Proč nekupovat anglické hráče

Zamyšlení Johna Crosse (Mirror) nad přestupovou politikou anglických klubů. 

Úspěch Santi Cazorly v barvách Arsenalu dokazuje, že pro anglické kluby je jednoduše bláznivé kupovat Brity. Stačí srovnat jeho cenu £12 miliónů s částkou £15 miliónů, které Liverpool utratil za velšského středopolaře Allena, s £35 milióny za Andyho Carrolla nebo s £10 milióny, které stál West Ham Matt Jarvis.

Na příkladu Cazorly je jasně vidět, jak ekonomicky nevýhodné je investovat do domácích hráčů. Cazorla je ve svých 27 letech na vrcholu sil, v reprezentaci, které dominuje světovému fotbalu, si připsal 48 startů a stál pouhých £12 miliónů. Na druhé straně stojí Joe Allen s jedinou dobrou sezónou v Premier League v dresu Swansea, ve které získal reputaci šikovného a precizního hráče. Snad ještě více bije do očí jiný příklad. Matt Jarvis s jediným reprezentačním startem – proti Ghaně nastoupil jako střídající hráč a nikdy více se již v dresu Anglie neobjevil a proti němu Lukas Podolski, který odehrál za Německo 103 zápasů, vstřelil 44 branek, je mu 27 let a Arsenal za něj zaplatil £10 miliónů.

Zní hlasy, že anglické kluby nedávají dost prostoru domácím hráčům. Pravda je taková, že dokud na svém růstu nezapracují sami, bylo by šílenstvím kupovat předražené domácí talenty. Arsenal má celou skupinu mladých Angličanů, kterými se mohou naopak chlubit – Jack Wilshere, Kirean Gibbs, Alex Oxlade-Chamberlain, Theo Walcott, Carl Jenkinson.

Arsene Wenger koupil Walcotta a Oxlade-Chamberlaina ze Southamptonu za velké peníze, každý z nich ještě jako mladíček stál £12 miliónů. Jenkinson přišel z Charltonu za £1 milión a bude-li pokračovat jeho současný progres, bude to zásah do černého. A pokud se Walcott rozhodne klub opustit, bude na něj čekat fronta zájemců – mluví se o Chelsea, Liverpoolu, Manchesteru City. Pokud bude odcházet v lednu, zřejmě to bude za vysokou částku. A pokud odejde až v létě zdarma, dá se očekávat, že bude v novém klubu požadovat vysoký kontrakt. Walcott je mladý, velmi talentovaný a je – Angličan. Jeho cena je vysoká právě z tohoto důvodu.

A to je také důvod, proč týmy Premier League zaměřují svoji pozornost do zahraničí, mimo domácí hráče. Jejich cena totiž přesahuje nabízenou protihodnotu. Arsenal se snad může chlubit smečkou mladých Angličanů, ale faktem je, že mnoho jiných obchodů nedává smysl. Andy Carroll, střelec z Newcastlu, stál  £35 miliónů a odešel na hostování do West Hamu. Důvod? Brendan Rodgers, nepochybně kvalitní a talentovaný trenér, pro něj ve svém systému nevidí místo. Zcela jistě je možné také říct, že je Rodgersovou zodpovědností a prací začlenit hráče do týmu. Nicméně nyní má Liverpool hráče s cenou, kterou jim jen těžko někdo nabídne. A přesto, že mají za sebou velké příchody jako právě Carrollův či Stewarta Downinga a Jordana Hendersona, zaplatili za Allena  £15 miliónů. Bude určitě dobrým hráčem, ale v kontextu výše uvedeného nedává podobný nákup smysl. Manchester City koupil za £15 miliónů Jacka Rodwella. Ten nyní ztratil místo v reprezentaci a zdá se, že neexistoval žádný lepší důvod pro jeho nákup, než že je prostě Angličan.

Ačkoliv každý anglický (velšský, skotský, irský…) fanoušek chce vidět úspěch domácí reprezentace, klub bude vždy na prvním místě. Volba je tedy prostá – koupit britský talent za velké peníze nebo za menší částku najít vynikajícího hotového hráče v zahraničí.

Santi Cazorla se může ukázat jako nejlepší letní přestup. Je to špičkový hráč, s vynikající technikou, fotbalovým myšlením a přehledem. Dokáže rozhodovat zápasy a dominovat hře. Malaga za něj požadovala £20 miliónů, Arsenal se nebál tvrdého vyjednávání a cena skončila na £12 miliónech – žádné budoucí doplatky, žádné bonusy. A to za hráče, který byl dříve blízko přestupu do Realu Madrid, zářil v Malaze a dovedl ji do Ligy mistrů, je populární a je cennou součástí španělské reprezentace.

Všichni chtějí vidět úspěch domácích talentů, ale nikdo z manažerů, výkonných ředitelů a členů výborů klubů však nemůže s čistou myslí obhájit některé z bláznivých částek za britské hráče.

Nadto zahraniční hráči přicházejí do Anglie, přijímají místní způsob života a kulturu a učí se jazyk. Cazorla si najal učitele angličtiny, který vyučoval Cesca Fabregase, našel si dům v Hampsteadu, v severním Londýně a užívá si žít jako Angličan. Podobně Podolski – nedávno ho fotografové zachytili při jízdě místním autobusem. Jaká změna od dob Jimmy Floyd Hasselbainka, který na otázku, zda používá v Londýně hromadnou dopravu odpověděl: “Ano, onehdá jsem jel černým taxíkem.” V Hamsteadu vůbec je enkláva hráčů Arsenalu – poblíž bydlí i Mertesacker. Opět změna – dříve hráči bydleli v napodobeninách tudorovských vil kdesi na předměstí, dnes přicházejí hrát fotbal, adaptovat se na místní život a užívat si jej.

Pro Roye Hodgsona to není dobrá zpráva. S každým dalším nadhodnoceným obchodem, ve kterém půjde o anglického hráče, se kluby budou ptát, zda se jim opravdu vyplatí nakupovat domácí zboží.