Jak to vidí Lee Dixon

Bývalý hráč a legenda Arsenalu se vyjádřil k problémům současného Arsenalu.

Problém Arsenalu je v defenzívě. Jde to vidět už pár zápasů a evidentní to bylo v nedělním střetnutím s Liverpoolem.

Když soupeř nemá míč a nevyvíjí tlak, tak je obranná čtveřice příliš vysunutá.

Pokud soupeř okrade tým o míč a má čas na rozehrání a vymyšlení akce, musí se obrana tím pádem velmi rychle vracet ke své brance.

Čím více se tlačí obrana dopředu, tím za sebou zanechává více prostoru – a proti rychlým hráčům jako Robbie Keane, který je velmi rychlý a mrštný, je tohle cesta do hrobu.

Proto není překvapení, že Keane skóroval po dlouhém míči, který přelétl obránce. Je to modelová situace co jsem před chvíli popsal.

Obránci se měli před tím pasem posunout dozadu, měli za sebou příliš mnoho volného prostoru pro Keana, a ten pak předvedl své schopnosti.

Rozhodnutí, zda vysunout obranu směrem do středu pole anebo ne, je na jednom ze dvou stoperů.

Kterého z nich, záleží na situaci. V potaz se bere, na které straně hřiště je míč nebo jestli má jeden z dvojice silnější hlas ten pak vybízí hráče.

Už před gólovou situací dostal Keane podobný pas, opět měl kolem sebe mnoho prostoru ale situaci vyřešil dobře Gael Clichy, který ho pokryl. Ale byl tam sám a to nejde. Obrana musí působit jednotně a příjmat zodpovědnost jako jeden muž.

Další věc se kterou se obrana musí vypořádat, jsou rozestupy mezi hráči. Opět použiju Keanův gól. Rozestup mezi Gallasem a Djourouem byl příliš velký.

Gallas i Djourou jsou oba dobří obránci a měli se s takovou situací snadno vypořádat. Nakonec, bylo to dva na jednoho. Ale Keane dokázal využít právě velkého rozestupu mezi hráči a vsítil gól.

Když jste součástí obranné čtyřky, vzdálenost mezi hráči je rozhodující. Vzdálenost mezi všemi čtyřmi musí být hrubým odhadem stejná. Někdy se mohou seřadit do roviny, rozestupy mezi nimi byl měl být zhruba 5 mětrů. Druhá mžnost je rozestavení takové ,že se čtveřice rozprostře po hřišti. Ale klíčová věc je, že se musí pohybovat jako jeden. A tohle se naučíte jen neustalým drillem a procvičovaním na tréningu.

V zápase byla i další jasný příklad špatného pohybu obránců Arsenalu. Když Leiva Lucas přebral míč ve středu pole, měl kolem sebe mnoho prostoru. Obrana měla v tomtu okamžiku couvnout. To se nestalo, a tak akce pokračovala až k šanci Stevena Gerrarda.

Není chyba obrany Arsenalu, že Lucas měl kolem sebe tolik místa. Ale jejich odpovědnost je, se s takovou situací vypořádat.

Pokud jsou obránci pořád na svém místě v jedné řadě, jedna přesná přihrávka je rozhodí. Ale pokud se posunou dozadu, dá jim to o trochu víc volného místa. Obrana se potom musí snažit spomalit, uklidnit hru a dát záložníkům šanci se vrátit a podpořit obranu.

Pokud hrajete doma, nemůžete hrát ´zaďoura´. Pokud ovšem tuto metodu preferujete, budete mít míč počád vzadu a budete se muset neustále propracovát přes celé hřiště k soupeřově bráně.

Liverpool v zápase hledal kolmými pasy Dirka Kuyta na pravé straně zálohy. Kuyt je dobrý ve vzdušných soubojích, a Reds si mysleli, že může mít jasnou výhodi nad Clichym.

Jako obránce skromných výškových rozměrů jsem často zažil, jak se soupeř nade mnou snažil získat výškovou převahu.

Popravě řečeno, jako obránce s tím nemůžete moc dělat. Trenér vás za to z týmu nevyhodí a jako hráč musíte zabrat o to víc a makat i tam, kde to nejde. Tony Adams mi kdysi řekl: Zabraň soupeři aby přesně odhlavičkoval, o zbytek se postarám já.

Začátek první půle měl lepší Liverpool, který Arsenal dělal problémy.

Ale po vyloučení Adebayora zezačátku druhé půle, paradoxně Liverpool ztratil iniciativu a hra se začala kouskovat a obranu Arsenalu jsem neviděli tak často v klíčových situacích.

Je to možná tím, že Arsenal hrál na jednoho útočníka a nemohl vyvíjet více tlaku.

V důsledku toho se záloha a obrana trošku stáhly.

Arsenal hrál s velkým nasazením, odhodláním a vůlí. A v průběhu druhého poločasu byli rozhodně lepším týmem.

/BBC/