Nicklas Bendtner je v současnosti mezi fandy Arsenalu opěvovaným útočníkem, ale jak se vlastně jeho kariéra na severu Londýna vyvíjela? Pojďme si ji zrekapitulovat, ne vždy měl totiž na růžích ustláno…
The Good…
„Z Arsenalu neodejdu.“
Arséne Wenger přivedl vytáhlého útočníka do mužstva Gunners v létě roku 2004. Zpočátku hrál za Rezervu, kde vytvořil údajnou dvojici s Arturo Lupolim(momentálně hráč italského Ascoli) a hned se stal nejlepším střelcem rezervního mužstva Arsenalu. Jeho debut v prvním týmu se uskutečnil 25. října 2005 v zápase Ligového poháru proti Sunderlandu na Stadium of Light, když střidal Quincy Owusu-Abeyieho(dnes hráč Spartaku Moskva, odkud je momentálně na hostování v Porsmouthu).
Následující sezónu byl poslán na hostování do tehdy druholigového Birminghamu City, a hned ve svém prvním zápase proti Colchesteru United vstřelil vítěznou branku. I ve zbytku ročníku se představil ve velmi dobrém světle, ve 42 zápasech vstřelil 11 gólů a patřil k nejlepším hráčům Birminghamu City. Tehdejší manažer Steve Bruce si velmi pochvaloval jeho přínos týmu a byl velmi zklamaný, že si ho nemůže v mužstvu ponechat.
Po návratu na sever Londýna věděl, že je v pořadí Arséne Wengera až na čtvrtém místě za Robinem van Persiem, Emmanuelem Adebayorem a Eduardem. Bylo by pro něj nesmírně jednoduché v tuhle chvíli odejít, zájem o něj projevilo několik klubů Premier League, v níchž by měl jistotu základní sestavy. Dánský útočník se ale rozhodl zůstat a bojovat o své místo v sestavě. Na Emirates tak po návratu ze St.Andrews podepsal pětiletý kontrakt.
První branka v dresu A-týmu Arsenalu.
Bendterova první trefa ve dresu s kanónem se jen tak nezapomíná. V duelu ze Spurs nastoupil na hřiště místo Emmauela Ebouého za nerozhodnutého stavu 1-1 a během několika sekund na trávníku se prosadil hlavou z rohu.
Útočná hrozba.
Mužstvo Gunners se letos stalo specialistou na otáčení zápasů, ve kterých prohrává, na čemž se ve velké většině připadů podílel právě i Nicklas Bendtner, například v duelu se Standartem Lutych.
The Bad…
Nepovedený první start.
V sezóně 2007-2008 nastoupil Nicklas poprvé v základní XI 26. prosince na hřišti Evetonu , na toto utkání ale určitě nevzpomíná zrovna dvakrát rád. Nejdřívě špatným bráněním nechal dát Yakubua úvodní gól zápasu, a v 74. minutě byl pak po druhé kartě vyloučen.
Kalhoty dolů, ruce nahoru.
Velkou katastrofou pro kariéru Bendtnera se mohly stát noční události po prohraném semifinálovém klání Ligy Mistrů s Manchesterem United v loňské sezóně. Místo toho, aby v poklidu odjel domů, kde by si sám v hlavě mohl rozebírat, co udělal špatně, a co dobře, vydal se na obchůzku nočních klubů v Londýně. Kdo ví, co se v tom posledním stalo, faktem nicméně zůstává, že byl ve značně podnapilém stavu ve 4 ráno vyveden ven s kalhoty spuštěnými na stehna. Mladý útočník se pak sice hned následující den za své chování omluvil, u spoustu fandů a hlavně možná i Arséna Wengera si ale značně pošramotil pověst.
Vlastní branka na White Hart Lane.
Vstřelit gól našemu úhlavnímu rivalovi je určitě vždy velmi příjemné, ale vstřelit si proti nim vlastní branku? To je trošku odlišné.
Bendtnerovi se podařilo před dvěma lety v semifinále Ligového poháru odhlavičkovat roh Jermaina Jenase za záda nešťastného Lukasze Fabianského v bráně. Ale to nebyla jediná kaňka tohoto utkání…
The Ugly…
Později ve stejném utkání se totiž Dán pustil do bitky s tehdejším spoluhráčem Emmanuelem Adebayorem, a museli od sebe být odtrhnuti. Bitka neměla za následek nejenom tržnou ránu na Bendtnerově nose, ale možná stála mimo jiné i za odchodem tožského útočníka z Arsenalu, kvůli dusnu, které oba kohouti v šatně týmu vyvolávali.
A co bude v kariéře Nicklase na severu Londýna následovat? Po včerejšku všichni doufáme, že už budou přibývat události pouze do kolonky The Good…
/Daily Mail, vlastní/
