Patrickův blog : Proč se nebojím o Santiho

Dnes se trochu neobvykle k Arsenalu dostanu přes exkurzi na Pyrenejském poloostrově, tak se nelekněte :-). 

Žádnému kanonýrovi, který sleduje spekulace na fotbalovém trhu, nemohly uniknout informace, že španělský tisk spekuluje o zájmu Realu o našeho Santiho. Stalo se tak jen pár hodin po té, co vyšlo najevo, že lov královského klubu na kosmonauta Bale se zdá být neúspěšný, i když vzduchem létaly virtuální částky kolem dvou miliard korun.

Ten kdo fandí Arsenalu alespoň posledních pět let, však ví, že zatím vždy všechny odchody našich hráčů začaly zprvu velmi nenápadně a končily po týdnech náznaků většinou frustrací fans a loučením hráče. Ať důvodem bylo cokoliv, skoro vždy to všechny fanoušky bolelo. Tentokrát ale o Santiho obavy nemám, i když je to Španěl, zajímá se o něj tradiční španělský klub, a Londýn je přeci jen trochu chladnější než Madrid. Strach nemám ani přesto, že je nyní na úspěšném „tripu“ s reprezentací a takový Rámos mu klidně může navléct přes hlavu madridský bílý dres, jasný to signál přestupu :-). A strach nemám ani proto, že Santi prohlásil pro média, že má u nás smlouvu ještě na tři roky a že je hrdý na to, že je u nás, což už udělali mnozí před ním. Jsa totiž poučen prohlášeními jiných hráčů, že s novou smlouvou není problém, že o smlouvě budou jednat po sezóně či že jenom v Londýně chtějí bojovat o tituly, jsem už tak nějak osoba nedůvěřivá. Ale tentokrát obavy nemám a náladu mi nekazí ani proroctví mnohých, kteří říkají, že Arsenal prostě musí každý rok někoho prodat, aby si ten amík naplnil kasičku. V případě Santiho jsem totiž o jeho setrvání přesvědčen a mám proto tentokrát jiný důvod, pádný, finanční, protože co si budeme namlouvat, o peníze jde ve fotbale (bohužel) až na prvním místě.

Španělsko bylo dříve zemí zaslíbenou nejen kvůli daním, ale i kvůli platům fotbalistů. Již příchod Davida Beckhama  v roce 2005 znamenal daňovou revoluci, protože Real si proloboval výjimku v zákoně a dosáhl snížení daní pro v zemi pracující cizince na úroveň nerezidentů, tedy skoro o 20%. Jednalo se o tzv. Ley de Beckham, jehož platnost skončila v roce 2010. Kluby následně cizincům daňový „výpadek“ nahrazovaly skokovým zvýšením platů. Ale nyní se zdá, že selanka skončila a následky budou pro španělský fotbal zřejmě nedozírné.

Je to již více než rok, co vláda premiéra Rajoy oznámila tvrdá ekonomická opatření. Škrtat a šetřit se začalo všude, finanční úřady začaly stíhat daňové úniky i dříve nedotknutelných (Messi a nově i Mourinho), navíc krachují banky a stát spolu s EU jako jejich noví majitelé odmítají dávat další peníze do předlužených klubů.

Postupně se tak uzavírají úvěrové linky a nic na tom nemění skutečnost, že někteří giganti podepisují za draho nové hráče, ono to totiž skoro nikdy není „cash“ ale většinou na splátky, které se navíc potom nedodržují. Arsenal by mohl bez problémů tento oblíbený španělský zvyk několikanásobně potvrdit.

A tak včera přišla další jobovka, vlastně dvě. Včera se ve španělském tisku objevila zpráva, že španělská Vrchní sportovní rada rozhodla o regulaci a snížení platů ve fotbale. Reagovala tak na stav, kdy kluby první a druhé španělské ligy dluží dohromady neuvěřitelné 4 miliardy euro (všude kam se kdo podívá, třeba finančním úřadům, za sociální zabezpečení a pod.) a hlavně se snažila zabránit stavu, kdy kluby dluží obrovské částky už i na platech svým hráčům. Snížení platů je od sezóny 2013-14 závazné a není rozhodně zanedbatelné. Rovných 15%  z hrubého objemu mezd jednotlivých klubů, a to bez výjimek. Barca, Real, Atlético, a další. A to je pouze jen začátek. Snížení platů o 15% je u všech klubů ve finančním vyjádření rovných 100 miliónů euro za rok a má-li se zastavit jejich další zadlužování, každý ví, že další opatření k jejich snižování budou následovat.  

A ta druhá jobovka? Ta se týká televizních práv a ruší absolutní hegemonii Realu a Barcy, klubů, které si o svých právech na zápasy rozhodovaly de facto samostatně. Od sezóny 2014-15 bude zaveden v rámci nového zákona o Profesionálním sportu kolektivní prodej práv, ze kterého budou profitovat především menší kluby a ty velké opět ztratí další (výraznou) část financí.

Nejsem naivní a vím, že Real a Barca si svou hegemonii ještě pár let udrží, ale budou to mít hodně složité. Nařízené snížení platů má být kontrolováno a každé porušení tvrdě postihováno, takže na lovení hráčů na enormní platy můžeme pomalu zapomenout. Ve svém konečném důsledku budou zmíněná opatření znamenat stop růstu platů a jejich postupné snižování, a to bezpochyby spolu s růstem daní na úroveň třeba Anglie sníží atraktivnost Španělska pro top fotbalisty, jako je například Santi. Tím vším se možná dají i vysvětlit signály různých hráčů (Ronaldo, Cesc), kteří jsou spojování s návratem na ostrovy. Tím ale nechci říct, že jsem naivní z pohledu vývoje na britských ostrovech, je mi jasné, že něco podobného s platy a jejich regulací brzy čeká i Premier League. Ale to bych zřejmě předbíhal. A tak v kontextu toho všeho výše napsaného díky za každou informaci, která potvrzuje rozumnou finanční politiku našeho klubu. Možná nebyla rozumná vždy a ve všem, určitě se našlo a najde hodně chyb (ostatně kde ne) včetně vadně nastavených platových struktur, ale přesto věřím, že její základy rozumné zůstanou. Rozumné natolik, že nebudeme kupovat hráče ani za 80, ba ani za 50, ale snad ani za 30 či dokonce za 20 miliónů liber. A věřte, že tím rozhodně neztratíme nic na naší cti a úrovni. 

Hezký víkend.

Patrick