Gooners on tour: Marek a Honza na Tottenhamu

Ahoj gunners,

V první řadě chci poděkovat Czech & Slovak Arsenal FC Supporters Clubu za zajištění lístků na zápas. Když jsme dostali email ohledně North London derby, neváhali jsme ani chvíli a pokusili se lístky získat. Já a můj kamarád Honza fandím Arsenalu už více než deset let a bitva o severní Londýn byla náš sen, stejně jako každého fanouška gunners. Lístky jsme dostali a sen se začal pomalu plnit.
S Honzou jsme byli už minulý rok na zápase s Newcastlem, takže jsme už věděli co čekat. Památky jsme prošli už minulý rok, takže jsme se mohli soustředit jen na zápas. V sobotu jsme zašli do fanshopu a koupili dresy. Stačilo už jen přečkat do rána a vyrazit na zápas.
V neděli jsme natěšeni vstali, dali si klasickou anglickou snídani a vyrazili jsme směr Emirates. Už po vystoupení z metra byla znát atmosféra derby. Klasické stánky s dresy a šálami všude kolem, vůně hamburgrů a davy fandů Arsenalu. Zašli jsme na pivko do The Gunners pub, kde už jsme cítili atmosféru derby. Fanoušci zpívali chorály, polemizovali o sestavách a hodně často dávali nahlas najevo, co si myslí o Spurs.
Po pivku jsme vyrazili směr stadion. Davy lidí v červeném, dobrá nálada a neustálý zpěv fanoušků. Atmosféra byla o několik levlů lepší než na zápase s Newcastle. Potkali jsme se s fanoušky, kteří po zjištění, že jsme z Česka, začali skandovat jméno Tomáše Rosického. Hned u vstupu do stadionu jsme potkali fanoušky z Tábora a popřáli si šťastný zápas.
Usedli jsme a čekali na výkop. Přímo pod námi byl sektor hostů, takže jsme se už od začátku slušně pozdravili a čekali na výkop. Průběh zápasu už každý zná. Nervy, radost, chvilkové zklamání a pak už jen zase radost. Fanoušci na stadionu byli neuvěritelní. Celý zápas skandovali a myslím si, že jsme všichni byli 13. hráčem na hřišti. Po čtvrtém gólů jsme opět slušně vyprovodili fanoušky Spurs, kteří se na to už nemohli dívat. Kolem nás byli fanoušci z Česka, Německa, Francie, Anglie, ale všichni jsme měli stejnou radost při i po konci zápasu.
Zápas skončil nejlépe jak mohl. Góly, emoce a úžasný výraz fanoušků slepic. Jako dárek jsme pak dostali cestou na letiště setkání a fotku s Matteem Guendouzim, kterého jsme potkali na nádraží St. Pancrase.
davfptbty
Sečteno a podtrženo, dostali jsme zážitek, na který nezapomeneme celý život. Ještě jednou díky gunners.cz. COYG!
Marek a Honza

Komentáře

  1. Gunner_Pav (karma: 5751) #2

    Pokud jste sedeli nad slepicakama, tak jsme byli kousek od sebe. Kazdopadne atmosfere NLD se jen tak neco nevyrovna. Skoda, ze podobna atmosfera neni na ES kazdy zapas, urcite by to hracum pomohlo.
    Super byl napad s otevrenim stadionu o hodinu driv a happy hours. Stadion byl tak aspon plny uz s uvodnim hvizdem a nemusel clovek porad nekoho pouste kolem sebe a mohl se plne soustredit na paradni podivanou

  2. NorthGooner
    NorthGooner (karma: 627) #3

    Je vidět, že jste si to užili a fotka s Guzim na konci jako třešnička na dortu 🙂 Jako fanoušek Arsenalu asi člověk už nezažije nic víc než derby se Spurs. Já ho zažil před 2 roky a byl to určitě můj největší zážitek na ES, co se týká atmosféry, zápas tehdy skončil 1:1. Jak zmiňuje Gunner_Pav, jen škoda, že taková atmosféra nebývá na většině zápasech, možná by to kluky vyburcovalo k lepším výkonům. Bohužel jsem zažil zápasy, kdy bylo skoro ticho a moc se nefandilo :-/

    • Gunner_Pav (karma: 5751) #4

      Ja bohuzel tech tichych zazll skoro stejne jako tech hlucnych. Chapu, ze ne kazdy zapas je derby, ale ten rozdil je opravdu sileny. U mne tedy vygradovany, ze jsem byl na jednom, ktere skoncilo 5:2 a ted 4:2, coz atmosferu jeste zvedlo. Vloni jsem ale treba byl na Watfordu a tam i pres vyhru 3:0 bylo prevazne ticho a nejvetsi ryk byl po zahozene penalte Deeneyho

      • NorthGooner
        NorthGooner (karma: 627) #5

        Vím, o čem mluvíš. Dle mě nejtišší zápas, co jsem zažil byl snad loni v květnu se Sunderlandem, když sestupovali. Byl to snad před poslední domácí zápas. My nehráli už o nic, Sunderland také ne. Atmosféra tragická. Letos jsem tam byl 2x a bylo to určitě lepší jak s WHU, tak s Evertonem, ale derby se to nevyrovnalo.
        Mám pár kamarádů, co v Anglii na fotbale nebyli a rádi by třeba i jeli, ale já jsem v takové fázi, že se je skoro na Arsenal bojím vzít. Ano, když je tam člověk poprvé, tak na něj ES udělá dojem, 60 000 je prostě masa lidí, člověk uvidí hvězdy, ale já už to vnímám trošku jinak a bojím se, aby ten člověk nebyl nakonec z té atmosféry zklamaný a ruku na srdce, ona prostě není nikterak výborná. Z toho důvodu v březnu opět plánuji jet na fotbal, ale ač mě to trošku mrzí, tak Arsenal vynechám. Nemůžu říct, že bych byl z toho nějak přehlcen, ale chci poznat i jiné stadiony a atmosféry na nich a ta zkušenost za to stojí. Letos v dubnu jsem byl na Millwallu s Fulhamem, což jsem popisoval v blogu, já byl nadšenej. 17 000 lidí a hukot, chorály a nadávky, celý zápas. V září jsem byl kromě Arsenalu na dalším derby Fulham vs Watford, neříkám, že tam byla úplně top atmosféra, ale tam člověka úplně pohltí spíš atmosféra tak stařičkého stadionu, kterým je Craven Cottage. Mně jako milovníkovi tradičních britských stánků stačilo jen toto a zápas jsem a atmosféru jsem si užíval. Těch plánů na jaké stadiony se dostat je dost a jak zjišťuji, není to tak těžké, jak by se mohlo zdát jako v případě Arsenalu. Na PL není zas tak těžké se dostat, pokud lístky vyloženě nejsou určeny pro klubové členy, tak ta šance fakt je slušná.

Napište komentář

Musíte být pro přidání komentáře.