Jedště před zápasem Champions League s Barcelonou se reportér dailymailu setkal s legendou Arsenalu Jensem Lehmanem. Bavili se spolu o legendárním zápase Arsenalu s Manchesterem United, o jeho vzpomínkách na finále Champions League nebo o jeho nedávné kauze, kdy močil za transparentem.Jensovo vyprávění si můžete přečíst v tomto článku.
Jsme na Mercedesstrasse v centru Stuttgartu, pod jedním z těch nadjezdů, které se nazívají futuristické. Na tváři Jense Lehmanna se objeví úsměv.
Lehmann říká: “FANTASTICKÝ! Tehdy jsem si uvědomil, jak fantastický fotbal v Anglii byl. Je to opravdu fantastické, jak hráči jdou do sebe tak natvrdo a ani nedostanou kartu.“
Lehmann se vrací k září 2003, k jednomu z jeho osmi zápasů na Old Trafford, kdy Ruud Van Nistelrooy, Martin Keown a Patrick Vieira obdrželi červené karty, a k jednomu z nejtvrdších utkání desetiletí.
Nyní čtyřicetiletého Lehmanna čekají poslední čtyři měsíce jeho dvaadvacetileté kariéry. Začíná hodnotit.
“Man U získali penaltu poté, co Van Nistelrooy upadl v pokutovém území,“ říká Lehmann. “Střetli se opravdu skvělí hráči a všichni šli do každého souboje natvrdo.“
“Rozhodčí tenkrát ale nikomu nedal ani kartu.“
“V 88. minutě měl tedy Van Nistelrooy šanci skórovat. Nikdy před tím se ze značky pokutového kopu nemýlil. Tentokrát ale trefil pouze břevno a zápas skončil 0:0.“
“Asi tři dny potom jsem se dozvěděl, že se incidenty v tomto zápase vyšetřovaly. Trest dostali asi tři hráči Manchesteru a čtyři naši.“
Lehmann se směje tomu, jak špatně byl informován. Pouze jednu ze svých patnácti sezón své profesionální kariéry strávil mimo bundesligu, takže se to dá odpustit. Anglie byla nová, a i když tak Jens někdy nevypadal, tak ji miloval.
Arsene Wenger přestupem Lehmanna šokoval. Německého brankáře získal několik měsíců před tímto zuřivým zápasem na Old Trafford.
Lehmann měl tehdy 33 let a Arsenal jej získal za 1,2 milionu liber z Borussie Dortmund jako následovníka Davida Seamana. Anglie brzy poznala, jak excentrický Jens je a označili jej jako “Mad Jens.“
Wengerovo rozhodnutí bylo ale brzy obhájeno. V jeho první sezóně za Arsenal byl Jens jedním z “invincible“, když Arsenal zůstal celou sezónu neporažen.
Důvod, proč mluvil Jens právě o zápase s Manchesterem, je ten, že v tomto zápase cítil nejvíce, že Arsenal podlehne. Vlastně to byli právě United, kteří později ukončili rekordní šňůru devětačtyřiceti zápasů bez porážky.
Vychutnávající si vzpomínky na tento krach dodává: “O rok později byla na Old Trafford “Pizzagate“. My jsme prohráli po pádu Rooneyho v pokutovém území. Byl jsem v tunelu a viděl jsem….. Nemohu vám říct, co jsem viděl. Ferguson byl ehhh…..
“Nyní pracuji na knize, takže si to nechávám pro sebe. Očekává se v květnu. Ale nechtěl bych si tím ublížit. Rozhodl jsem se, že pokud už nikdy nechci znovu dělat ve fotbale, tak bych mohl napsat skvělou knihu.“
“Ale jen pro případ, že bych chtěl ve fotbale zůstat, bych to mohl trochu zjemnit. Ještě jsem se ale nerozhodl.“
“Arsene Wenger se nemusí ničeho obávat. On ví, že jsem naštvaný, protože se mnou v posledním roce nepočítal, ale pouze na profesionální bázi.“
Ve skutečnosti může po debaklu Lukasze Fabianskiho v Portu boss Arsenalu cítit, že ještě tak úplně Lehmanna nenahradil.
Sezóna “Invincibles“ potvrdila, že Jens ve své kariéře dosahuje pravidelných úspěchů. Lehmann získal ligové tituly v Anglii, Německu a v Itálii, kde hrál za AC Milán pouze jednu sezónu. Dále vyhrál UEFA Cup a FA Cup. Za Německo hrál na mistrovství Evropy a mistrovství Světa, vyhrál 61 pohárů a zúčastnil se, i když jen krátce, finále Ligy Mistrů.
Ale když si vspomeneme na Lehmanna, je to Mad Jens, nevzpomeneme si na žádné medaile. Vypadá to docela hrubě, bavit se o tom, ale co si myslí o své nepříjemné reputaci kvůli excentricitě sám Jens?
“Přesně,“ zní neočekávaná odpověď. To jen potvrzuje, jak je Lehmann nepředvídatelný.
Stuttgart hostí v úterý v prvním zápase osmifinále Champions League Barcelonu. Je to poprvé od pařížského finále v roce 2006, kdy se Jens znovu s Barcelonou utká. Tehdy byl v osmnácté minutě vyloučen za faul na Samuela Etoa a Arsenal prohrál 2:1.
“Cítil jsem se hrozně,“ řekl po incidentu. “Byl to vyhrocený moment. Natáhl jsem se a trefil jsem Etoa a to už potom nemůžete vrátit.“
Ještě je potřeba se vrátit zpět o tři měsíce, k poslednímu zápasu Stuttgartu ve skupině Champions League proti Uniree Urziceni, kdy zažil Lehmann poslední kontroverzní moment, nebo údajně kontroverzní, jak to vidí on.
Během zápasu Jense zastihla potřeba, přeskočil reklamní panel a ulevil si. Potom běžel zpět na svou pozici. Bylo to hlavní téma ligové neděle. Německo překvapila “Pee-peegate.“
Země se právě dostávala přes jeho další kousek, kdy dorazil na trénink helikoptérou. Ostatní nejspíše stále mluví o jeho Shilton-Clemence-soupeření s Oliverem Kahnem o reprezentační dres.
Čím je Lehmann starší, tím je hluk kolem něj větší, neuvadá. Jak tedy bylo na jeho Unirea-záchodovou aktivitu pohlíženo?
“Pro zpravodajství to bylo považováno za velmi cenné,“ řekl Lehmann odmítavě. “Je to, co to je. Někdy se takové věci stávají, u mě je to vnímáno, jako že jsem výstřední.“
“Takové věci se stávají i jiným lidem ale v mém případě jsou tyto věci ještě zvýrazněny. Musím se stím nějak vyrovnat.“
“Někdy to zde média přehánějí. V německé lize není tolik osobností. To jsem podcenil.“
“V Anglii je mnoho velkých hvězd. Jak ve fotbale, tak i mimo něj. Tady jsem byl pouze hvězdičkou, čehož si opravdu cením. Po minulém mistrovství světa se ale má image změnila, byl jsem úplný hrdina. To jsem podcenil.“
Lehmannova znamenitost pomohla Německu při penaltovém rozstřelu ve čtvrtfinále mistrovství světa proti Argentině. Jens si dělal poznámky o preferencích jednotlivých hráčů při penaltách a to mu umožnilo několik střel pochytat a v Německu se tak změnila jeho image.
Ještě v mladém věku byl jednou vystřídán v poločase poté, co byl vypískán. Lehmann opustil stadion, půjčil si nějaké peníze a odjel tramvají domů.
“Byl jsem naprosto ponížený,“ řekl.
Angažmá v Miláně mu nevyšlo. Opustil Milán příliš brzy a toho později litoval. “Řekli mi, abych byl trpělivý. Ale já jsem nebyl.“ Odešel do Borussie Dortmund, která je velkým rivalem Schalke.
“Z Dortmundu si neodnáším dobré vzpomínky. Opravdu se mi staly hrozné věci,“ ohlíží se zpátky.
“Můj osobní život byl cílem některých lidí. Nebylo to snadné. Uráželi mě, moji ženu i mé čerstvě narozené dítě.“
“Byl jsem opravdu naštvaný.“ Když ale vyhrál titul a dostal se do finále poháru UEFA, tak většina lidí pochopila, že obětoval vše.
“V každém týmu, co jsem byl, jsme něco vyhráli. Tedy kromě Stuttgartu, ale stále jsme ještě v Champions League.“
Opět se směje. Stuttgart je v Bundeslize devátý, Barcelona je evropský šampion.
“Je to možné! Šanci stále máme.“
U Jense Lehmanna nikdy nevíte.
/dailymail.co.uk/
