Ahoj, zdravím všechny příznivce našeho milovaného klubu! Omlouvám se za vcelku pozdní report, ale práce, fotbal a spousta dalších aktivit mě donutily, abych na tento report zapomněl. Letos jsem se rozhodl ho pojmout trochu jinak, tak snad se vám bude líbit.
Po téměř roce byl opět čas naplánovat trip na Arsenal. Loni se nám půlka května osvědčila, bylo příjemné počasí. Letos jsme se opět chtěli vydat do Anglie na jaře. Nejvíce se nám zamlouval dubnový termín zápasu s West Hamem a rozhodně budeme na těch 6 dní strávených v Londýně a jeho okolí dlouho vzpomínat.
Rád bych opět takto veřejně poděkoval Danovi za zajištění vstupenek. Dokonce jsme dostali od Dana „bojový úkol“ – doručit jednu vstupenku Goonerovi, který studuje v Cambridge.
Jak jsem již zmínil, letos jsme se rozhodli strávit v Londýně 6 dní. Poprvé jsme takto vyrazili do Anglie na déle než jen 3 dny. Vše jsme naplánovali a opět z toho byla hodně aktivní dovolená, kdy člověk byl rád, že se téměř až v noci dostal do postele a usnul po 5 minutách.
Jelikož jsme byli v Londýně už poněkolikáté, tak jsme se mohli vyhnout klasickým památkám a podívat se na místa, na která dříve nebyl čas. Pokusím se tedy vypíchnout pár zajímavých tipů na výlety.
Za návštěvu stojí vyhlídka Sky Garden v jednom z mrakodrapů ve finanční čtvrti City of London poblíž London Bridge. Vstup je zdarma, ale je nutné udělat si rezervaci minimálně týden dopředu. Ohromně jsme si užili i klasickou lodní dopravu (riverbus) po Temži od O2 Areny (kam jsme se přemístili lanovkou Emirates Air Line) až na samotný konec do Putney, kde na vás dýchne úžasný klid a pohoda. Odtud je to skoro co by člověk kamenem dohodil na Craven Cottage, který je vidět z druhé strany řeky.
Určitě doporučuji i výlet na nějaký zápas z nižší soutěže, pokud budete mít tu možnost. My jsme si zabookovali místa v první řadě na The Den a byl to pro nás větší zážitek než samotný zápas na Emirates Stadium. Millwall se totiž utkal v derby s Fulhamem. Domácí hráli o účast v play-off a hosté rovnou o přímý postup do Premier League.
Loni jsme omrkli, kde se The Den vlastně nachází, takže jsme nyní už znali cestu velmi dobře. Hned u výstupu z vlakové stanice jsme pocítili, že si je místní policie vědoma pověsti millwallských fans. U stanici čekalo několik policistů na koních a ptali se nás, komu budeme fandit. Když jsme řekli že Millwallu, tak nás nasměrovali na správnou cestu. Hosté totiž musí ze stanice jít jinou trasou přímo na stadion, aby neměli šanci potkat se s domácími.
Na stadionu byla od začátku úžasná atmosféra. Pár metrů od nás si dával báčko navrátilec a legenda Evertonu Tim Cahill. The Lions byli dopředu tlačeni domácími fans, kteří neustále „f*ckovali“ pravého beka hostů Frederickse, bývalého hráče Lions. Lidé zápas ohromně prožívali, emoce, popěvky a nadávky lítaly kolem nás každou chvíli. Zápas měl náboj, i když domácí prohráli 3:0, když vůbec nezachytili vstup do druhé půle. Ze zápasu jsme odcházeli velmi poprskaní, ale také velmi nadšení. Atmosféra, kterou vytvořilo 17500 fanoušků, byla zkrátka úžasná. Zápas na The Den splnil naše veškerá očekávání, že jsme si řekli, že až příště zas vyrazíme, musíme opět navštívit zápas z nižší soutěže.
Dále bych rád doporučil výlety takřka mimo Londýn. Hampton Court leží ještě v zóně 6 městské hromadné dopravy. Jedná se o bývalé sídlo Jindřicha VIII. a kardinála Wolseyho. Na pozemku zámku je krásný park a za ním hned následuje obrovský veřejný park s golfovým hřištěm, na kterém se v klidu pase stádo srnek, ke kterým se můžete přiblížit skoro na dotek ruky. Celý Hampton Court působí poklidnou atmosférou anglického venkova (skoro jak v Midsomeru ? ), kam se vyplatí na pár hodin vyrazit a uniknout ruchu velkoměsta. Pořádají se tam i výlety lodí z Westminsteru, což zabere cca 3 hodiny, ale člověk projíždí krásnou krajinou.
Za návštěvu stojí určitě i Windsor. Do hradu jsme nešli, ale on i ten pohled z venku stojí za to. Z vlakové stanice to je 5 minut chůze a už samotný příjezd na nádraží, nad kterým se hrad tyčí, s mírnou fantazií připomíná příjezd vlaku do Bradavic ?
Hyde Park zná zřejmě každý, kdo Londýn navštívil. Co je však taková oáza klidu, tak to je Hampstead Heath. Kopec na severu Londýna, z kterého je vidět krásné panorama města. Odsud se vyplatí navštívit čtvrť Camden, kde najdete velké trhy s hudební tématikou, ale také se spoustou jídla a pití. Úžasné je také posedět s pintou piva u camdenského zdymadla a nasávat místní atmosféru, která vás určitě dostane.
Zkusit můžete i hodinovou cestu lodí z Camdenu do Little Venice poblíž Paddingtonu. Projížďka za 9 liber londýnským kanálem opravdu stojí za vidění.
Za letošní highlight ale považuji navštěvuju Brightonu. Vychytali jsme zpáteční lístky vlakem za 12.50 liber a ještě navíc letní počasí. Brighton působí, jako když to snad ani není Anglie. Široká oblázková pláž se táhne podél pobřeží celým městem, kam až oko dohlédne. Dýchne na vás skoro středomořská atmosféra. Na brightonském molu je zábavný park, kde vám jeden den zřejmě nebude stačit. Když máte více času, můžete se poflakovat po pláži a užívat si slunce a tepla s přáteli. Největší odvážlivci si dokonce šli zaplavat.
Navštívili jsme také nejnovější dominantu města a pláže – British Airways i360, což je vyhlídková plošina přímo na pláži, která vás vyveze do výšky cca 135 m. Poté se vám naskytne nádherný výhled na celé město a nekonečné pláže. Brighton opravdu neměl chybu, jen škoda, že jsme museli pospíchat na The Den, jinak bychom na pláži zůstali snad do posledního paprsku slunce.
Abych splnil takovou „povinnost“, tak bych se pár slovy vrátil k zápasu na Emirates. Den před zápasem, v sobotu, jsme se konečně vypravil na prohlídku stadionu a muzea. Prohlídka stadionu zevnitř byl opravdu nevšední zážitek, nic podobného jsme nikdy předtím neabsolvoval. Člověk místy chodil s otevřenou pusou, v jakém luxu se hráči, zaměstnanci, funkcionáři a všichni ostatní pohybují. Bylo opravdu super se dostat na místa, která zná člověk pouze z fotek či z před a pozápasových reportáží. Co mě možná nejvíce překvapilo, tak místnost pro interview po zápase. To je takový malý kumbál. Dokonce nám ten jeden týpek (možná z TV) půjčil mikrofon SkySports, aby naše rádoby vtipné interview mělo větší grády.
Zápas zřejmě většina viděla. Arsenal už prakticky hrál opět jen o čest. Po bezbrankové první půli jsme se obávali, zda neuvidíme nudnou remízu 0:0. Naštěstí se do toho obě dvě družstva v druhé půli pustila a poslední desetiminutovka neměla chybu, když se trefil Ramsey a dvakrát Lacazette. Zápas jsme si užili. Sice asi nepředčil mač na The Den, ale bylo to lepší než loni v květnu se Sunderlandem, kdy bylo na stadionu skoro celý zápas ticho.
Pokud jste dočetli až sem, tak jste mě moc potěšili a doufám, že se vám některé tipy na výlety budou pro příští návštěvu Londýna a Anglie hodit.
Btw. V Harrods jsme potkali Mustafiho s manželkou a malou dcerkou, ale nenašli jsme odvahu se s ním vyfotit, když celou dobu nosil malou v náručí. Myslím, že mu bylo jasné, že jsme ho poznali, jak jsme tak na něj „čuměli“, ale snad ocenil to, že jsme ho nakonec neotravovali.
