilo sluníčko. Hlavně jsme si splnili svůj sen a za to velké díky supporters clubu a hlavně DANovi, který řešil lístky s kamarádem, a že s tím byly problémy :D.