Dennis Bergkamp, když hovořil o týmu Invincibles, vždy poukazoval na důležitost schopných náhradníků, kteří byli stejně odhodlaní a připravení jako ti nejlepší. „Vždycky říkám – a zmínil to i Arsene Wenger – můžete mít silnou jedenáctku, ale záleží na hráčích od dvanácti do šestnácti, jestli jsou dostatečně silní,“ řekl Bergkamp. „Protože v sezóně vždycky přijdou zranění. Záleží na tom, jestli to oslabí tým, když nasadíte náhradníky.“
Tento pocit dnes rezonuje v Arsenalu. Bylo zapotřebí dlouhé doby, mnoha přestupových oken a zejména odvahy k předčasnému ukončení smluv. Bylo však nutné zapracovat na kvalitě náhradníků, aby se zmenšila mezera mezi oporami a některými z těch, kteří čekají na lavičce. Byl to nezbytný krok ke zvýšení konkurence a úrovně v celém týmu.
V minulé sezóně byl tým Mikela Artety citelně přetížený. Bylo zřejmé, že se nedokážou vyrovnat s oslabením na klíčových pozicích obránce a defenzivního záložníka a se vstřílením branek z pozice útočníka.
Je zarážející, že Kieran Tierney a Takehiro Tomiyasu – dva z těch, kteří v tomto období tolik chyběli – museli v této sezóně čekat na návrat do týmu kvůli kvalitě náhradníků Bena Whitea a Oleksandra Zinčenka. Na většině pozic je mužstvo rozmanité a flexibilní. Jediné otazníky visí na postech, kde Arteta ještě v posledním týdnu přestupového období hledal posily.
Na pozici Thomase Parteyho chybí bezproblémové řešení (tento problém ještě zhoršila dlouhodobá absence Mohameda Elnenyho). Dalším problémem je náhrada za Bukaya Saku, ačkoli Arsenal má několik možností a Marquinhos minulý týden zapůsobil svým debutem.
Hloubka týmu bude v této sezóně pravděpodobně potřebnější než kdy jindy, a to vzhledem k zhuštěnému rozpisu zápasů kvůli zimnímu mistrovství světa a nyní i kvůli dodatečným odkladům, kterou si anglický fotbal udělal kvůli úmrtí královny. Pro Arsenal je přechod od minulé sezóny bez Evropy s klidnějším diářem k dechberoucímu cyklu zápasů od nynějška do listopadu významnou zkouškou.
Jedním z výrazných rozdílů v tomto týmu oproti několika předchozím sezónám je menší pokles počtu náhradníků. Vynucené změny příliš často narušovaly rovnováhu nebo snižovaly perspektivu. Může se to opakovat, ale to by Arsenal musel mít při vlně zranění nebo suspendací na stejných postech docela smůlu.
Zredukovali svůj kádr, což byl jeden z Artetových jasných letních cílů, a zůstala mu skupina hráčů, které chce využívat. Na tréninkovém hřišti je jen velmi málo hráčů, kteří mají malou šanci na herní čas. Pokud hledáte možné vyhnance, Cedric se v této sezoně ještě neobjevil na hřišti, ale v klubu si jeho přítomnosti na hřišti i mimo něj cení, protože pomáhá stále početnějšímu portugalskému a brazilskému klanu. Reiss Nelson mohl odejít, nebýt letního zranění.
Aniž bych chtěl být zlý, je zřejmé, že Arteta od svého příchodu využíval hráče, kteří odpovídali jeho náročným standardům. Ať už to bylo kvůli osobnostním vlastnostem nebo výkonnosti, chce cítit maximální důvěru k hráčům, které si vybral.
Manažer umožnil start dalším devíti hráčům i vzhledem k tomu, že zvolil stejnou základní jedenáctku pro úvodní tři zápasy sezóny.
Bylo zajímavé vidět na hřišti v zápase skupiny Evropské ligy v Curychu tak silnou základní XI, kontrolu a zkušenosti. Čtveřice obránců ve složení Tomiyasu, Rob Holding, Gabriel a Tierney není v žádném případě béčková. Gabriel Martinelli a Eddie Nketiah jsou součástí základní XI. Mladí útočníci, kteří doufají, že si vybojují více herního času ve všech soutěžích, Fabio Vieira a Marquinhos, nevypadají jako nezralé děti, které potřebují spoustu vývoje, aby se prosadili.
Evropská liga jako taková nevypadá jako jasná cesta, jak dát herní čas další generaci z Hale End. Skupinová fáze byla v posledních letech fantastickou průpravou pro Saku, Emila Smith Rowea, Nketiaha, Joe Willocka a Ainsley Maitland Nilese. Přestože se na lavičku v této sezóně dostala hrstka mladíků, žádné minuty nedostali. To dokazuje hloubku týmu.
Pro Artetu to není úplně vysněná soupiska. Podle toho, že se na závěr přestupového okna pokusil získat Douglase Luize z Aston Villy, je zřejmé, že chtěl dalšího záložníka. Ale blíží se k tomu, kde by chtěl být.
