Otevřený rozhovor Arshavina pro ruský „Sport – Ekspress“

 

Spekulace týkající se údajného skandálu AA23 v ruské reprezentaci převýšily rozumné hranice a právě z toho důvodu se Andrei Arshavin rozhodl poskytnout velice otevřený rozhovor Sport Expressu.

 

SE : už jste se s porážkou alespoň trochu vyrovnal?

AA : ne, své rozpoložení bych vyjádřil jako pokoření.

 

SE: něco podobného jste ve své kariéře zažil?

AA : ani nevím, s čím to porovnat,  ačkoliv všelijakých zážitků mám ve svém fotbalovém životě až až. Moji blízcí mi nyní říkají, že to, co se stalo, je nutné jak nejrychleji zapomenout, že je nutné se přeorientovat na aktuální věci v klubu, na Ligu Mistrů, ale víte, říká se to jednoduše, ale udělat to je skoro nemožné.

 

SE : ani liga Vás neprobudí k životu?

AA : zatím mne nic neprobudilo. Když se mne trenér Wenger zeptal na můj stav, čestně jsem se mu přiznal, že prostě momentálně nechci hrát fotbal.

 

SE : a jak zareagoval Wenger?

AA : dlouze se mnou hovořil. Radil mi se „přepnout“. Ale zatím se mi to vůbec nedaří.

 

SE : a přesto v zápase Ligy Mistrů se Standardem Liege jste už působil svěžím dojmem, než ve Slovinsku nebo v prvním zápase po baráži, se Sunderlandem.

AA : to je možné, ale nohy mi zatím neběhají. Proč, to si vysvětlit nedokážu.

 

SE : zranění hlavy po srážce s Gallasem bylo vážné?

AA : nepříjemné. Ale v příštím zápase s Chelsea by to nemělo vadit.

 

SE : nepochybuji, že si znovu a znovu v myšlenkách přehráváte zápas v Mariboru. Může mi odpovědět, co se tam vlastně stalo?

AA : Slovinská reprezentace se ukázala jako více organizovaná než naše a mohla si prosadit svůj styl hry.  Nedovolili nám prostě se „rozběhnout“ a tuto svou šanci už nepustili. A ve výsledku si celkové vítězství po dvou zápasech prostě zasloužili.

 

SE : a proč jsme tomu nemohli vzdorovat?

AA : nehráli jsme dostatečně agresivně a v první půli to bylo z naší strany prostě opatrné.

 

SE : na vině byly pouze fotbalové příčiny nebo i nefotbalové, o kterých se teď všude mluví a píše?

AA : snažím se to všechno nečíst, ale fragmenty se ke mně bohužel dostanou. A upřímně, těm spekulacím se nedivím, je to prostě pro naši zemi zcela typická situace.

 

SE : v tisku a na internetu koluje verze o hrubém porušení životosprávy, Vámi a dalšími hráči. Co k tomu můžete říci?

AA :  když se mne na to zeptali v Anglii, odpověděl jsem slovem rubbish. To je něco jako odpad. K podobným nesmyslům je těžké se vážně vyjadřovat, poslouchat je to směšné. Copak jsme blázni, sami si bourat svůj sen? Víte, většinou takový humbuk vzniká, když existuje alespoň nějaká maličkost, kterou potom novináři rozfoukají do gigantických rozměrů. Ale tady nic nebylo a ani být nemohlo, to je to divné.  V naší reprezentaci nikdo nemůže pít a tím méně se opíjet před zápasem. Nikdo. A kdyby se něco takového stalo, byl by to poslední den toho hráče v reprezentaci, navždy. Jak vidno ale, v myslích některých reportérů jsou tyto stereotypní smyšlenky již připravené předem.

 

SE :  přesto se hlásí ti, kteří na vlastní oči viděli, jak jste byl hrubý na trenéra Borodjuka, který Vám Vaše chování vytkl.

AA : (směje se), za tu doby, co znám Borodjuka, jsem mu neřekl jedno špatné slovo, ani si to představit nemohu. A vlastně, zeptal se někdo jeho, jestli se to stalo? Vidíte, ti, kteří si vymýšlejí, takové potvrzení asi ani nepotřebují.

Celé je to pozůstatek sovětského myšlení, když se něco tehdy nepovedlo, mohl za to alkohol, porušení režimu, odtržení od kolektivu. Ale u nás v týmu je vše profesionální a někteří novináři se s tím nemohou vyrovnat a dokonce se mstí, že jim některý hráč prostě jenom neposkytl rozhovor.

 

SE : nyní se ze všech stran propírá Vaše vyjádření z přestávky baráže v Mariboru – Arshavin prý řekl kolegům : nemohu, hrajte beze mne.

AA : a po tom jsem šel hrát? Ne, řekl jsem to úplně jinak, ale to co se říká v šatně, tam má také zůstat. A velice lituji, že někdo vynáší naše vnitřní věci ven. Řeknu jedno : dělal jsem vše, co bylo v mých silách.

SE : možná to ale bylo málo, měl jste se jako lídr týmu třeba obrátit naruby, jen aby tým dosáhl svého.

AA : jestli si myslíte, že já jsem nechtěl, tak se velice mýlíte. A co se týká osobních pretenzí, to je takový můj osud : vyhrává vždy celý tým, a hlavní viník v případě prohry – většinou Arshavin. Fotbalových pretenzí k mé osobě po dvojzápase se Slovinskem je skutečně mnoho a já jsem připravený je přiznat a posuzovat. Velice mne mrzí, že je nenaplnili naděje země a své vlastní naděje. Ale bohužel mnohem více je nefotbalových pretenzí, což je mimo jiné pochopitelné – samostatné lidi u nás v zemi nikdo nemá rád. Myslím, že mnozí jednoduše očekávali, kdy přijde takový, jako je nyní, moment.

 

SE : a co si myslíte o takovém obratu v myšlení veřejnosti, když z hrdiny se naráz stanete skoro „vyslancem pekla“?

AA : nezvykám si, ale normální lidé by si měli pamatovat, že mám rodinu, děti, přátele, kteří musí se mnou tento „tanec“ prožívat.

 

 

/Sport-Ekspress.ru/