Než vám popíšu jak jsem si splnil svůj sen,tak bych chtěl vyjádřit několik díků lidem kteří mi k tomu výraznou měrou dopomohli:tak tedy děkuji chlapům z SC za super komunikaci,dodání lístků a vstřícnost! Potom Arsíkovi za jeho pomoc a rady,ale velké díky patří především osobě která mi pomáhala docílit splnění tohoto snu,svými radami,tipy,předávání zkušeností se vším,co je nezbytné udělat a vědět před odjezdem do Londýna a při době pobytu.Tato osoba si zaslouží velké uznání za takřka 3 měsíční dopisování a řešení mých problémů,jméno vám ale neřeknu protože si to ta osoba nepřeje,ale přesto jsem si tohle neodpustil!!!
Už dlouho jsem toužil po tom,vidět náš milovaný Arsenal na svém domácím hřišti,pocítit atmosféru Emirates stadium a záviděl jsem při čtení článků od lidí,co toto místo navštívili a měli možnost vidět Arsenal na vlastní oči.Až jednoho dne jsem se rozhodl že se tam konečně taky vydám a že si za tím tvrdě půjdu!A kdy jindy vyrazit když na Emirates přijede ikona klubu a člověk který mě přivedl k Arsenalu Thierry Henry?!Tak tedy prvně jsem si zarezervoval lístky na oba dny Emirates Cupu a mezitím jsem sháněl někoho ke komu bych se mohl přidat,z důvodu že se nedomluvím anglicky!Nakonec se mě ujal Tomáš AFC a jeho kamarádi Jirka s Verčou,takže partu jsme měli a mohli jsme začít plánovat a zařizovat.Já měl za úkol hledání a Tom vyřizování.Další nutnost po lístkách byla rezervace letenek a tak jsme objednaly letenky přes Wizzair za 3832kč zpáteční.
Čas ubíhal,letenky zaplaceny a těsně před srazem CZ a SK Gooners dorazily i vytoužené lístky hurááá!!!Na svém prvním srazu jsem sbíral informace od kluků co už si svůj sen prožili a především se ptal na ubytování,protože to bylo to jedinné co nám ještě chybělo zařídit.
Jenže tento zdánlivě lehký úkol byl nakonec těžkým oříškem!Naše požadavky byly aby to bylo levné a k přespání a pokud možno co nejblíže stadionu,ale termín od 29.7. do 1.8. byl všude plný,mluvíme-li o hostelích či levných hotelích!Poté jsem obdržel kontakt na paní Alenku a ta měla taky plno!!!Bylo to beznadějné ale zkoušel jsem jí přemlouvat že já osobně se vyspím na zemi a tak tedy svolila,opět jsem zvolal hurááá,ale chyba,protože se jí to nějak rozleželo v hlavě a nakonec to tedy zamítla a vrátily jsme se tam,kde jsme byly!Nastalo zklamání ale přesto jsem neváhal a usilovně jsem hledal ubytování dál…
Dne 30.6. jsem na internetu našel levný hotel s 4lůžkovým pokojem-ideální pro nás 4,já našel a Tom zařídil,parádní spolupráce a já měl radost že už máme i ubytování.Hotel byl i se snídaní za 68 liber –osoba na 3noci perfektní cena,jedinné v čem nevyhovoval naším požadavkům byl fakt,že je daleko od stadionu ale přesto jsme byli nadšení!!!
Díky své nedočkavosti jsem si ještě před odletem do Londýna dopřál výjezd do Kolína který pořádal náš SC a po příjezdu z Kolína jsem byl zas myšlenkami v Londýně 🙂 Zbýval necelý týden do odletu,takže doladit poslední drobnosti-vyměnit si libry,zařídit pojištění a sbalit si!!
Je pátek 29.7. a nastal den odletu-odlet byl ve 14:00 z Ruzyně na letiště Luton,nutno dodat že se jednalo o můj první let.Po příjemné asi hodinové cestě přistáváme na Lutonu a zařizujeme dopravu do centra-tedy autobusem na Victorii,cesta trvá v poklidu a za další hodinku v autobuse už stojíme na Viktorii a zařizujeme Oyster Card pro místní MHD,vše potřebné zařízeno a tak metrem míříme se ubytovat-náš hotel se nachází mezi stanicemi Clapham Common a Clapham South.Hotel je pěkný s výhledem na velký park a rybník.Na hotelu nám místo 4lůžáku dali z důvodu rekonstrukce 2x dvoulůžák(což uvítal především Jirka s Verčou).
Ubytovaní jsme a jdeme se rozhlednout po zdejším okolí protože máme hlad a žízen, koupili jsme si kebab a vedle hotelu ve večerce plechovková piva.Až na ten kebab nám tohle občerstvení bodlo.Po pokecání u piva jsme se rozhodli jít spát,protože den byl náročný a já už se nemohu dočkat zítřka až se mi splní sen.
Dnes je 30.6.2011 a toto datum si budu pamatovat navždy,dneska vyrážím směr Emirates Stadium!Po snídani tedy míříme do centra Londýna,konkrétně na Piccadilly Cirkus a odtud na Oxford street kouknout po obchodech a koupit suvenýry,zde potkáváme taky Goonery z Česka,opravdu milé překvapení.Čas ubíhá rychle a my jedeme směr Arsenal,už jen když slyším název stejnojmenné stanice,tak mi je příjemně po těle.Ihned při výstupu z metra jsem v ohromení,kolik fanoušků už se zde potuluje a hodují či si kupují suvenýry AFC,u všudy přítomných stánkařů!My se ale odebíráme směr občerstvení a vybíráme si PUB se jménem Arsenal Tavern,po krátké domluvě objednáváme výborný Chickenburger s hranolkami a pár zrzavých kamarádů …Posilněni o tento gurmánský skvost vyrážíme na stadion.Nádhera,nemohl jsem uvěřit vlastním očím když jsem spatřil ten svatostánek a fotil ho jako o život,poté jsme zamířili k turniketům a než jsme se nadáli,byly jsme v hledišti,místa jsme měli exkluzivní,přímo za střídačkou,opravdu úžasný zážitek!!!Netrpělivě jsem vyhlížel hráče Arsenalu a samozřejmě fotbalového boha a člověka který zařídil lásku k tomuto klubu-Thierry Henryho, byl jsem blahem bez sebe a oba zápasy jsem si užil,jedinné co mi mrzelo byla atmosféra…k zápasům se vyjadřovat nebudu protože jste je sami dobře viděli.Po zápase jsme jeli už na hotel,koupili jsme si opět plechovkové pivo ve večerce,probrali zážitky z dnešního dne a odebrali se velmi unavení do postele.V neděli před zápasem Arsenalu s NY Red bulls jsme museli vynechat předehrávku v podání Boca Juniors s PSG a to z důvodu toulání po Londýnských památkách,prošli jsme celé nábřeží od Toweru,přes Tower bridge,London eye až k Big Benu a poté opět následovala cesta na Arsenal.Doufal jsem v lepší atmosféru než co byla první den Emirates Cupu a doufání se vyplnilo,tentokrát jsme měli místa dole u rohového praporku na tribuně North Bank,čili jsme měli fotbal jako na dlani.Nástup týmů byl za dveřmi a na stadionu bylo hmatatelně cítit napětí a slyšet jedinné jméno,hádejte které… 🙂 Oba týmy vyšli z tunelů a následovalo Standing ovation pro chlapíka s kanonem v srdci a s číslem 14 na zádech a mráz mi projel tělem i když bylo asi 30 stupnů.Tento okamžik se stěží dá popsat,to musíte zažít na vlastní kůži!!!Po úvodním hvizdu se rozjela i atmosféra a než jsem se stačil vzpamatovat,celý stadion začal zpívat And Its Arsenal a já byl opět v němém úžasu,přidal jsem se a z plna plic zpíval s celým stadionem.Zápas i přes remízu jsem si moc užil a Thierryho jsme výborně přivítali,každý kontakt s balonem byl odměněn potleskem a skandováním jeho jména a nejeden fanoušek Gunners si přál aby nám vsítil gol,bohužel se tak nestalo což je velká škoda!Poprvé jsem si přál aby Arsenal dostal gola,zvláštní ale myslím si vzhledem k této persóně,že pochopitelné.To co následovalo po konečném hvizdu,bylo nepopsatelné když Titi běžel čestné kolečko s šálami Arsenalu kolem krku a klaněl se s úctou fanouškům,moje srdce zaplesalo a jedinné co mi na tomhle okamžiku vadilo,byl fakt že po posledním hvizdu na stadionu byla sotva půlka lidí,myslím si že ti co odešli si tento okamžik budou vyčítat dosti dlouho.Zápasy končí ale naše přítomnost na stadionu nikoliv,protože zítra je naplánovaná prohlídka Emirates,čehož se opět už nemůžu dočkat.Po tomto velmi emotivním odpoledni opět odjíždíme směr hotel a jako každý večer tradičně pro piva do večerky,rozebrání zážitků a vyčerpaní opět spát.
Pondělí 1.8. a je tu den odjezdu,náš pobyt velmi rychle utekl ale pořád tu máme před sebou ještě jeden zážitek a to prohlídku stadionu a návštěvu Armoury.Ihned po snídaní a se zabalenými kufry jsme se vydali na nádraží Kings Cross,kde jsme na doporučení koupili jízdenky na vlak do Lutonu a dali zavazadla do úschovny,páč tahat se po stadionu se zavazadly,to není zrovna výhra v loterii 🙂 První cíl byl jasný a jmenoval se Armoury,s přesvědčením že si zde koupím jen maličkost,jsem se hodně rychle rozloučil a ta cifra co jsem zaplatil u kasy nebyla nejmenší.Věřte mi že 100 liber vám stačit rozhodně nebude 🙂 Ale když už tu jste,tak proč se omezovat?!Jedním z artiklů který jsem si zakoupil byl náš away dres a nechal si ho potisknout mým oblíbencem Theem Walcottem,v Armoury jsem byl jako v Jiříkově vidění a ne poprvé,druhé překvapení mě čekalo na potisku dresů,kde mě obsluhoval Jeremy Lynch,příjemný zážitek.Poté jsme nafotili náš kámen a zdejší vzkvétající arsenalizaci a odebrali se na prohlídku.Prohlídka byla fantastická a možnost procházení útrob stadionu,být v místech kde jsou hráči a pocítit jak to vypadá z hráčského pohledu,dole na hrací ploše,či střídačce je fascinující.Tímto má cesta za snem končí a obohacen nepopsatelnými zážitky s výtečnou partou a z pohledu fanouškovského se loučím s Anglii i s Arsenalem osobně a doufám že sem ještě zavítám,tentokrát na zápas Premier League.
PS:Omlouvám se za pravopis : )
Fotky a videa ke stažení zde:
http://www.ulozto.cz/9972370/london-hory-zip
http://www.ulozto.cz/9972105/london-tom-zip
http://www.ulozto.cz/9917584/emirates-cup-2011-a-cesta-do-anglie-zip
Fotek a videí je mraky a jsou opravdu pěkné-heslo pro všechny soubory je stejné tedy:arsenal
