V pondělí se mi na návštevě dostalo do rukou nové číslo časopisu Reflex, kde si jeho šéfredaktor Ivan Hamšík bere na „paškál“ Tomáše Rosického. Jsem zvědav na Vaše komentáře a reakce, proto daný článek beze změny přepíši sem.
Tomáš Rosický není pořádným kapitánem fotbalové reprezentace. Nikdo se mu to ale neodváží říct, a tak se jím ani nikdy nestane.
Když je potřeba, aby zabral, je zraněný. Jakmile by měl mužstvo usměrnit, střídá. Pokud na něj spoléháte, zklame. Začnete-li se na něj těšit, odchází na operaci.
Naopak vynikající, až fenomenální výkony podává v přátelských zápasech, v utkáních, která nic nerozhodují, u žirafy v zoo na marketingové akci a v televizních reklamách. Pokud chcete vidět nějaký jeho gól, pusťte si ho na YouTube. V reprezentaci se totiž trefil naposledy v roce 2008.
Jakmile nějaký Čech povýší do kategorie „hrdina“, stává se nikdy nechybující nadpozemskou bytostí, o níž nelze říct křivého slova, jinak přijdete do pekla.
Stalo se to už Václavu Havlovi a nedávno nakrátko i Karlu Schwarzenbergerovi. Pěkně našlápnuto na neomylnou ikonu má moderátor Václav Moravec.
Kdysi jsem napsal, že Jaromít Jágr neumí hrát pro tým a že s ním česká reprezentace nic nevyhraje. Ocitl jsem se v roli národního idiota, který nechápe hokejového génia. Později Jágr sám přiznal, že se změnil a že se na svoji roli v týmu dívá jinak než zamlada. A dovedl Česko k titulu mistra světa v roce 2005.
Vrcholem rozpaků nad Rosickým se stal klíčový zápas o postup na mistrovství světa s Dánskem. Byl zraněný, ale nastoupil na poslední půlhodinu a běhal jako srnka. Každý, kdo rozumí fotbalu, se ptal: Proč, proboha, nehrál od zařátku a nevydržel, dokud to jde?
Nejdrsnější kritiky se opovážíl bývalý reprezentant Ladislav Vízek poznámkou o tom, že „i vyjímečný hráč musí mít srdíčko“.
Ve skutečnosti by někdo měl Rosickému říct: Chlapče, vzpamatuj se! Jsi geniální fotbalista, tak se přestaň chovat jako slečinka!
Ivan Hamšík
Myslím, že tímto článkem pan Hamšík dokázal pouze to, že patří spíše mezi tu část populace, která fotbalu nerozumí. A pokud nemá Tomáš Rosický srdíčko, tak ho nemá ani Petr Čech, ti dva jsou totiž našimi nejlepšími hráči a reprezentují i přes všechnu kritiku a bídu, kterou v poslední době český mezinárdní fotbal prochází.
/Reflex/
