NorthGooner si pro vás připravil opravdovou lahůdku v podobě pohledu na naše mladíky v sezóně 2013/14, kterou se zpožděním (a s omluvou) vydáváme. Užijte si to!
Začíná nám léto, mistrovství světa v Brazílii začne ve čtvrtek a přestupové spekulace (a zejména opět telenovela Cesc Fabregas) už nám pomalu zatemňují mozek. Jenže léto není jen o hvězdách a velkých akcích. Už dlouho jsem měl v plánu tak trošku shrnout nebo se spíše podívat na naše mladé naděje v juniorce a fanouškům je trošku přiblížit, protože ne každý se o ně zajímá. Psal jsem o nich před sezonou, cítím, že je však potřeba trošku zhodnotit jejich poslední sezonu a podívat se na jejich další vyhlídky.
Hráčům Arsenalu, kteří zůstali doma, začne tréninkový proces ani ne za měsíc. Třináct hráčů (včetně Bacaryho Sagni , Joela Campbella, Johana Djouroua a Ju-Young Parka) si v té době bude buď ještě užívat atmosféru fotbalové Brazílie, nebo bude ležet s manželkami a dětmi u moře. V Arsenalu začne tvrdý dril a tréninková jednotka hráčů prvního týmu bude zřejmě silně posílena nažhavenými mladíky, kteří si budou chtít vybojovat nominaci k zápasu s newyorským Red Bullem přímo v New Yorku. Ihned po návratu z Ameriky by od 27. července měl začít námi tak oblíbený tréninkový kemp v Rakousku (zatím tato informace nebyla potvrzena), kam by řada z nich měla rovněž odcestovat. Zda se poté podívají na Emirates Cup, bude záležet na jejich přesvědčivých výkonech a rozhodnutí manažera a také fyzické připravenosti hráčů áčka po náročném mistrovství světa.
Letos v létě dojde v akademii Arsenalu k jedné velké změně. Liam Brady po letech ve funkci šéfa klubové akademie končí a Arsenal si zajistil služby Andriese Jonkera, Holanďana, který je sice momentálně asistentem manažera ve Wolfsburgu, ale předtím strávil dlouhá léta jako člen týmu, který výrazně pomohl Nizozemsku s vývojem mladých hráčů, z kterého dnes liga i národní tým hodně těží. Dále působil i jako asistent Louise van Gaala v Barceloně a Bayernu. V uplynulé sezoně se juniorce ani akademii nedařilo, což mohlo být způsobeno i dost mladými kádry, tak uvidíme, jestli Jonkerovy schopnosti a zkušenosti přinesou výsledky už v následující sezoně. S angažováním Jonkera je i docela pravděpodobný příchod několika talentovaných Nizozemců a možná i trenérů.
Minulé léto bylo ve znamení velkých změn, kdy juniorka Arsenalu značně omládla, levý bek Jernade Meade zamířil do Swansea, záložník Conor Henderson do Hullu a v průběhu sezony odešel kapitán a maskot Nico Yennaris do Brentfordu. Na asijské turné odjeli tak kluci, kteří tyto odchozí hráče měli v minulé sezoně nahradit a pokusit se udělat dojem na Arsena Wengera a zřejmě se jim to podařilo.
Vždyť Chuba Akpom, Isaac Hayden, Kris Olsson, Hector Bellerin a Gedion Zelalem si připsali debut v dresu Arsenalu. První čtyři jmenovaní spolu s Thomasem Eisfeldem výrazně pomohli k postupu přes West Bromwich v zápase ligového poháru, když Eisfeld zajistil vedení a při pokutových kopech zachovali chladnou hlavu jako Akpom, tak Olsson. Zelalem se na hřišti zas objevil jako střídající hráč v FA Cupu proti Coventry. Jenže juniorka nejsou jen tito hráči, ale další co putovali na hostování a další, o kterých se zatím tolik nemluví.
Asijské turné absolvoval i Chuks Aneke. Vysoký ofenzivní záložník, který bohužel v Asii v příliš nabité konkurenci moc šancí nedostal a musel hrát na stoperu. I v uplynulé sezoně zamířil opět na hostování do Crewe Alexandry a dařilo se mu ještě podstatně lépe než rok před tím. Crewe se vyhnulo sestupu do League One, Aneke vstřelil 16 branek v 44 zápasech. Bohužel tento skvělý počin mu nezajistil budoucnost v Arsenalu, kde byl prakticky od malička, a od léta je tak volným hráčem. Pro Anekeho jedině dobře, že se mu sezona vydařila a třeba zaujal natolik, že bude mít zájem nějaký slušnější klub z Championship.
S vytížením byl možná spokojen i Damian Martinez, který na podzim odešel na hostování do Sheffieldu Wednesday a odehrál 15 zápasů. Na to, že původně měl jít jen na měsíční výpomoc, je to pro brankáře slušné číslo a zkušenosti z těžkých bojů v Championshipu se budou hodit možná už příští sezonu. Není vůbec nereálné, že by se konečně dočkal úlohy trojky v Arsenalu. Když už jsme u Owls, tak do města oceli zamířil na výpomoc i Benik Afobe. Talentovaného útočníka poslední roky dost brzdí dlouhodobá zranění. Doufejme, že v nadcházející klíčové sezoně bude fit a bude moci ukázat, co v něm je. Afobemu běží poslední rok smlouvy, což znamená zřejmě poslední šanci dokázat Wengerovi, že na áčko má. Bojím se však, že zranění mu opravdu dost uškodila ve správném rozvoji.
Poslední rok má zřejmě před sebou i Ignasi Miquel. Na první hostování šel dle mého vkusu trochu pozdě. Dvanáct zápasů za sezonu v dresu Leicesteru asi není úplně to, co španělský stoper od hostování očekával. Letos ho určitě čeká další a snad úspěšnější. Motivaci bude mít velkou, otázkou je, zda to bude na Arsenal stačit.
Spokojený se sezonou může být pravý obránce Hector Bellerin, který se zřejmě za tři sezony v Arsenalu plně aklimatizoval na post beka. Jeho rychlost a tah na branku jsme mohli vidět nejen v zápase proti West Bromwichi, ale také v dresu Watfordu. Pokud byl u kormidla Gianfranco Zola, Bellerin hrával vcelku pravidelně. Bohužel po Italově odchodu nedostával tolik potřebné příležitosti k dalšímu rozvoji a vrátil se zpátky do Arsenalu. Jeho budoucnost v klubu však vypadá velmi slibně. Během sezony se octl i párkrát na lavičce náhradníků. V příští sezoně se může těšit buď na další hostování, nebo případně na post dvojky na pravém beku. Vše samozřejmě závisí od přestupů.
První zkušenosti mezi dospělými v minulé sezoně sbíral i Chuba Akpom. Odbyl si hostování v Brentfordu, kde stihl čtyři zápasy a dalších šest přidal v Coventry. 18letý útočník se výborně ukázal v přípravě v Asii, debutoval na poslední minutku v Premier League proti Sunderlandu, pomohl k vítězství proti WBA brankou z pokutového kopu a trefoval se ve všech soutěžích, ve kterých za Arsenal nastoupil. Fyzicky silný, dobré ovládání míče, rychlý, chladnokrevný zakončovatel. To, co se nepodařilo s Afobem, tak by se mohlo podařit s Akpomem.
Wellington? Pamatujete si na něho ještě? S docela velkou slávou přicházel. V dresu Arsenalu a natož v Colney jsme ho snad ještě neviděli, ale znalci druhé nejvyšší španělské soutěže tu čest už měli druhý rok po sobě. 34 zápasů za Real Murcia není špatný počin, ale z toho nastoupil jen v 11 v základu. Wellington se trefil během sezony dva krát. V 21 letech to však na zářnou budoucnost v klubu na severu Londýna nevypadá.
Otázku setrvání v klubu si bude muset vyřešit i Thomas Eisfeld. Pro mě je trošku nepochopitelné, že ještě nikde nehostoval, přitom už měl nejvyšší čas. V 21letech se „plácat“ v zápasech juniorky asi není úplně to pravé ořechové. Přitom Eisfeld před dvěma roky zaujal v Asii, kde vstřelil dvě branky a vypadalo to na velmi slušný začátek v Arsenalu. Eisfeld má výhodu, že má opravdu velmi dobrý výběr místa v šestnáctce. Střelecké umění prokázal i v už několikrát zmiňovaném zápas na The Hawthorns, kde poslal Arsenal do vedení. Eisfeld má rovněž poslední rok na to, aby ukázal, co v něm vězí, ideálně na vhodně vybraném hostování. Konkurence v na jeho postu v podobě Özila, Cazorly a Rosického je prostě obrovská.
Úspěšnou sezonu má za sebou kapitán juniorky Isaac Hayden. Na asijském turné sice nebyl, ale zahrál si v přípravě proti Manchesteru City, debutoval od začátku proti WBA a několikrát se octl na lavičce prvního týmu. Možná budoucí řešení postu defenzivního záložníka nebo od příští sezony čtvrtý stoper. Wengerovu důvěru má z mladíků pro mě překvapivě skoro největší. Uvidíme, co příští sezona přinese, hostování se zdá být jako hodně reálná varianta.
Když už často řešíme oblíbené téma defenzivního záložníka neboli Artetovu pozici, tak Hayden není jedinou volbou, kterou je možno využít v případě potřeby pro áčko. Občasný kapitán Kris Olsson má podobný post v malíčku, i když v případě potřeby zahrál i na pozici ofenzivního záložníka a klasický box-to-box mu nedělá taky problém v případě, že hraje na středu s Haydenem. 18letý Švéd umí kolmice, je klidný na míči, jen je mu občas vyčítáno, že ho déle drží. V zimě měl jít údajně na hostování, mluvilo se o Leedsu a jednom nejmenovaném anglickém klubu. V létě nebo na podzim se dá očekávat, že už někam zamíří. Technicky dost zdatný záložník proměnil penaltu, která udržela naději Arsenalu na vítězství proti WBA, hrál na turné v Asii, často trénoval s áčkem a letos si připsal první tři zápasy za švédskou U-21. Hostování v Championshipu pro další rozvoj se víc než nabízí.
Jonu Toralovi se snad už blýská na lepší časy. Nebyla sezona, kterou by mu nezničila zranění. V uplynulé sezoně jsme konečně mohli vidět, proč Toral do Arsenalu přišel. Technicky na výši, šikovný s míčem, výborný výběr místa. V ofenzívě zahraje prakticky kdekoliv. Letos se dá očekávat, že šanci dostane v Capital One Cupu a možná už i v přáteláku proti newyorkskému Red Bullu.
19letý stoper Semi Ajayi (pro některé docela neznámé jméno) přišel loni v létě z Charltonu a ihned se stal ústřední postavou defenzívy juniorky, ba co víc, zaujal natolik, že poměrně často během sezony trénoval s áčkem. Další adept na čtvrtého stopera, pokud nezamíří na hostování. Po odchodu Jernade Meade s klidem přebral jeho levý kraj obrany 18letý Brandon Ormonde-Ottewill a dařilo se mu. Jeho výkony rezultovaly ve 32 zápasů za sezonu, čehož dosáhlo jen opravdu pár jeho spoluhráčů. Jedním z nich je i německý stoper či bek Leander Siemann, s kterým byl kontrakt rozvázán. Člověk by to asi nečekal, když odehrajete takovou porci zápasů.
Na propuštění rozhodně nemusí pomýšlet Gedion Zelalem, který zažil skoro pohádkovou sezonu. V 16letech ohromil v přípravě v Asii, kde ho mnoho fanoušků Gunners vidělo hrát vůbec poprvé. Absolvoval celou přípravu s týmem, byl oficiálně zařazen na soupisku áčka a dva dny před 17 narozeninami se dočkal debutu proti Coventry a zajistil si pevné místo v sestavě juniorky, i když jeho výkony nebyly v určité fázi sezony úplně optimální. Rozhodně lze ale očekávat, že bude na Wengerově listu hráčů, kteří se budou připravovat v létě s áčkem hodně vysoko.
Arsenal má talenty na každém postu, což minulá sezona jasně ukázala. Asi největší dojem ze všech hráčů udělal teprve 16letý Ainsley Maitland-Niles. Anglický rychlonohý křídelník odehrál ve všech soutěžích 37 zápasů! To je suverénně nejvíc ze všech hráčů v akademii a juniorce. Výborně se jevil v UEFA Youth League, kde odehrál osm zápasů v základu, k tomu přidal třináct zápasů v juniorce, čímž zastínil i některé starší spoluhráče. Na 16let je to výborné. Možná se v budoucnu máme na co těšit.
Nebýt zranění, mohl Daniel Crowley, který v létě přišel jako velký klenot z Aston Villy, zastínit Maitlanda-Nilese. Stále jen 16letý ofenzivní záložník však během sezony ukázal, proč je tak ceněný a pokud mu bude zdraví držet, nebude to dlouho trvat a začne se brzy objevovat při trénincích prvního týmu. Crowley má všechno, co se od ofenzivního záložníka čeká, výborný přehled, techniku, střelu, umí míč podržet a potáhnout. Jedinou nevýhodou může být jeho menší vzrůst, ale jeho tělo se stále vyvíjí, takže se dá očekávat, že ještě o něco povyroste a bude silnější. I když v Premier League už dávno neplatí staré klišé, které menší hráče podceňovalo a znevýhodňovalo je oproti větším a fyzicky statnějším hráčům. Myslím, že v něm tkví na pozici ofenzivního záložníka o něco víc než v Thomasi Eisfeldovi.
Dalším do party šestnáctiletých je pravý bek Tafari Moore. Ten na sebe upozornil při absenci Bellerina, úlohu na pravém beku zvládl slušně a připsal si za juniorku tak víc zápasů než za U-18. Na konci sezony navíc pomohl anglické U-17 vyhrát mistrovství Evropy. Vypadá to, že na pravé straně obrany budeme mít, s trochou nadsázky, na léta vystaráno. U obrany ještě zůstaneme. Minulé léto přišlo do Arsenalu další odložené dítě z Barcelony (no že už jich tu máme, snad se u nich nebude projevovat jejich DNA). Julio Pleguezuelo (17l et) není vzrůstem žádný obr, ale tak trochu působí jako takový techničtější a rozehrávající stoper. I do něj jsou vkládány velké naděje. V příští sezoně by už pomalu mohl pokoukávat po nějakém tom tréninku s áčkem. Hlavně však si bude chtít zajistit jistou pozici v juniorce.
Jelikož momentálně v Arsenalu nemáme dvojku ani trojku do brány, tak se nabízí po Martinezovi další zajímavé řešení na uvolněný post trojky. Matt Macey přišel do Arsenalu teprve loni v říjnu z Bristolu Rovers a prakticky ihned se svými výkony ustanovil jako jasná jednička juniorky. V září 20letý brankář bude jistě přes léto jednat s klubem o jeho budoucnosti, hostování by určitě nebylo špatným řešením, nicméně vše bude záležet i na příchozích hráčích do akademie či juniorky.
Za zmínku dle mého názoru ještě stojí zmínit dvě jména: Alex Iwobi a Jack Jebb. Rychlonohé šikovné křídlo Alex Iwobi nedávno podepsal profesionální smlouvu. Loni v září se navíc dost překvapivě octl na lavičce pro zápas Capital One Cupu proti West Bromwichi. V příští sezoně bude ale hlavní cíl se propracovat co nejčastěji do zápasů juniorky. Stejný cíl má i Jack Jebb. V září už mu bude 19, ale oproti svým vrstevníkům se ne a ne dostat o patro výš. V příští sezoně by mu mohl pomoct zejména odchod Olssona, Haydena nebo Zelalema někam na hostování. Existuje však jedna věc, v které Jebb předčí i své hvězdné spoluhráče z áčka. Zahrávání a proměňování přímých kopů. V uplynulé sezoně svých devět branek až na výjimky nevstřelil jinak než z přímého koupu.
Tak průřez nejzajímavějšími jmény, která se objevila v minulé sezoně v juniorce a v akademii Arsenalu máme za sebou. Pokud jste dočetli až sem, tak vám gratuluji a snad jste si udělali menší obrázek o tom, koho klub vychovává a kdo by se potenciálně mohl v blízké a pro některé trošku vzdálenější době octnout v záři reflektorů našeho tolik diskutovaného a sledovaného áčka.
