Záložník Newcastlu zavzpomínal na svůj bývalý klub a zasnil se, jak by to mohlo dopadnout, nebýt zákroku Mathieu Flaminiho na tréninku den před jeho plánovaným debutem za Kanonýry v PL.
Pozn. překl.: Nedávný zápas proti Strakám a následný nález tohoto článku mě motivoval k jeho překladu. Vím, že takových kdyby je v životě mnoho, ale zkuste se nad tím trošku zamyslet. Předem se chci omluvit za případné překlepy, snad tam ale žádné nejsou. Těm, kdo dojdou až na konec, děkuji za jejich čas. Snad se článek bude líbit. Enjoy.
Celý život čekal Isaac Hayden na ten moment. Mladý záložník si snil svůj sen, a když se stal skutečností, ta radost byla prostě neskutečná. Bylo mu 19, produkt akademie Arsenalu a Arséne Wenger mu řekl, že jej čeká debut v Premier League. Byl říjen 2014, mělo se hrát proti Hullu na Emirates Stadium a Hayden byl součástí základní XI. Co se stalo na ráno na tréninku, mu však otočilo život naruby.
„Pamatuji si, že jsem vyvezl míč, přihrál jsem a pak se objevil Mathieu Flamini. Trefil mě na vnitřní stranu kotníku, nad kostí, kotník se mi prohnul. Něco tam cvaklo. Ve skutečnosti jsem slyšel dvě lupnutí.“
To byl pro Haydena, který nyní hraje za Newcastle United, začátek noční můry. Proti Hullu samozřejmě nastoupit nemohl a, trochu ironicky, jej nahradil právě Flamini. Pro Haydena to znamenalo, že až do konce sezóny se ocitl mimo soupisku prvního týmu. Pod Wengerem již druhou šanci nedostal.
Jedny dveře se zavřely, jiné však otevřely. Takto o tom nyní Isaac uvažuje. Hostování v Hullu na celou sezónu 2015/16 si užíval, když si skrze play-off zajistili cestu z Championship do Premier League. Poté se přesunul za 1,5 milionů liber do Newcastlu, součástí smlouvy byly i bonusy ve výši 250 tisíc liber. Hayden byl součástí týmu, který loni vyhrál Championship a v nedávném zápase proti Arsenalu tak naplnil svůj sen a nastoupil na Emirates Stadium, bohužel ne v barvách, které původně hájil.
„Střet s Flaminim nebyl zákeřný, nechtěl mě zranit. Bylo to nešťastné, ale rozhodně se jednalo o případ, kdy mladý hráč soupeří se starším zkušeným borcem, který říká, že je stále tady, že chci jeho pozici a že se o ní musím poprat. O což jsem se strašně rád pokusil. S tím zraněním to však bylo nemožné.“
Hayden si vzpomněl dny a týdny, které následovaly po zákroku Flaminiho během minuty. Wenger mu řekl, aby si okamžitě kotník začal ledovat a navrhl, aby do týmového hotelu v Londýně přišel později. Manažer jej nechtěl hned úplně vyřadit, ale Hayden mohl sotva chodit a té noci zůstal doma. Následující ráno – v den zápasu proti Hullu – se hlásil na zdravotní testy. Otok trochu splaskl a zdravotní tým dumal nad tím, zda by mohl hrát. Isaac však stále cítil velkou bolest.
Nikdy na to dilema nezapomene. Pokud nebude hrát, dostane ještě někdy šanci, obzvláště na jeho favorizované pozici defenzivního záložníka? Za Arsenal si do té doby připsal pouhé dva starty – oba v Ligovém poháru, v prvním proti West Bromwichi nastoupil v záloze, v druhém proti Sotonu v obraně. Když bude hrát a nebude schopen předvést, co umí, nezničí si tak naprosto vše? Nakonec rozhodnutí stejně nebylo na něm a zápas proseděl mimo hřiště.
„Neudělali sken toho kotníku. Jen řekli, že je to OK, že můžu hrát. Tvrdil jsem jim, že mě to strašně bolí, ale podle nich to bylo normální na podvrtnutý kotník. Prý to bude v pohodě. Tak jsem chodil na rehabilitace, ale nemohl jsem ani kopnout do míče. Pokaždé, když jsem dotkl svého chodidla, trpěl jsem. Pak mě teda poslali na sken.“
„Ten ukázal, že přední vaz v kotníku se natrhl, a kdybych pokračoval, přetrhl by se úplně. Visel doslova na vlásku. Také jsem měl prý malou trhlinu na chrupavce, ale to prý nebylo zas tolik znepokojující. Řekl jsem si, že jim budu věřit. OK, byl jsem mimo hru na dva měsíce s vazem.“
Hayden se do hry dostal opět v prosinci, kdy si připsal 72 minut za U-23 proti Boltonu. Wenger v té době povolal z hostování v Charltonu Francise Coquelina, záloha byla totiž ve velké krizi. Coquelin se do základní sestavy neprobojoval okamžitě, a tak viděl Hayden příležitost, jak se opět ukázat. Po zápase s Boltonem se pokusil vstát z postele, avšak marně, hned do ní spadl zpátky. Kotník totiž velmi ošklivě natekl.
Lékaři v Arsenalu netušili, co se děje. Věděli, že se vaz v kotníku zahojil, sken to také potvrzoval. Haydenovi předepsali 14 dní klidu, bolest však neustupovala. Zavolali tak specialistu na kotník, Jamese Caldera, který Haydena poslal na CT s injekcí inkoustu, který vše zvýraznil. Ukázal významnou trhlinu v chrupavce, která si vyžadovala nutně operaci a znamenala dalších 5 měsíců mimo hru. Sezóna byla doslova v troskách. „Ochromilo mě to,“ řekl Isaac.
V závěru sezóny již fungovala spolupráce mezi Coquelinem a Cazorlou a Hayden viděl, že před ním je mnoho dalších hráčů, jako byl Ramsey nebo Wilshere. Mikel Arteta byl také stále v týmu, to samé Flamini. Bylo jasné, že jeho kariéra v Arsenalu je u konce.
Co kdyby bylo jeho zranění zjištěno už předtím? Prosadil by se dříve než Coquelin do sestavy Arsenalu, klubu, do kterého přišel ve 13 letech ze Southend United? Stal by se defenzivním štítem, který v té době Arsenal tolik potřeboval?
„Dokonce dnes, když sleduji Arsenal v televizi…“ říká Hayden předtím, než ztichne. „Dívám se na Hectora Bellerina, který byl se mnou v ročníku – je pro mě obrovským vzorem. Jsme naprosto stejně staří.“
„Když měl Mathieu Debuchy zraněné rameno a poté kotník a Calum Chambers se také trápil, si Wenger uvědomil, že Hector byl jeho jediná možnost. Měl sice náročný debut proti Dortmundu a odehrál špatný zápas i proti Stoke, ale dostal další šanci, protože nebyl doslova nikdo jiný k dispozici. Wenger by musel na pravého obránce postavit Flaminiho.“
Debut za Arsenal si odbyl v zápase proti West Bromu v roce 2013. Wenger jej zařadil na soupisku pro zápas, avšak poté, co jej vynechal v týmovém drilu, předpokládal, že bude plnit pouze roli náhradníka. Když tým dojel na The Hawtorns, byl to kustod, Vic Akers, kdo mu řekl, že hraje v základu. Wenger pak odjistil další granát – měl hrát v záloze. V tréninku hrával pouze na postu stopera a dokonce po zápase, ve kterém na tom postu zahrál velmi dobře, jej manažer pořád stavěl do obrany.
Pro Haydena bylo velmi obtížné vědět, co má Wenger v úmyslu. Kontrast s Rafou Benítezem je očividný. Když se Newcastle dozvěděl, že je Hayden k dispozici, Benítez se podíval přes noc na 12 videí předtím, než se rozhodl jej podepsat a na Haydena udělal španělský manažer během prvního setkání obrovský dojem.
„Bylo to v hotelu Rosewood v Londýně a na stole byla velká mísa s bonbóny. Najednou jich měl plnou hrst a rovnal je do formací. Začal se mě vyptávat na to, co bych dělal, kdyby míč přišel odtud a stopeři byli tady. Brilantní – tak mi odpověděl. Jindy zas řekl, že ne, že je to příliš anglická odpověď. Byla to jako trenérská lekce během prvního setkání. Poté jsem řekl svému agentovi, že mě nezajímá, co bude zapotřebí. Chtěl jsem, aby ten přestup prostě vyšel.“
Benítez posunul puntičkářství na vyšší level. Benitez napsal práci na roli defenzivního záložníka – srovnávací analýzu na tuto pozici v pěti různých zemích, včetně Anglie a Španělska. Dle Haydena toto studoval Benítez na univerzitě v Madridu.
„Doslova je tím posedlý. Sám na tom postu hrál. Chce o tom pořád mluvit. Mohl jsem předvést skvělý výkon a on mi nikdy neřekl, že jsem hrál dobře. Vždycky mi řekl, že jsem byl v některé situaci o dva yardy mimo svou pozici. Takový prostě je.“
Když se Hayden přesunul do Newcastlu, žil ve stejném bloku jako Benítez. „Už jsem se odstěhoval. Večeři jsem si vždycky bral z restaurace za rohem, dělali tam skvělé kuře a těstoviny, po tréninku jsem se tam vždy zastavil. On jezdil domů ve stejný čas a vždycky si mě odchytl, když jsem vystupoval z auta. Jednou jsem seděl v autě a čekal a čekal, až odejde nahoru do svého bytu, ale on tam pořád stál. Jídlo mi už vystydlo. Chtěl si prostě na půl hodiny popovídat o fotbale.“
Haydenovi je již 22 let. Na rozdíl od některých svých vrstevníků je velmi sebekritický a hlasitě dokáže projevit svůj názor. Jeho ambicí, potom co reprezentoval všechny mládežnické kategorie Albionu, je samozřejmě dostat se i do seniorského výběru.
Velmi oceňuje, jak se fotbal v Newcastlu podobá náboženství a jak zápas co zápas je na něj a jeho spoluhráče vyvíjen obrovský tlak. Není však jedním z těch, kteří by se výzvy báli.
„Cílem pro tuto sezónu je zachránit se. Klub má velký potenciál, ale nikdy jej naplno nepředvede pod tímto vedením. Nemyslím si však, že by to bylo tím, že Mike Ashley toho nechce dosáhnout. Podívejte se na majitele Man City nebo United. Peníze, které musíte utratit pro to, abyste byl schopen konkurovat špici tabulky, jsou prostě šílené. Na ně prostě nemá a opravdu s nimi nemůže soupeřit.“
„Snaží se klub prodat a pro Newcastle by bylo úžasné, kdyby se to povedlo. Mezitím je to ale na nás, abychom tým v lize udrželi. Můžeme toho dosáhnout, obzvlášť s Rafou jako manažerem. Reálně můžeme dosáhnout na 12. místo. Jde o to, dělat vše správně, a pokud se udržíme v lize, čemuž i věřím, bude to už jen lepší.“
/theguardian.com/
