se mi chtělo říct v momentu, kdy rozhodčí Mason v utkání s Evertonem shlédl na bigscreenu opáčko Sahova gólového ofsajdu, šel se poradit s postranním (viníkem) a následně ponechal v platnosti své chybné rozhodnutí. Rozhodčí revolučně využili (!) video, aby následně prokázali absolutní neznalost pravidel tím, že branku Sahy uznali. Inu asi se domnívali, že mu Koscielny na gól nahrál.
Stejnou neznalost pravidel prokázal v utkání se strakami pan rozhodčí Dowd, který za strčení do hráče vyloučil (správně) Diabyho, aby pak následně nevyloučil za stejný čin Nolana, který se navíc rozhodl uškrtit Szczesného. Ten pan Dowd, který za sérii brutálních faulů nedal ani žlutou kartu Bartonovi, ale za špatný pohled ji hned vytáhl Ebouemu. A tak bych mohl ve výčtu fatálních omylů (nebo cílených kroků?) pana Dowda pokračovat. Arsenal tak opět bojoval s přesilou, když se proti němu podruhé v týdnu na stranu soupeře postavil i rozhodčí. Tak jako Lee Mason i Phil Dowd dělal vše proto, aby Arsenal nezískal tři body. Tak jako Mason neviděl fauly Heitingy na Persieho, tak neviděl Dowd fauly Bartona na Arshavina či Diabyho. Tak jako Mason dovolil hráčům Evertonu to, na co nemohli kanonýři ani pomyslet, tak i Dowd evidentně pískal jen na jednu stranu. A pak když hráči Arsenalu ztráceli z nerovného posuzování nervy, dával jim karty jak Mason, tak i Dowd. Ten k tomu navíc přidal i penalty, které pak kopal hráč, který byl na hřišti jen díky jeho slepotě. Stejná taktika dvou rozhodčích k jednomu týmu v tak krátkém časovém úseku, není to nápadné?
Když jsem v úvodu hodnocení hráčů po Evertonu psal, že Arsenal se nenechal umořit stem chybných rozhodnutí Masona, myslel jsem si, že tak absurdní situace v rozhodování zápasu se nemůže opakovat, prostě že si taková svinstva další rozhodčí vůči klubu, který je v boji o titul, nemůže dovolit. Opak byl však pravdou, inu, pokud se „pachateli“ nic, ale vůbec nic nestane, dá se počítat s tím, že podobné činy na sebe nenechají dlouho čekat. Takže když ani novináři ani federace nezkřivili Masonovi za jeho „výkon“ vlásek (novináři hlavně usilovně řešili ničím nepodložená tvrzení Moyese o údajné Cescově urážce rozhodčího), nemusel se vlastně ani pan Dowd ničeho obávat a mohl rozhodovat tak, jako kdyby snad jeho syn fandil Newcastlu. I když v jeho synovi to u pana Dowda asi nebude, stačí si vzpomenout na dvě žluté pro Alexe a Bentovo vyrovnání na 1-1 v čase, kdy se měl sprchovat na Stadium of Light už i rozhodčí.
Mason i Dowd napáchali za těch 180 minut takových chyb, že by neměli mít právo pískat ani v League One, natož nepřímo rozhodovat o desítkách miliónů liber v Premier League. Oba mne přesvědčili, že by jim v rozhodování nepomohly ani kamery, i kdyby byly třeba HD. Ani opakované záběry ve velkoplošné projekci, ba ani deset dalších rozhodčích za brankou či nad brankou, to vše by v jejich případě bylo úplně k ničemu. Protože k čemu je technika, když se nepoužívá mozek. Sice nevím, kdo nám má pískat za týden zápas s Vlky, ale abych se už teď raději dopředu bál. Novináři totiž po zápase se strakami jako hlavní téma řeší (zase!!) Cesca, který podle nich prý není ten správný lídr. Vida, a člověk by si řekl, že řeč se povede třeba kolem sporných penalt, hnusných a nepotrestaných skluzů Bartona či dalších evidentních přehmatů pana Dowda. Takže se zdá, že si to na nás může za týden bez obav zkusit další rozhodčí. Ale třeba jen čtu špatné novináře a slyším trávu růst……
Patrickův blog
(článek vyjadřuje osobní názory autora)
